Abú Simbel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Abú Simbel
Abú Simbel (25. října 2019)
Základní informace
Výstavba1274 př. n. l.
Poloha
AdresaAsuán, EgyptEgypt Egypt
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dvojice chrámů v Abú Simbel

Abú Simbel (arabsky أبو سنبل‎ nebo أبو سمبل‎) je archeologická lokalita na území historické Núbie, dnes v jižním Egyptě, na západním břehu Násirova jezera, asi 290 km jižně od Asuánu. Nacházejí se zde dva starověké egyptské chrámy vytesané do skalního masivu ve 13. století př. n. l. v době vlády třetího panovníka 19. dynastie Ramesse II. Ve své době byly určeny nejen k provozování kultu významných egyptských bohů, ale i samotného krále a jeho oblíbené manželky královny Nefertari.

Na své nynější místo byly přeneseny v letech 1963–1968 v rámci mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie před zatopením budovanou Asuánskou přehradou. V roce 1979 byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako součást Núbijských monumentů mezi Abú Simbelem a Philae nacházejících se poblíž Asuánu. Jsou jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Egyptě.

Velký chrám[editovat | editovat zdroj]

Velký chrám neboli Chrám Ramesseho oblíbeného Amonem (Per Ramessu merej Amon) byl zasvěcen bohům Reovi, Ptahovi a bohu-faraonu Ramessemu II. Chrám má východozápadní orientaci, přičemž zadní svatyni se sedícími sochami bohů osvětlují paprsky vycházejícího slunce pouze dvakrát do roka, v době jarní a podzimní rovnodennosti.

Ke vstupu do chrámu vede široká rampa a jeho průčelí tvoří čtyři až 22 m vysoké sochy Ramesse II. U jejich nohou jsou vytesány podobizny dalších členů královské rodiny. Severně od soch stála svatyně Slunce, jižně malý chrám Zrození. Nad vstupem do chrámu je do skály vytesána socha boha Ré-Harachteje (boha slunce Re po splynutí s Horem). Po obou stranách sochy je reliéf panovníka obětujícího bohu.[1]

Uvnitř chrámu se vstupuje do Velké pilířové síně s osmi pilíři ve dvou řadách. Na stěnách dominují vyobrazení vojenských tažení Ramesse II., včetně bitvy u Kadeše. Následuje Malá pilířová síň se čtyřmi pilíři. Dlouhou osu chrámu ukončuje zadní svatyně se sochami sedících bohů, jimž byl chrám zasvěcen.[1]

Malý chrám[editovat | editovat zdroj]

Malý chrám byl zasvěcen bohyni Hathor a faraónově manželce královně Nefertari. Rovněž jeho průčelí tvoří sochy vysoké až 10 m, v tomto případě jde o čtyři zpodobnění Ramesse II. a dvě Nefertari. Vchod ústí do síně se šesti pilíři, pokračuje příčnou síní a končí svatyní. Podobně jako Velký chrám je i Malý chrám orientován východozápadně. Jeho výzdoba je náboženská, hlavním motivem je královský manželský pár ve společnosti egyptských bohů.[1]

Přesun chrámů[editovat | editovat zdroj]

Sochy Ramesse II. při přesunu chrámů (1967)[2]

Přípravy na relokaci a záchranu chrámů v Abú Simbelu před stoupajícími vodami Nilu kvůli plánované Velké asuánské přehradě započaly v roce 1959. Šlo především o vyhlášení mezinárodní dárcovské kampaně a vytvoření plánů přesunu. Samotný přesun pak probíhal v letech 1964 až 1968 a stál 42 milionů USD (o tuto částku se zasloužily především egyptská vláda a organizace UNESCO).

Všechny místní památky musely být rozřezány na velké bloky vážící až 30 tun (v průměru měly 20 tun), rozebrány, převezeny na novou lokaci o 65 metrů výše a tam znovu sestaveny. Mnohými je tento přesun dosud považován za největší počin archeologického inženýrství v historii.

Perličkou místních průvodců je upozorňování na chybu, ke které došlo při sestavování chrámu Ramesse II. Sluneční paprsek, který prochází jeho částí, dnes ukazuje rovnodennost s rozdílem jednoho dne oproti původní stavbě. Vzhledem k rozsahu celého projektu jde ovšem o chybu zcela nepatrnou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abú Sumbul (archeologická lokalita) na slovenské Wikipedii.

  1. a b c Abú Simbel. In: Encyclopaedia Beliana. 1. vyd. Bratislava : Encyklopedický ústav SAV; Veda, 1999. 696 s. ISBN 80-224-0554-X. Zväzok 1. (A – Belk), s. 35-36.
  2. Foto: Per-Olow Anderson (1921–1989). Zdroj: Forskning & Framsteg 1967, č. 3, str. 16.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]