Přeskočit na obsah

Mathias Pangerl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mathias Pangerl
Mathias Pangerl
Mathias Pangerl
Narození10. března 1834
Hodňov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. ledna 1879 (ve věku 44 let)
Arco
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníarchivář, historik, pedagog, vysokoškolský učitel, učitel a publicista
ZaměstnavateléFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Univerzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mathias Pangerl (10. března 1834, Hodňov[1]14. ledna 1879, Arco v Tridentsku) byl český německy mluvící historik a archivář. Původně působil jako archivář schwarzenberského archivu ve Vídni a na sklonku svého života (1875) jako profesor pomocných věd historických na pražské univerzitě.

Život

Mathias Pangerl se narodil v Hodňově (Honetschlag) 10. března 1834. Navštěvoval budějovické gymnázium, poté studoval v letech 1855-1858 na univerzitě v Praze a v letech 1858-1859 ve Vídni. Od roku 1859 pořádal ve Štýrském Hradci archivy několika tamních klášterů a roku 1866 nastoupil práci ve vídeňském ústředním archivu rodu Schwarzenberků. V lednu roku 1875 získal na univerzitě v bavorském Würzburgu titul doktora filosofie a v květnu téhož roku byl povolán jako mimořádný profesor historických věd na univerzitu v Praze. Mathias Pangerl zemřel v jihotyrolském, dnes italském Arco u Gardského jezera 14. ledna 1879 na plicní chorobu. Na rodném stavení v Hodňově byla v roce 1903 odhalena na jeho počest pamětní deska.

Dílo

  • Urkundenbuch des Cistercienserstiftes B. Mariae V. zu Hohenfurt in Böhmen, Wien 1865
  • Die beiden ältesten Todtenbücher des Benedictinerstiftes Sankt Lambrecht in Obersteier, Wien 1869
  • Urkundenbuch des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron in Böhmen, Wien 1872
  • Die Choden zu Taus, Prag 1875
  • Das Buch der Malerzeche in Prag, Wien 1878

Výběr z článků

  • Über Johannes Mannesdorfer, Chronisten des Klosters St. Lambrecht (1864)
  • Studien zur Geschichte des Klosters St. Lambrecht (1865 und 1866)
  • Maria Zell. Ein Beitrag von seiner Gründung bis zu seiner Übertragung in die Stadt (1868)
  • Über Johann Albert Kendlmayer und seine Chronik des Chorherrenstiftes zu Rottenmann 1480–1580 (1868)
  • Wok von Rosenberg (1870)
  • Die Eremitage von Heuraffel (1871)
  • Zawisch von Falkenstein (1872)
  • Zur Geschichte des böhmischen Hospitals in Rom, Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 12 (1874) 205-212.
  • Die Witigonen (1874)
  • Über Städtegründer und Städtegründungen in Böhmen und Mähren (1877)

Odkazy

Reference

Literatura

  • Franz Ilwof, heslo Pangerl, Mathias. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 52, Duncker & Humblot, Leipzig 1906, S. 746–749.
  • Kutnar FrantišekMarek Jaroslav, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století, Praha 20093, 355-356.
  • Jiří Georgiev, Mathias Pangerl Ein Beitrag zur Geschichte der deutschen Geschichtsschreibung in Böhmen, in: Magister noster. Sborník statí věnovaných in memoriam prof. PhDr. Jana Havránka, CSc., Praha, Karolinum 2005. ISBN 80-246-0753-0

Externí odkazy