Agusta A.101

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: AgustaWestland AW101.
A.101
Určení těžký transportní vrtulník
Výrobce Agusta
Šéfkonstruktér Filippo Zappata
První let 19. října 1964[1]
Charakter program zrušen
Uživatel Aeronautica Militare
Vyrobeno kusů 1 prototyp

Agusta A.101 (původním označením AZ.101) byl prototyp velkého transportního vrtulníku vzniklý v 60. letech 20. století u italské společnosti Agusta. Navzdory předběžnému zájmu ze strany ozbrojených sil Itálie i některých jiných zemí[1] se pro typ nepodařilo získat žádnou závaznou objednávku, a v roce 1971 byl projekt opuštěn.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

A.101 byl konvenčně uspořádáný vrtulník se třemi turbohřídelovými motory pohánějícími pětilistý hlavní rotor a šestilistý vyrovnávací rotor,[1] s pevným podvozkem příďového typu. Trup disponoval nakládací rampou na zádi a dvěma rozměrnými odsuvnými dveřmi na bocích. Prototyp poháněný motory Rolls-Royce Gnome sice nedosahoval takových výkonů jako francouzský Super Frelon, ale A.101 byl stabilnější, méně trpěl vibracemi a jeho trup měl větší kapacitu.[1]

Finální stádium projektu představoval návrh na prodloužení trupu o 3 m a instalaci výkonnějších variant motorů General Electric T58. To vedlo ke značnému zlepšení očekávaných výkonů, ale italská vláda dala před dalším vývojem domácího stroje přednost výrobě licenčních variant typu SH-3 Sea King, jejichž výrobu objednala u firmy Agusta.

Jediný vyrobený A.101 byl na podzim 1968 převzat italským Aeronautica Militare, které jej podrobilo zkouškám na základně v Pratica di Mare, trvajícím až do léta 1971.[1] V současnosti je vystaven v muzeu společnosti Agusta v Cascina Costa.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

A.101D
Původní koncept konstruktéra Filippo Zappaty (označovaný také jako AZ.101), vystavený v podobě makety ve skutečné velikosti na milánském veletrhu v dubnu 1958. Plánovanou pohonnou jednotku představovala trojice motorů Turbomeca Turmo, každý o výkonu 750 hp (559 kW).
A.101G
Jediný vyrobený prototyp, poháněný třemi turbohřídelovými motory Rolls-Royce Gnome H.1400 o výkonu 1 400 hp (1 044 kW) každý.
A.101H
Projekt výkonnější verze s trupem prodlouženým o tři metry, poháněné motory General Electric T58.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (A.101G)[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle Jane's All The World's Aircraft 1969–70[2]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2 (pilot a kopilot)
  • Kapacita: 36 vojáků nebo 5 000 kg nákladu anebo 8 raněných na nosítkách a 5 ošetřovatelů
  • Délka: 20,19 m
  • Výška: 6,56 m
  • Průměr nosného rotoru: 20,40 m
  • Plocha nosného rotoru: 327 m²
  • Prázdná hmotnost: 6 850 kg
  • Vzletová hmotnost: 12 900 kg
  • Pohonná jednotka: 3 × turbohřídelový motor Rolls-Royce Gnome H.1400
  • Výkon pohonné jednotky: 1 044 kW (1 400 hp) každá

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 241 km/h
  • Dolet: 402 km
  • Praktický dostup: 4 600 m[p 1]
  • Stoupavost: 14,5 m/s

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostup ve visu pouze 3 450 m.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agusta A.101 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Apostolo 1984
  2. Taylor 1969, s. 123–124

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • APOSTOLO, Giorgio. The Illustated Encyclopedia of Helicopters. Příprava vydání Adriano Zannino; překlad Valerie Palmer a S.M. Harris; ilustrace Amedeo Gigli. New York: Bonanza Books, 1984. Kapitola Agusta A.101, s. 41–42. (anglicky) 
  • TAYLOR, John W.R. Jane's All The World's Aircraft 1969–70. London: Sampson Low, Marston & Company, 1969. ISBN 0-354-00051-9. (anglicky) 
  • TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. S. 40. (anglicky) 
  • SIMPSON, R.W. Airlife's Helicopters and Rotorcraft. Ramsbury: Airlife Publishing, 1998. S. 31, 35–36. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]