Anat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bronzová figurka Anat s korunou atef a zdviženou rukou, v níž snad původně držela sekeru či kyj, cca 14001200 př. n. l., Sýrie

Anat (ugaritsky ´anatu), též Anát, starořecky Anath, egyptsky Anit, je kanaánská, respektive západosemitská, bohyně války a lovu, označovaná jako batulatu „panna“. Často je uváděna též jako bohyně lásky a plodnosti, ale taková funkce z dobových textů přímo nevyplývá. Byla považována za sestru a pomocnici Baala, ale také byla spojována s bohem moru a smrti Rešefem. Podle jednoho mýtu když byl Baal zabit Mótem vydala se hledat Baala do podsvětí, oživila ho a sama Móta porazila. V období helénismu splynula s bohyní Aštarté do bohyně zvané Atagartis.[1][2][3]

Anát byla také převzata do egyptského náboženství, především v během nadvlády Hyksósů (cca 1700 př. n. l.) a zvláštní úctu jí projevoval Ramesse II. (12791213 př. n. l.), jež po ní pojmenoval svoji dceru Bin-Anat „dceru Anat. Byla ji zasvěcena svatyně v Džanetu a byla označena za dceru Reovu. Často byla spojována s Hathor, přičemž byla zobrazována s podobným účesem, obecně byla zobrazována jako nahá dívka, s účesem, často stojící na lvu a držící květiny, byla uznávána pro svou mladickou energii a divokost v bitvě a spojována s bohem. Na egyptské stéle z Ras Šamra je označována jako „královna nebes“ a „paní všech bohů“[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HINNELLS, John R. A Handbook of Ancient Religions. New York: Cambridge University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-521-84712-4. S. 116. 
  2. a b Anath [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b JORDAN, Michael. Dictionary of Gods And Goddesses. [s.l.]: Checkmark Books, 2005. ISBN 978-0816064908. S. 19.