Arno Breker
Arno Breker | |
---|---|
Arno Breker při práci (1940) | |
Narození | 19. července 1900 Eberfeld Německá říše |
Úmrtí | 13. února 1991 (ve věku 90 let) Düsseldorf Německo |
Místo pohřbení | Nordfriedhof |
Alma mater | Umělecká akademie v Düsseldorfu |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arno Breker (19. července 1900 v Eberfeldu – 13. února 1991 v Düsseldorfu) byl německý sochař a architekt. Nejvíce proslul obřími sochami čistokrevných árijců, tak jak si je představoval Hitler.
Život
Již od dětství jej zajímalo umění. Studoval nejprve u Adolfa von Hildebranda sochařství a v roku 1920 začal studovat na akademii v Düsseldorfu, kde dosáhl mimo jiné ceny guvernéra Düsseldorfu. Již během 20. let získal různé ceny. Mimo jiné obdržel zakázku od města Budberg na vytvořetí válečného památníku. Roku 1927 se usadil v Paříži. Zde se stýkal s malíři jako Robert Delaunay, Georges Braque a obchodníkem Danielem-Henry Kahnweilerem, který jej naučil rozumět Piccasově dílu. Stýkal se i se sochaři jako Aristide Maillol či Constantin Brâncuşi. Obdržel objednávku od kostela sv. Matouše v Düsseldorfu. V roce 1932 získal pruské stipendium pro cestu do Říma a pobyt ve Ville Medici, a zde, v Římě restauroval poškozenou Michelangelovu sochu Pieta. V roce 1934 se vrátil do Německa a dostal se rychle do vlivu nacistů. Nacisté brali jeho umění jako povznášející příklad proti všemu „dekadentnímu a zvrhlému“, jak nazývali díla malířů a sochařů s nimiž se Breker v Paříži stýkal. V této době se Breker také stal porotcem pro výběr plastiky na výstavu „Velké německé umění“ a vytvořil bustu Richarda Wagnera pro Hitlerovo letní sídlo v Baumgartenu v Mnichově. Také vytvořil plastiky pro Německý pavilón na Světové výstavě v Paříži v roce 1937. V roce 1938 navrhl postavy pro sál Říšského kancléřství, projektovaný Albertem Speerem. Za války mnohokrát jel do Paříže, kde se pokusil strhnout k spolupráci i francouzské umělce. Po válce byl obviněn, že se svými sochami podbízel vkusu Třetí Říše. Odpověděl: „Nikdy jsem s nacismem neměl nic společného.“ Proto byl propuštěn. Několik jeho soch bylo vystaveno v Centre Georges Pompidou v Paříži roku 1981. V roce 1985 bylo z iniciativy rodiny Bodensteinů zřízeno na jejich zámku Nörvenich soukromé Muzeum Arno Brekera.[1] Zemřel v Düsseldorfu 13. února 1991.
Galerie
-
Prométheus (1934)
-
Vítěz (1939)
-
Eos (1939)
-
Socha Strana před Říšským kancléřstvím
-
Portrét Cosimy Wagnerové v parku před Festivalovým divadlem Richarda Wagnera v Bayreuthu
-
Portrét Salvadora Dalího (1975)
Odkazy
Reference
Literatura
- PIJOAN, José. Dějiny umění. Svazek 11. Praha: Knižní klub : Balios, 2002. 263 s. ISBN 80-242-0449-5.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arno Breker
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arno Breker na Wikimedia Commons