Soběslav Pinkas
Soběslav Hippolyt Pinkas | |
---|---|
Autoportrét | |
Narození | 7. října 1827 Praha-Malá Strana Rakouské císařství |
Úmrtí | 30. prosince 1901 (ve věku 74 let) Praha-Malá Strana Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | hřbitov Sázava (49°52′14″ s. š., 14°53′39″ v. d.) |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř a karikaturista |
Rodiče | Adolf Maria Pinkas (otec) |
Děti | Ladislav Pinkas Jiřina Voskovcová |
Příbuzní | Jiří Voskovec (vnuk) |
Ocenění | Řád čestné legie |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Soběslav Pinkas, původním jménem Hippolyt Karel Maria František Pinkas (7. října 1827 Praha-Malá Strana[1] – 30. prosince 1901 Praha-Malá Strana[2]), byl český malíř, karikaturista a veřejný činitel.
Život
Soběslav Hippolyt Pinkas se narodil 7. října 1827 v Praze na Kampě jako nejstarší ze čtyř dětí advokáta a politika Adolfa Pinkase (1800–1865) a jeho manželky Karolíny, rozené von Schauroth (1804–1885). Po babičce z otcovy strany měl francouzské předky.
Po studiích na gymnáziu údajně začal studovat práva na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. V době studií si ke jménu Hippolyt přidal české Soběslav. Jeho pobyt s otcem poslancem Kroměřížského sněmu v letech 1848–49 je v Kroměříži připomínán pamětní deskou.
Od roku 1849 studoval malířství na pražské malířské akademii v ateliéru Christiana Rubena, odkud po dvou letech na radu Josefa Mánesa odjel studovat na Akademii do Mnichova. Později odjel studovat do Francie. V Paříži se 13. října 1859 oženil s Francouzkou Adrienou Denoncinovou (* 5. února 1835 v Ludes v department Marne[3]), s níž se na deset let usadil ve Vaux de Cernay (department Seine-et-Oise), kde se jim narodily dvě děti: Ladislav (* 11. září 1863) a Jiřina (* 5. března 1867).[4]
V roce 1865 se na čas vrátil do Čech, neboť 28. září zemřel jeho otec. Podnikal výlety do okolí Prahy a objevil pro sebe Sázavsko. Natrvalo se do Čech vrátil i s rodinou roku 1869. Žil v Praze na Novém Městě, krátce před smrtí se přestěhoval do rodného domu na Malou Stranu.
Na Vyšší dívčí škole přijal ve školním roce 1869–1870 místo profesora kreslení, kterým zůstal 25 let. V 80. letech si dal postavit chalupu v Sázavě a tam v Černých Budech č. 41 zemřela 5. srpna 1882 jeho manželka Adriena[5]. V této chalupě se 19. června 1905 narodil jeho vnuk Jiří Voskovec.
Dne 30. prosince 1901 zemřel v Praze v domě čp.515/III na Kampě. Pochován byl na hřbitově v Sázavě vedle své manželky Adrieny.
Galerie
-
Soběslav Pinkas – Při odpočinku
-
Soběslav Pinkas – Hřbitůvek na Sázavě (1882)
-
Soběslav Pinkas – Vlastní podobizna (cca 1853)
-
Soběslav Pinkas – Dělníci na Montmartru (před 1901)
-
Soběslav Pinkas – Portrét starého muže (před 1901)
-
Soběslav Pinkas – Odpočívající pasáček
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Tomáše na pražské Malé Straně
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Tomáše na pražské Malé Straně
- ↑ Adrienne Pinkasová (Denoncin). geni_family_tree [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Pinkas Hipolyt [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
Literatura
- Anděla HOROVÁ a kolektiv: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl II., N–Z, Praha : Academia 1995, str. 614–615.
- Almanach Akademie výtvarných umění v Praze (1799–1979) ke 180. výročí založení, uspořádal Jiří Kotalík. Praha 1979.
- Jiřík F. X., S. Pinkas, Praha 1925
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Soběslav Pinkas na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Soběslav Pinkas
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Pinkas Soběslav (1827)
- Autor Soběslav Pinkas ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Pinkas v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- KDO BYL KDO
- Soběslav Pinkas v informačním systému abART