Adam Stanisław Sapieha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adam Stanisław Sapieha
Adam Stanisław Sapieha
Adam Stanisław Sapieha

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1872 – 1873

Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???
Ve funkci:
1868 – ???

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1879 – 1903

Narození 4. prosince 1828
Varšava
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí 21. července 1903
Bad Reichenhall
Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství
Místo pohřbení Polsko
Rodiče Leon Sapieha a Jadwiga Sapieżyna
Děti Władysław Leon Sapieha
Příbuzní Leon Aleksander Sapieha, Adam Zygmunt Sapieha, Andrzej Józef Sapieha a Stanisław Sapieha (vnuci)
Alma mater Londýnská univerzita
Ocenění Řád zlatého rouna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Stanisław Sapieha (4. prosince 1828 Varšava21. července 1903 Bad Reichenhall[1][2]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl synem politika Leona Sapiehy a otcem statkáře a politika Władysława Leona Sapiehy. Studoval přirodní vědy na Londýnské uzniverzitě a zemědělství na škole ve skotském Spylaw. Během revolučního roku 1848 koupil v Paříži zbraně pro polskou Národní gardu v Haliči. Od roku 1849 hospodařil na statku v Krasiczyně.[1]

Roku 1861 byl poprvé zvolen na Haličský zemský sněm a předal tehdy společně s Franciszkem Janem Smolkou a Dzieduszyckým polské požadavky tehdejšímu státnímu ministrovi Antonu von Schmerlingovi.[2] Během polského povstání roku 1863 byl v čele výboru, který protiruské povstalce finančně podporoval a zásoboval zbraněmi.[1] 9. července 1863 byl rakouskými úřady zatčen.[2] Roku 1864 uprchl do Paříže. Do Haliče se vrátil roku 1866.[1]

Koncem 60. let se angažoval v hnutí za haličskou autonomii. Roku 1868 byl opět zvolen na Haličský zemský sněm.[1] Zemský sněm ho roku 1872 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy) za kurii městskou v Haliči. Složil slib 17. prosince 1872, ale jeho mandát byl již 21. dubna 1873 prohlášen pro dlouhodobou absenci za zaniklý.[3] Politicky patřil do roku 1865 k liberálům, následně se profiloval jako konzervativec. Roku 1879 usedl do Panské sněmovny (horní komora Říšské rady).[1] V ní zasedal jako její dědičný člen až do své smrti roku 1903.[2]

Byl aktivní v Haličské zemědělské společnosti a roku 1875 se stal jejím prezidentem. Pořádal rolnické výstavy v Přemyšli a byl členem četných hospodářských spolků. Zasloužil se o posílení role polského jazyka v školách a soudnictví. V roce 1874 založil ve Lvově dřevařskou školu a roku 1877 Haličskou lesnickou společnost. Financoval výstavbu železnic. Založil a financoval deník Kraj a podporoval i další kulturní instituce. V roce 1885 získal titul tajného rady.[1] Roku 1896 získal Řád zlatého rouna.[2]

Zemřel v červenci 1903.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Sapieha, Adam Stanisław Fürst (1828-1903), Politiker und Landwirt, s. 420. (německy) 
  2. a b c d e f Z domova i ciziny. Národní politika. Červenec 1903, roč. 21, čís. 199, s. 1. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.