Františka Šťovíčková
| Františka Šťovíčková | |
|---|---|
 Josef Mánes - Josefína (modelem mohla být Františka Šťovíčková) | |
| Narození | 18. února 1825 Kňovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. června 1909 (ve věku 84 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Františka Šťovíčková, provdaná Albertová (18. února 1825 Kňovice[1] – 7. června 1909 Praha), byla láska Josefa Mánesa a matka jeho nemanželské dcery Josefiny.
Život
Františka Šťovíčková přišla do služby k Mánesovým jako dvaadvacetiletá, v roce 1847. Otec Antonín Mánes byl již po smrti, sourozenci Amalie, Quido a Josef žili s matkou Magdalenou Mánesovou ve Spálené ulici č. 75. Josef Mánes se s Františkou seznámil po návratu ze studijního pobytu v Mnichově. Jejich vztah nezůstal bez následků a Františka otěhotněla. Amálie Františku propustila a Josef se s ní podle většiny zdrojů dále nestýkal.[2][p 1]
Po čase se Františka vrátila do služby v Praze, kde se v roce 1860 se provdala za magistrátního sluhu, vdovce Vincence Alberta (1811-1889).[3][p 2][p 3] V roce 1889 ovdověla, zemřela 7. června 1909 v chudobinci sv. Bartoloměje, kde byla ošetřovatelkou.[4][5] Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech. Hrob nenese její jméno a nelze ho identifikovat.[6]
Dcera Josefa
Dcera Františky Šťovíčkové Josefa (Josefina) Šťovíčková se narodila 11. března 1850. Provdala se[7] za spisovatele a knihkupeckého odborníka Josefa Miroslava Hovorku (1848-1914)[8].[9] V manželství měla čtyři dcery; jedna z nich, Olga Studničková[10] byla malířkou.
Josefa Hovorková zemřela 16. 12. 1916, pochována byla na šáreckém hřbitově v Dejvicích.[11] Na jejím hrobě byl nápis Pane, vím, že se shledám s tím, kdo byl drahý duši mé. Dnes jsou její ostatky uloženy na Olšanských hřbitovech, vedle hrobu jejího otce a její přání bylo splněno.[12]
Umělecké zpracování příběhu Františky Šťovíčkové
Láska Josefa Mánesa a Františky Šťovíčkové je součástí Mánesových životopisů i uměleckých zobrazení malířova života. Patrně s ohledem na žijící příbuzné je ve starších biografiích příběh uváděn pouze stručně, bez osobních podrobností. Například v předmluvě k reprezentační publikaci Zemi milované... (Orbis, 1939) uvedl František Kovárna pouze příjmení a jméno Františky Šťovíčkové; o dceři Josefině psal jako o "dítěti". V patnáctistránkovém Mánesově životopisu věnoval osudu matky a dcery jeden odstavec.[13]
František Kožík podložil svůj životopisný román Josef Mánes podrobným studiem historických dokumentů. V doslovu uvedl zdroj (vzpomínka dcery), podle kterého docházelo i po vyhnání Františky k setkáním malíře s jeho dcerou Josefinou i její matkou. Na základě těchto informací vložil do románu i scénu, ve které byla modelem k obrazu Josefina právě Františka Šťovíčková.[6] Již před Kožíkem se touto otázkou zabýval Jarmil Krecar, který naznačil, že obraz Josefina může být syntézou portrétů Františky Šťovíčkové a Josefiny Lustigové, dcery první pražské kavárnice Josefiny Šimrové – Heichenwalderové.[14] [p 4][p 5]
Ve filmovém zpracování Kožíkova románu Paleta lásky (námět František Kožík, režie Josef Mach, 1976) hrála Františku Šťovíčkovou Jana Švandová a její dceru Josefinu Libuše Šafránková. Josefa Mánesa přestavoval Petr Kostka.[15]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Podle Františka Kožíka a dle vzpomínky Mánesovy dcery Josefiny ale k dalším setkáním docházelo - viz dále.
- ↑ Albertova první manželka byla vdova Anna Nedwichová (1795-1858).
- ↑ Podle jiného zdroje byl Vincenc Albert "zřízencem na řetězovém mostě". [1][nedostupný zdroj]
- ↑ Vzpomínky Josefiny Lustigové a její matky zpracoval Jaromír Václav Šmejkal v knihách Kavárna u nádraží a Mánesova Josefina
- ↑ Některé internetové zdroje uvádějí (bez odkazů na odbornou literaturu) že Františka Šťovíčková byla též modelem k obrazům Jitro a Večer. Obrazy však pocházejí z období okolo roku 1857, zatímco Josefina je datována k roku 1855.
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Chlum
- ↑ BŘEZINOVÁ, Helena. Josef Mánes a hysterie v obrazech. Praha, 2013. Bakalářská práce. UK, Fakulta humanitních studií. s. 20. Dostupné online.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Vincence Alberta
- ↑ Matrika zemřelých, Nejsvětější Trojice v Podskalí, 1906-1913, snímek 128 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražského obyvatelstva, Albert Vincenc, 1811
- ↑ a b KOŽÍK, František. Josef Mánes. Praha: Obelisk, 1973. Kapitola Epilog, s. 465–472.
- ↑ Matriční záznam o sňatku Josefy Šťovíčkové s Josefem Hovorkou farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
- ↑ Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920) Hovorka Josef *1848
- ↑ FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-J. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Miroslav Hovorka.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Olgy Hovorkové farnost při kostele sv.Šťapána na Novém Městě pražském
- ↑ Národní listy, 17.12.1916, s.6 (úmrtní oznámení)
- ↑ Hřbitovy.cz:Otec a dcera Mánesovi odpočívají vedle sebe
- ↑ KOVÁRNA, František. Zemi krásné... (Mánesův odkaz národu). Praha: Orbis, 1939. Kapitola Životopis umělce i člověka, s. 25.
- ↑ Národní listy, 13.1.1935, s.5, Hledání včerejšího dne
- ↑ FDb.cz:Paleta lásky (obsazení)