Wimmis
| Wimmis | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°40′0″ s. š., 7°38′ v. d. |
| Nadmořská výška | 629 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Frutigen-Niedersimmental |
  Wimmis Wimmis, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 22,35 km² |
| Počet obyvatel | 2 538 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 113,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3752 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wimmis je obec v okrese Frutigen-Niedersimmental v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Wimmis leží v nadmořské výšce 629 m v pohoří Berner Oberland v Alpách severně od výrazné hory Niesen (2362 m). Slévají se zde řeky Simme a Kander. Sousedními obcemi od severu ve směru hodinových ručiček jsou Spiez, Aeschi bei Spiez, Reichenbach im Kandertal, Diemtigen a Reutigen.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 994 se Wimmis poprvé objevuje s názvem Windmis v listině královny Berty Švábské.[2] Oblast však byla osídlena již v římských dobách. Tehdy se těch několik chat nazývalo Vindemias, což znamená „u vinic“. Od toho je odvozen dnešní název Wimmis. Ve skutečnosti se v Pintelu už tehdy vysazovala vinná réva. U bývalého jezera Moossee se jí velmi dařilo; dnes je na stejném místě opět malá vinice. Ve stejné době se začala psát i dlouhá historie hradu Wimmis. Římané na jeho dnešním místě postavili strážní věž. Ve středověku byl hrad znovu a znovu rozšiřován, královna Berta darovala Wimmisu kostel a vznikla malá vesnice s ochrannou zdí. Dnes na hradě sídlí kantonální správa.[3]
Na úpatí Burgfluhu, snad na místě opevněného královského dvora, byl ve 12. a 13. století postaven hrad Wimmis s tvrzí a palácem jako sídlo pánů z Wimmisu, kteří vymřeli v polovině 13. století. Kolem roku 1260 patřil hrad a podhradí ještě baronům ze Strättligenu, ale krátce nato se stal součástí rozsáhlého panství Simmental baronů z Weissenburgu. V letech 1298 a 1334 bernská vojska ve válce s Weissenburky vyplenila a zničila hradní město a v roce 1334 hrad dobyla. Hradní město, které se rozkládalo v oblasti dnešního zámeckého parku, bylo zcela opuštěno až po požáru v roce 1708. Hrad Wimmis byl v roce 1334 zástavou míru s Bernem a v letech 1341–1352 zástavou v rukou Bernu. V roce 1368 jej spolu s panstvím Wimmis zdědili baroni z Brandisu, kteří polovinu majetku prodali v roce 1398 a celý v roce 1437 měšťanskému rodu Scharnachtal. Od nich jej v roce 1449 získal Bern a zřídil v něm správní sídlo obvodu Niedersimmental, který byl postupně, zejména v 17. a 18. století, rozšiřován na zámek, jemuž byl podřízen nižší soud ve Wimmisu. V kantonu Bern byl hrad od roku 1803 sídlem správy okresu Niedersimmental. V roce 1967 se přestěhovala do radnice v obci. Soud zůstal na hradě až do roku 2010, kdy byl přestěhován do Thunu. Se správní reformou ztratil úřad ve Wimmisu svou funkci; přešel pod politickou obec Wimmis.[2]
Hrad a město kdysi blokovaly oba vstupy do údolí Simmental; ty mohly být také uzavřeny středověkými mřížemi. Tímto způsobem Wimmis kontroloval průjezdní dopravu a dohlížel na vývoz dobytka i na dovoz soli, obilí a vína. Dochoval se bývalý přístavní most z roku 1766 a zvláštní hostinec dolnosimentálského regionu, postavený v 15. století na Brodhüsisteg přes Simme, z něhož se po roce 1700 stal hostinec Hirschen. Ve Wimmisu byla v roce 1815 zahájena stavba simentálské silnice. Projekty od 70. let 19. století počítaly s Wimmisem jako se železniční křižovatkou, což později přešlo na Spiez. V letech 1897–1902 byla vybudována železnice Spiez–Zweisimmen se stanicí Wimmis a zastávkou Eifeld, která byla v roce 1905 prodloužena ze Zweisimmenu do Montreux. V roce 1971 byla obec napojena na dálnici A6 z Bernu do Oberlandu. [2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1764 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 |
| Počet obyvatel | 573 | 1353 | 1278 | 1328 | 1347 | 1242 | 1423 | 1310 | 1471 | 1429 | 1681 | 1736 | 1756 | 1833 | 1969 | 2036 | 2314 | 2366 |
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Pracovní místa v minulosti poskytovalo zejména zemědělství. Od 19. století k němu přibyl obchod, včetně stavebních firem a továrny na výrobu oken, a také štěrkovna a Spolková továrna na prací prášky, otevřená v roce 1919 (od 90. let 20. století Nitrochemie Wimmis, která provozuje mimo jiné také největší světovou odkyselovací papírnu pro Spolkový archiv a Národní knihovnu).
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Hlavním turistickým lákadlem je zámek a kostel Wimmis. Od roku 2010 existuje v budově obecního úřadu také vesnické muzeum Wimmis Historic.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Wimmis leží na hlavní silnici č. 11, vedoucí ze Spiezu údolím Simmental. V obci se nachází také železniční stanice na trati Spiez–Zweisimmen (BLS).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wimmis na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d DUBLER, Anne-Marie. Wimmis [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-11-04 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Dorfgeschichte [online]. Gemeinde Wimmis [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wimmis na Wikimedia Commons - (německy) – oficiální stránky
