Přeskočit na obsah

Georgi Karaslavov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georgi Karaslavov
Georgi Karaslavov (23. srpna 1944)
Georgi Karaslavov (23. srpna 1944)
Narození12. ledna 1904
Plovdiv
Úmrtí26. ledna 1980 (ve věku 76 let)
Sofie
Povoláníspisovatel, politik a učitel
Alma materSofijská univerzita
OceněníHrdina Bulharské lidové republiky
Hrdina socialistické práce
Řád Georgiho Dimitrova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgi Karaslavov (bulharsky Георги Караславов, 12. ledna 1904, Debar26. ledna 1980, Sofie) byl bulharský spisovatel 20. století.

Životopis

Literárně začal být Karaslavov, pocházející z chudé rodiny[1], aktivní ve 20. letech. Tehdy vyšla jeho první kniha Uličníci o životě dětí z periferie města. V roce 1923 se účastnil studentského povstání a aktivní byl v řadě levicových organizací. V 20. letech také pobýval v Československu. Jako pomocný dělník budoval tehdejší městskou část Spořilov v Praze. Své zkušenosti popsal v reportážním románu Spořilov (1931). V 30. a 40. letech pokračoval několika psychologickými prozaickými díly (např. Durman a Snacha) a postupně se blížil tzv. socialistickému realismu.

Po druhé světové válce byl nově ustaveným komunistickým režimem považován za klíčovou osobnost. Stal se nejvýznamnějším představitelem bulharského socialistického realismu. Zastával rovněž i celou řadu politických funkcí. Byl například předsedou Svazu bulharských spisovatelů, dlouholetým členem parlamentu a také i členem Ústředního výboru Komunistické strany Bulharska.[1] Literárně aktivní byl však i nadále; v 50. letech sepsal např. hexalogii Obyčejní lidé, která mapovala vývoj Bulharska od roku 1914 až do konce druhé světové války. Řada jeho starších děl byla také zfilmována.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b BASA-1772K-1-623-2-Georgi Karaslavov.JPG. Praha: Odeon, 1978. S. 245. 
  2. Georgi Karaslavov na Internet Movie Database

Související články

Externí odkazy