Přeskočit na obsah

Achty (bůh)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
„Achty“
varianty hieroglyfického zápisu
R8D21G25Aa1
X1

nṯr-ɜḫtj

G25Aa1
X1

ɜḫtj

Bůh Achty jako reliéf na zádušním chrámu Ramesse II.

Achty (nebo také Necer-achty) byl egyptský sluneční bůh.

Nejstarší zmínka o tomto božstvu se objevuje na nápisech kamenných nádob z období 2. dynastie faraona Hotepsechemueje. Egyptologové jako Wolfgang Helck věří, že Achty byl bůh dynastie a předků. Achty byl také znázorněn (a tedy uctíván) za vlády následovníků Hotepsechemueje, Raneba a Ninecera. Během období Staré říše se Achtyho jméno objevuje pouze ve spojení se soukromými jmény a tituly kněží, jako je ḥm-nṯr-ɜḫtj („Sluha boha Achty“).

Uctívání

[editovat | editovat zdroj]

Podle staroegyptské mytologie byl pták ach považován za reprezentaci lidského ducha (egyptský: Ach). Pravděpodobně byla tato myšlenka inspirována třpytem a leskem ptačího peří, které staří Egypťané přirovnávali k třpytivým hvězdám na noční obloze. Podobná víra je známa od perských beduínů, kteří uctívali severního plešatého ibise jako nositele duše zesnulého.[1][2]

Jak Achtyho jméno napovídá, měl bydlet na večerním obzoru, navádět zapadající slunce a bezpečně nést ducha na noční oblohu.[3][4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akhty (deity) na anglické Wikipedii.

  1. Eberhard Otto: Ach. In: Wolfgang Helck (Hrsg.): Lexikon der Ägyptologie (LÄ), vol. 1. Harrassowitz, Wiesbaden 1975, ISBN 3-447-01670-1, p. 49-52.
  2. Jan Assmann: Tod und Jenseits im Alten Ägypten, Sonderausgabe. C. H. Beck, München 2003, ISBN 3-406-49707-1, p. 116-118.
  3. Eberhard Otto: Ach. In: Wolfgang Helck (Hrsg.): Lexikon der Ägyptologie (LÄ), vol. 1. Harrassowitz, Wiesbaden 1975, ISBN 3-447-01670-1, ISBN 3-447-01670-1, p. 49-52.
  4. Jan Assmann: Tod und Jenseits im Alten Ägypten, Sonderausgabe. C. H. Beck, München 2003, ISBN 3-406-49707-1, ISBN 3-406-49707-1, p. 116-118.