Adolf Ágai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adolf Ágai
Rodné jménoAdolf Rosenzweig
Narození31. března 1836
Jánoshalma
Úmrtí21. září 1916 (ve věku 80 let)
Budapešť
Povolánílékař, spisovatel, redaktor
Alma materVídeňská univerzita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Ágai (31. března 1836 Jánoshalma22. září 1916 Budapešť) byl maďarský židovský lékař, spisovatel, humorista a redaktor.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Józsefa Rosenzweiga (1807–1864) a Jozefin roz. Schlesinger. R. 1848 přijala rodina maďarské jméno Ágai. Adolf byl třikrát ženatý: s Reginou Steinerovou (1848), svatba 23. 5. 1867, s Terézií Mayovou (1856/1857–1921), svatba 22. 12 1879 a s Ellou Solymosiovou. S Reginou měl dceru Margit Dukeszovou (1870–1903).

Ágai vyrůstal do svých čtyř let v Orahovici u Osijeku. Pak se jeho otec přestěhoval do Pécse. Tam a později v Nagyabonyi absolvoval první dvě třídy gymnázia, třetí pod vedením Pála Kanyi a Lajose Tavassyho na evangelickém gymnáziu v Pešti, pak v piaristickém klášteru v Pešti a nakonec osmou třídu v Nagykőrös. Studoval medicínu ve Vídni, poté cestoval po Evropě, Asii a části Afriky a učil se západní jazyky. Jako lékař pracoval v nemocnici v Budapešti.

15. března 1848 se ve svých 12 letech stal nejmladším z Březnové mládeže, který demonstroval v revolučním davu. Následoval Pála Vasváriho k Národnímu muzeu a pak se vydal s davem do Budína pro zbraň, ale neměl ani haléř na most, takže nemohl přejít z Pešti do Budína. Vrátil se tedy domů a revoluci ukončil tím, že snědl matčin oběd. O svých vzpomínkách na tento den Ágai později několikrát psal.

Svou spisovatelskou kariéru zahájil v roce 1854 originálním esejem Antoinetta v časopise Hölgyfutár (1854–1857). Pro tento časopis a pro týdeník Vasárnapi Ujság psal dopisy z Vídně (1857–1881). Spolupracoval s několika německými novinami (Wanderer, Humorist, Donau, Gartenlaube, Fliegende Blätter). Jeho humoristické stránky se poprvé objevily v časopise Hon v roce 1865 pod pseudonymem Porzó, poté pokračoval v deníku Pesti Napló, Vasárnapi Ujság, a týdeníku Magyarország a Nagyvilág, z nichž poslední redigoval téměř deset let (1870–1879). Kromě výše zmíněných novin se od roku 1857 objevovaly jeho poznámky ve všech významných literárních denících a bulvárních plátcích.

Roku 1868 se odvrátil od medicíny, aby se soustředil na psaní, založil a redigoval politické noviny Borsszem Jankó. Byl členem Kisfaludyho společnosti a Maďarské židovské literární společnosti. Od roku 1871 vydával dětské noviny Kis Lap pod jménem Forgó bácsi, se Zsigmondem Bródym redigoval deník Látcső a nakladatelství Regélő. Pracoval také jako překladatel, překládal do maďarštiny romány Friedricha Gerstäckera, Júlie Alexandrovny Apraxinové, George Sandové, Georga de la Tour, Paula de Kocka a Xaviera de Montépina. Překládal také maďarskou literaturu a poezii do hebrejštiny, včetně Szózat a Sándora Petöfiho.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Az arkanzási lókötők. Gerstäcker után ford. 4 kötet. Pest, 1860 (Zilahy Károly Lyal)
  • Jelenetek a magyar életből. De la Tour után ford. 3 kötet. Uo. 1861
  • Ilona. Regény a magyar életből. Nixarpa Eiluj (Apraxin Julia) után ford. 2 kötet. Uo. 1861
  • Egy szegény leány története. Sand Georges után ford. 2 kötet. Uo. 1861
  • Víg czimborák. Kock Pál után ford. 4 kötet. Uo. 1863
  • Egy őrült szerelmei. Montépin Xavér után ford. 2 kötet, Uo. 1864
  • Spitzig Iczig naptára 1867-re (4 kiadásban) és 1868-ra. Uo. 1866–67
  • Borsszem Jankó albuma; szerk. Csicseri Bors, rajz Jankó János, Klics Károly; Deutsch, Pest, 1868
  • Borsszem Jankó naptára 1870-re. Szerk. Csicseri Bors. Uo. 1869
  • Mokány Berczi naptára 1876-ra. Szerk. Csicseri Bors. Budapest, 1875 (4 kiadást ért)
  • Porzó tárczalevelei. Rajzok a társaséletből, a család köréből, úti vázlatok stb. 2 kötet. Uo. 1876. (Ism. Bud. Szemle XIX.)
  • Püf neki! Mokány Berczi válogatott gorombaságai. Naptári részszel 1877-re. Uo. 1877
  • Abrincs! 150 jordány vicz Seiffensteiner Salamontul. Szerk. Mikány Berczi 1879-re. Uo. 1878
  • Gyöpre magyar! Válogatott java kortes-adomák és dalok, összehányta Duhaj Marczi, kiadta Mokány Berczi. Uo. 1879
  • Csihaj! Mulatságos és vérengző antisemita-naptár 1881-re. Tojáss Dánielnek diktálta Mokány Berczi. Uo. 1880
  • Drukk! Mokány Berczi humorisztikus naptára 1882-re. Uo. 1881
  • Czu tumm! hexti antiszemida nopdár 1883-ra. Szerk. Kraxelhuber Tóbiás. Uo. 1882
  • Diák ismeretek tára, terjeszti Bukovay Absentius. Uo. 1883
  • Mihaszna András naptára 1884-re. Uo. 1883
  • Poszkiszli naptár 1885-re. Rátanát Mihaszna András. Irták a Borsszem Jankó irástudói heten. Uo. 1884
  • Az 1886-ra szóló Dsentri-naptár. Megcselekedték a Borsszem Jankó irástudói, eleibe csördít Mokány Berczi. Uo. 1885
  • Virtus-naptár az 1887-iki deczifittyes esztendőre. Irták a «Borsszem Jankó» legényei, placzra lökte Mokány Berczi. Uo. 1886
  • Tilos naptár az 1888-iki szerelmetes esztendőre. Irták a «Borsszem Jankó» legényei. Uo. 1887
  • Muszáj naptár 1889-re. Sanyaró Vendelnek tollába diktálta Mokány Berczi. Uo. 1888
  • Sanyaró Vendel válogatott nyögései; Singer és Wolfner, Bp., 1888
  • Fáin! Összeállította. Uo. 1889
  • «Hoch!» Hexti nabdár. 1890-iki proczessziós esztendőre. Egyberugdalta s placzra eresztette nömös bugaczi és dombszögi Mokány Berczi. Uo. 1889
  • Por és hamu. Barátim s jó embereim emlékezete; Athenaeum Ny., Bp., 1892
  • Igaz történetek. Húsz elbeszélés; Lampel, Bp., 1893
  • Az arany hegy, és a kolibri madár és egyéb apró elbeszélések; Athenaeum, Bp., 1893 (Forgó bácsi könyvtára)
  • Czirmos czicza naplójából és egyéb elbeszélések; Athenaeum, Bp., 1894
  • Vízen és szárazon. Útirajzok, 1–2.; Athenaeum, Bp., 1895
  • Mokány Berciː Az én viselt dógaim; Athenaeum, Bp., 1896
  • Porzóː A Violka Vera s egyéb elbeszélések; Lamepl, Bp., 1897 (Magyar könyvtár)
  • Csicseri Bors és Társaː Egy görbe nap. Énekes bohózat; zene Barna Izsó; Athenaeum, Bp., 1902
  • A kis olvasó. Szózat a szülékhez. Gyermeklevelek gyűjteménye; kiad. Forgó Bácsi; Athenaeum, Bp., 1903
  • Forgó Bácsiː Az arany hegy és a kolibri madár és egyéb apró elbeszélések; Athenaeum, Bp., 1906
  • Új hantok. A Por és hamu második sorozata; Athenaeum, Bp., 1906 (Jeles elbeszélők kincsestára)
  • Porzóː Utazás Pestről – Budapestre 1843–1907. Rajzok és emlékek a magyar főváros utolsó 65 esztendejéből; ill. Bér Dezső et al.; Pallas, Bp., 1908
  • Csicseri Borsː Ha'sszólljék! Dombszögi és bugaczi Mokány Berczi viselt dolgai..., 1–2.; ill. Jankó János, Garay Ákos; Kner Ny., Gyoma, 1910
  • Forgó bácsiː Rontó Pál viselt dolgai vízen és szárazon; Athenaeum, Bp., 1912

Dětská literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gyermek humor. Rajzok és jellemző vonások a gyermekvilágból. Uo. 1877
  • Forgó bácsi gyermekszinháza. Tizenhat vígjáték, színmű és apró jelenetek gyermek előadások alkalmára. Uo. 1882
  • Forgó bácsi képes könyve. Versek és mesék. Uo. 1887
  • Az én kis világom (1887)

V češtině[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Adolf_Ágai na anglické Wikipedii a Ágai_Adolf na maďarské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gálos Rezső: Ágai Adolf
  • A Pallas nagy lexikona
  • Szinnyei József: Magyar írók élete és munkái I. (Aachs–Bzenszki). Budapest: Hornyánszky. 1891.
  • Porzó (Ágai Adolf): Utazás Pestről Budapestre. Budapest, 1908
  • Szini Gyula: Ágai Adolf, Nyugat, 1912. 5. szám
  • Magyar zsidó lexikon. Szerk. Ujvári Péter. Budapest: Magyar Zsidó Lexikon. 1929. 11. o.  Online elérés
  • Ágai, Adolf. Az örök zsidó. Régi naplók, életképek (1862–1906), Budapest-Jerusalem: Múlt és Jövő Kiadó, 2010

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]