Pokřovníkovití
Pokřovníkovití | |
---|---|
pokřovník alpínský (Xenicus gilviventris) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Podřád | pokřovníci (Acanthisitti) Wolters, 1977 |
Čeleď | pokřovníkovití (Acanthisittidae) Sundevall, 1872 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pokřovníkovití (Acanthisittidae) je malá čeleď pěvců žijících pouze na Novém Zélandu. V době příchodu Polynésanů na Nový Zéland koncem 13. století žilo na ostrovech 7 zástupců této čeledi; od té doby 5 z nich vyhynulo.[1]
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Pokřovníkovití jsou sesterskou skupinou všech ostatních pěvců. Jinými slovy utváří bazální skupinu pěvců a k oddělení jejich vývojové linie došlo ještě před rozdělením pěvců na křikavé a zpěvné.[2][3][4] Vzhledem ke starobylému původu pokřovníkovitých je moderní taxonomie řadí do samostatného podřádu pokřovníci (Acanthisitti).[5][6][7]
V roce 2016 byla publikována studie australských a novozélandských badatelů, kteří na základě analýz DNA a nových rozborů morfologie pozůstatků vyhynulých pokřovníků sestavili fylogenezi pokřovníkovitých následovně:[1]
|
Přehled druhů
[editovat | editovat zdroj]- Acanthisitta chloris (pokřovník zelený) – stále je rozšířen na velké ploše a přestože populace klesá, není pokles natolik výrazný, aby vedl k zařazení druhu mezi zranitelné.[8]
- Xenicus gilviventris, (pokřovník alpínský) – zbývají jen malé roztříštěné populace, které nadále klesají vlivem predace hnízd umístěných na zemi (hlavními predátory jsou introdukovaná myš domácí a lasice hranostaj). Endemit Nového Zélandu; před evropskou kolonizací žil i na Severním ostrově, v současné době je jeho výskyt omezen na několik míst Jižního ostrova. K roku 2016 byla jeho populace odhadována na 5 000 jedinců.[9]
- † Xenicus longipes (pokřovník stromový) – vyhynul v roce 1972.[10] Byl endemickým druhem tří hlavních ostrovů Nového Zélandu, ssp. variabilis (Stewartův ostrov) byla naposledy zaznamenána v roce 1965, ssp. stokesi (Severní ostrov) v roce 1949 a ssp. longipes (Jižní ostrov) v roce 1972. Na pevnině šlo o druh hustých horských lesů, na příbřežních ostrovech obýval pobřežní lesy a křoviny. Příčinou vyhynutí byli zřejmě introdukovaní predátoři, protože tento druh hnízdí na zemi, což jej činilo zranitelným.[11]
- † Traversia lyalli (pokřovník ostrovní) – vyhynul v roce 1894.[10] Z moderní doby je znám jen jeho výskyt ze Stephenova ostrova, i když jeho fosilní nálezy jsou běžné na obou hlavních ostrovech Nového Zélandu. Budování majáku na Stephenově ostrově v roce 1894 vedlo k likvidaci většiny lesní plochy na ostrově, což ve spojení s predací (kočka správce majáku!) vedlo k vyhubení druhu.[12]
- † Dendroscansor decurvirostris
- † Kuiornis indicator
- † Pachyplichas jagmi
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MITCHELL, Kieren J.; WOOD, Jamie R.; LLAMAS, Bastien; MCLENACHAN, Patricia A.; KARDAILSKY, Olga; SCOFIELD, R. Paul; WORTHY, Trevor H. Ancient mitochondrial genomes clarify the evolutionary history of New Zealand’s enigmatic acanthisittid wrens. S. 295–304. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2016-09 [cit. 2020-05-04]. Roč. 102, s. 295–304. DOI 10.1016/j.ympev.2016.05.038. (anglicky)
- ↑ NORMAN, Geoff. Birdstories : a history of the birds of New Zealand. Nelson: Potton & Burton, 2018. 388 s. ISBN 9780947503925. S. 253. (anglicky)
- ↑ EDWARDS, Scott V; BOLES, Walter E. Out of Gondwana: the origin of passerine birds. Trends in Ecology & Evolution. 2002-08, roč. 17, čís. 8, s. 347–349. Dostupné online [cit. 2024-04-16]. ISSN 0169-5347. DOI 10.1016/s0169-5347(02)02543-0. (anglicky)
- ↑ EDWARDS, Scott V; BOLES, Walter E. Out of Gondwana: the origin of passerine birds. S. 347–349. Trends in Ecology & Evolution [online]. 2002-08 [cit. 2020-05-04]. Roč. 17, čís. 8, s. 347–349. Dostupné online. DOI 10.1016/S0169-5347(02)02543-0. (anglicky)
- ↑ WIRTHLIN, Morgan; LOVELL, Peter V.; JARVIS, Erich D. Comparative genomics reveals molecular features unique to the songbird lineage. BMC Genomics. 2014-12-13, roč. 15, čís. 1, s. 1082. Dostupné online [cit. 2024-04-16]. ISSN 1471-2164. DOI 10.1186/1471-2164-15-1082. PMID 25494627.
- ↑ MOYLE, Robert G.; CHESSER, R. Terry; BRUMFIELD, Robb T. Phylogeny and phylogenetic classification of the antbirds, ovenbirds, woodcreepers, and allies (Aves: Passeriformes: infraorder Furnariides). Cladistics. 2009-08, roč. 25, čís. 4, s. 386–405. Dostupné online [cit. 2024-04-16]. ISSN 0748-3007. DOI 10.1111/j.1096-0031.2009.00259.x. (anglicky)
- ↑ OHLSON, Jan I.; IRESTEDT, Martin; ERICSON, Per G. P. Phylogeny and classification of the New World suboscines (Aves, Passeriformes). Zootaxa. 2013-02-07, roč. 3613, čís. 1, s. 1–35. Dostupné online [cit. 2024-04-16]. ISSN 1175-5334. DOI 10.11646/zootaxa.3613.1.1. (anglicky)
- ↑ INTERNATIONAL), BirdLife International (BirdLife. IUCN Red List of Threatened Species: Rifleman. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-10-01 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online.
- ↑ INTERNATIONAL), BirdLife International (BirdLife. IUCN Red List of Threatened Species: New Zealand Rockwren. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-10-01 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online.
- ↑ a b HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J., PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského v Přerově, Přerov. Str. 159.
- ↑ INTERNATIONAL), BirdLife International (BirdLife. IUCN Red List of Threatened Species: Bushwren. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-10-01 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online.
- ↑ INTERNATIONAL), BirdLife International (BirdLife. IUCN Red List of Threatened Species: Stephens Island Rockwren. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-10-01 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu pokřovníkovití na Wikimedia Commons
- Galerie pokřovníkovití na Wikimedia Commons
- Taxon Acanthisittidae ve Wikidruzích