Izjum
| Izjum Ізюм | |
|---|---|
 Katedrála Nanebevzetí (Vozněsenská) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°12′46″ s. š., 37°15′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | 67 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Charkovská |
| Rajón | Izjumský |
  Izjum | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 41,0 km² |
| Počet obyvatel | 45 884 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 119,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1681 |
| Oficiální web | city-izyum |
| Adresa obecního úřadu | площа Центральна 1 64300 м. Ізюм |
| Telefonní předvolba | 4736 |
| PSČ | 64300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Izjum (ukrajinsky Ізюм, rusky Изюм) je město v Charkovské oblasti na Ukrajině. Leží na řece Severní Doněc zhruba 138 kilometrů na jihovýchod od Charkova, hlavního města oblasti. Po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 patří do Izjumského rajónu, do té doby byl Izjum jako město oblastního významu spravován samostatně.[2] V roce 2012 ve městě žilo 51 606 obyvatel, v roce 2021 to bylo přibližně 46 884 obyvatel.
Přes Izjum vede Evropská silnice E40.
Geografie
Izjum se nachází ve vzdálenosti 138 km od Charkova na obou březích řeky Severní Doněc, na soutoku řek Vlhký Izjumec a Suchý Izjumec. K městu patří osady Kamenka, Pimonovka, Doněckoje, Dibrova, Kapitolovka, Babenkovo.
Rozloha lesů v okolí města je asi 60 000 hektarů, z toho 430 hektarů ve městě a ve vzdálenosti 9 km se nachází jedna z největších přehrad na východě Ukrajiny, Oskolská přehrada.[3]
Etymologie
Podle první hypotézy pochází název města ze zkomolení polovského slova uzum, což znamená hrozny, které se v okolí pěstovaly i v nejstarších dobách. Tato teorie je potvrzena i starým jménem osady Uzjum. Podle jiné hypotézy je odvozen z názvů řeky Izyumec a významného středověkého brodu Izyumfurt, který ležel na strategicky důležité spojnici mezi Moskvou a Krymem. Podle třetí teorie měl být název odvozen z tatarského slova guzun, což znamená přechod nebo brod.
Historie
První písemná zpráva pochází z roku 1571. V 17. a 18. století bylo město základnou kozáckého pluku na opevněné „Linii Izjum“ proti Krymským Tatarům. V 19. století bylo město správním centrem stejnojmenného újezdu v Charkovské gubernii. Za druhé světové války město obsadila nacistická vojska po bitvě u Charkova, od 23. června 1942 do 5. února 1943; stalo se dějištěm bojů na východní frontě.
Ruská agrese 2022
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 bylo město dlouhé týdny dějištěm těžkých bojů. Místostarosta hovořil o záměrném zničení města. Na konci března 2022 byl Izjum dobyt ruskými silami. Britský Guardian zaznamenal výpověď zdejší ukrajinské rodiny o honech na civilisty, rabování a únosech.[4]
Hospodářství
Průmyslové město Izjum má rozvinutý strojírenský a nábytkářský průmysl.
Památky
- Katedrála Nanebevstoupení Páně (Vozněsenskij sobor) - ze 2. poloviny 18. století
- Chrám Krista Spasitele (Преображенський собор/Spaso-Preobraženskij sobor) - byl postaven v letech 1682-1684, je příkladem ukrajinského baroka; roku 1866 byl zasvěcen také sv. Dmitriji Soluňskému, proroku Iljovi a svaté Anně, po roce 1930 byl chrám uzavřen a proměněn na skladiště, barokní ikonostas s dřevořezbami z poloviny 18. století byl zničen.
Odkazy
Reference
- ↑ Розподіл наявного населення за типом місцевості. Ukrajinská státní statistická služba. Dostupné online. [cit. 2022-04-16].
- ↑ Про утворення та ліквідацію районів. www.golos.com.ua [online]. 2020-07-18. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ ИСТОРИЯ ГОРОДА ИЗЮМА. ikm2002.narod.ru [online]. 2003-08-13 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ The Guardian, reportáž ze 4. dubna 2022
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Izjum na Wikimedia Commons
