Maják Helnes
| Maják Helnes Helnes fyr | |
|---|---|
_02.jpg) | |
| Lokace | Nordkapp, Barentsovo moře, Norsko |
| Souřadnice | 71°3′40″ s. š., 26°13′18″ v. d. |
| Konstrukce | beton |
| Datum prvního svícení | 15. listopad 1908 |
| První stavba | 1908 |
| Automatizován | 2004 |
| Označení/Konfigurace | Admiralty L4034 ARLHS NOR-023 NGA 14276 Norské č. 946000 |
| Výška | 10 m |
| Intenzita | 1 371 000 cd |
| Dosah | 13,5 nm (25 km) |
| Charakteristika | Fl (2)W 30s |
 | |
Maják Helnes (norsky: Helnes fyr) je pobřežní maják, který stojí na severovýchodním pobřeží ostrova Magerøya v obci Nordkapp v kraji Finnmark v Norsku. Maják stojí na západní straně ústí velkého Porsanger fjordu (norsky: Porsangerfjorden), asi 12 kilometrů východně od vesnice Kamøyvær a asi 13 kilometrů severovýchodně od města Honningsvåg.
Historie
Maják byl postaven v roce 1908 jako nízká dřevěná budova. Poprvé rozsvícen 15. listopadu 1908. V roce 1931 byl na maják zaveden telefon. V období druhé světové války Němci v roce 1941 maják přestavěli a v roce 1943 byl převzat Wehrmachtem. V roce 1944 při ústupu Němců byl maják zničen. V letech 1946–1948 byl přestavěn na nízkou betonovou věž přisazenou k budově a v jeho blízkosti byl postaven obytný dům. V roce 1948 byl maják elektrifikován a v roce 1986 byl automatizován, ale na majáku byla přítomná obsluha až do roku 2004 kdy byl plně automatizován. [1]
Radiový maják byl založen v roce 1955 a vydává racon písmeno N (- v Morseově abecedě).[2][3][4] Stožár je vysoký 22 m.
Maják byl po automatizaci (2004) prodán obci Nordkapp. Po neúspěších s turistickým využitím byl maják odkoupen v roce 2011 zpět Norskou pobřežní správou.[1]
Popis
Deset metrů vysoká kvadratická betonová věž přisazená k budově má zdroj světla ve výšce 37,5 m n. m. Světlo s 1 371 000 kandela vydává každých 30 sekund dva záblesky. Světlo je vidět do vzdálenosti 13,5 námořních mil (25,0 km).[2][3] [1] Věž a budova jsou bílé s červenou lucernou a galerií nahoře. Maják je činný od 12. srpna do 24. dubna v roce.[4] V majáku byla instalována Fresnelova čočka 3. stupně.[5]
V roce 1949 byl instalován nautofon.[5]
Data
- výška věže 10 m
- světelný zdroj 37,5 m n. m.
- záblesk bílého světla každých 30 s
- sektor 0°–360°
- svítivost 1 371 000 cd
označení:
- Admiralty L4034
- ARLHS NOR-023
- NGA 14276
Galerie
-
-
Maják s palivovými nádržemi -
Helnes fyrstasjon – pohled z moře na stanici Helnes
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Helnes Lighthouse na anglické Wikipedii a Helnes fyr na norské (bokmål) Wikipedii.
- ↑ a b c ELLINGSVE, Eli Johanne. HELNES FYRSTASJON. www.fyr.no [online]. [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ a b KYSTVERKET, utgitt av. Norsk fyrliste 2014. Bergen: Fagbokforl 800 s. ISBN 9788245015959, ISBN 8245015954. OCLC 1028440656 Kapitola s.736, s. 736.
- ↑ a b c ROWLETT, Russ. Lighthouses of Norway: Hammerfest Area. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2018-10-04]. Dostupné online.
- ↑ a b GODAL, Anne Marit ed. Helnes fyr. [s.l.]: [s.n.] (Store norske leksikon). Dostupné online. (norsky)
- ↑ a b SENDSTAD, Ola. MINNER FRA HELNES FYR. www.fyr.no [online]. [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ PUB. 115 LIST OF LIGHTS RADIO AIDS AND FOG SIGNALS 2018 Archivováno 7. 10. 2018 na Wayback Machine. s. 184 Helnes
- ↑ BJØRKHAUG, Birger. Norges fyr. Oslo: Grøndahl, 1987. ISBN 8250408136, ISBN 9788250408135. OCLC 1028247974 S. 257.
Literatura
- Bjørkhaug, Birger og Poulsson, Svein (1987). Norges fyr – Fra Stad til Grens-Jakobselv. 2. Oslo: Grøndahl. ISBN 8250408543.
- Ellingsen, Eli Johanne (2012): "Ishavsfyr", Trondheim, ISBN 978-82-519-2858-8
- Fyrentreprenørene, Fyrhistorisk årbok 2002
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maják Helnes na Wikimedia Commons
