Aeschi bei Spiez
| Aeschi bei Spiez | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°39′31″ s. š., 7°41′47″ v. d. |
| Nadmořská výška | 862 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Frutigen-Niedersimmental |
  Aeschi bei Spiez Aeschi bei Spiez, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 30,99 km² |
| Počet obyvatel | 2 217 (2015 a 2018)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 71,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3703 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aeschi bei Spiez je obec v okrese Frutigen-Niedersimmental v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 2 200[1][2] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Aeschi leží jižně od Spiezu na pravém břehu Kanderu naproti Niesenu na hřebeni, který se mírně zvedá směrem k Morgenberghornu v nadmořské výšce asi 850 m (v centru obce). Thunské jezero leží asi 2 km severovýchodně od Aeschi. Místní část Aeschiried leží mírně nad obcí.
Z rozlohy obce necelých 31 km² tvoří 645 ha lesy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název Aeschi vychází ze základní starohornoněmecké formy ascahi (jasanový háj) a označuje místo, kde se ve velkém množství vyskytují jasany. V roce 1228 se psalo jako Assches nebo Ashes, v roce 1361 jako Esse, v roce 1453 jako Eschy. Postupem času se vyvinul název Aeschi, který se používá od 16. století.[3][4]
Na rané osídlení, včetně alpských oblastí, ukazují hroby (lokality Niederdorf, Greber-, Latreienalp) a jednotlivé nálezy (Heustrich, Rengglipass), částečně z doby laténské. Roku 933 kostel v Aeschi obdaroval Rudolf ze Strättligenu, král Neuburgundů. Ve 13. století bylo Aeschi centrem rozsáhlé farnosti (kostel připomínaný v roce 1228 pod patrociniem svatého Petra), k níž patřily také Krattigen a Reichenbach, a patřilo k mülenenskému panství pánů z Kien (později z Wädenswilu, vom Turnu a dalších). V roce 1352 přešla spolu s bernskými dvory pod správu bernského rychtáře, nejprve v Mülenenu, od přelomu 15. a 16. století pak ve Frutigenu. Církevní právo připadlo bernské katedrále. Kromě svobodných sedláků se v 15. století v Aeschi nacházely i podřízené statky a nezdaněné ministeriální statky. Aeschi mělo vlastní pozemkové právo, které bylo kodifikováno v roce 1469 a zrušeno až v roce 1835. V roce 1513 si nechalo potvrdit staré právo azylu fary a ještě v roce 1520 založilo Jakubské bratrstvo. V roce 1528 zavedl Bern násilím reformaci a v roce 1529 oddělil Reichenbach jako samostatnou farnost.[4]
Hlavním zaměstnáním byl chov dobytka v údolí a na alpských pastvinách (Latreien-, Steinalp zmiňován v roce 1342) a obchod s dobytkem (jarmark pro velký dobytek a ovce zmiňován v roce 1641). V 19. století trpělo obyvatelstvo hospodářskou stagnací, kterou se podařilo překonat až postupně s pomocí turistického ruchu: od roku 1855 se Bad Heustrich proslavil jako lázně; v roce 1901 byl napojen na pozdější Lötschberskou trať. Od roku 1864 se v Aeschi rozvíjelo hotelnictví, zejména od rozšíření silniční sítě k Thunskému jezeru a do Mülenenu (k železniční stanici). Roku 1904 bylo v obci zavedeno elektrické pouliční osvětlení a roku 1910 v penzionu Baumgarten pobývá několik týdnů německý anarchista a básník Erich Mühsam. Koncem 60. let 20. století se rozrostla výstavba rekreačních bytů v obci.[4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[4] | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1764 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 |
| Počet obyvatel | 804 | 1251 | 1075 | 1131 | 1167 | 1195 | 1409 | 1225 | 1248 | 1299 | 1358 | 1364 | 1319 | 1402 | 1511 | 1847 | 2025 |
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází nebo zde začíná několik dobře značených turistických tras, z nichž většina je nenáročná, ale některé jsou velmi strmé.
Kemp ležící mezi centrem obce Aeschi a Wachthubel v nadmořské výšce asi 900 m, z toho asi polovina terasovitě, nabízí na ploše asi jednoho hektaru asi 50 trvale pronajatých a 45 turistických míst. Speciálně pro turistiku je k dispozici řada dalších ubytovacích zařízení, jako jsou hotely, penziony, penziony, prázdninové byty a pokoje pro hosty, a také asi desítka restaurací.
V zimě je v Aeschiriedu v provozu několik lyžařských vleků a běžeckých tratí, z nichž jedna je osvětlená.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do Spiezu jezdí autobusové spoje přes Hondrich a přes Krattigen a také do údolí Suldtal. Nejbližší železniční stanice se nachází v Mülenenu a Spiezu (BLS).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aeschi bei Spiez na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
- ↑ Über Aeschi [online]. Gemeinde Aeschi bei Spiez, 2023-08-25 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d DUBLER, Anne-Marie. Aeschi bei Spiez [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-06-23 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aeschi bei Spiez na Wikimedia Commons - (německy) – oficiální stránky
