Maják Helnes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maják Helnes
Helnes fyr
Lokace Nordkapp, Barentsovo moře, Norsko
Souřadnice
Konstrukce beton
Datum prvního svícení 15. listopad 1908
První stavba 1908
Automatizován 2004
Označení/Konfigurace Admiralty L4034
ARLHS NOR-023
NGA 14276
Norské č. 946000
Výška 10 m
Intenzita 1 371 000 cd
Dosah 13,5 nm (25 km)
Charakteristika Fl (2)W 30s

Maják Helnes (norsky: Helnes fyr) je pobřežní maják, který stojí na severovýchodním pobřeží ostrova Magerøya v obci Nordkapp v kraji Finnmark v Norsku. Maják stojí na západní straně ústí velkého Porsanger fjordu (norsky: Porsangerfjorden), asi 12 kilometrů východně od vesnice Kamøyvær a asi 13 kilometrů severovýchodně od města Honningsvåg.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Maják byl postaven v roce 1908 jako nízká dřevěná budova. Poprvé rozsvícen 15. listopadu 1908. V roce 1931 byl na maják zaveden telefon. V období druhé světové války Němci v roce 1941 maják přestavěli a v roce 1943 byl převzat Wehrmachtem. V roce 1944 při ústupu Němců byl maják zničen. V letech 1946–1948 byl přestavěn na nízkou betonovou věž přisazenou k budově a v jeho blízkosti byl postaven obytný dům. V roce 1948 byl maják elektrifikován a v roce 1986 byl automatizován, ale na majáku byla přítomná obsluha až do roku 2004 kdy byl plně automatizován. [1]

Radiový maják byl založen v roce 1955 a vydává racon písmeno N (- v Morseově abecedě).[2][3][4] Stožár je vysoký 22 m.

Maják byl po automatizaci (2004) prodán obci Nordkapp. Po neúspěších s turistickým využitím byl maják odkoupen v roce 2011 zpět Norskou pobřežní správou.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Deset metrů vysoká kvadratická betonová věž přisazená k budově má zdroj světla ve výšce 37,5 m n. m. Světlo s 1 371 000 kandela vydává každých 30 sekund dva záblesky. Světlo je vidět do vzdálenosti 13,5 námořních mil (25,0 km).[2][3] [1] Věž a budova jsou bílé s červenou lucernou a galerií nahoře. Maják je činný od 12. srpna do 24. dubna v roce.[4] V majáku byla instalována Fresnelova čočka 3. stupně.[5]

V roce 1949 byl instalován nautofon.[5]

Data[editovat | editovat zdroj]

zdroj[6][3][7]

  • výška věže 10 m
  • světelný zdroj 37,5 m n. m.
  • záblesk bílého světla každých 30 s
  • sektor 0°–360°
  • svítivost 1 371 000 cd

označení:

  • Admiralty L4034
  • ARLHS NOR-023
  • NGA 14276

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Helnes Lighthouse na anglické Wikipedii a Helnes fyr na norské (bokmål) Wikipedii.

  1. a b c ELLINGSVE, Eli Johanne. HELNES FYRSTASJON. www.fyr.no [online]. [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (norsky) 
  2. a b KYSTVERKET, utgitt av. Norsk fyrliste 2014. Bergen: Fagbokforl 800 s s. Dostupné online. ISBN 9788245015959, ISBN 8245015954. OCLC 1028440656 Kapitola s.736, s. 736. 
  3. a b c ROWLETT, Russ. Lighthouses of Norway: Hammerfest Area. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2018-10-04]. Dostupné online. 
  4. a b GODAL, Anne Marit ed. Helnes fyr. [s.l.]: [s.n.] (Store norske leksikon). Dostupné online. (norsky) 
  5. a b SENDSTAD, Ola. MINNER FRA HELNES FYR. www.fyr.no [online]. [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (norsky) 
  6. PUB. 115 LIST OF LIGHTS RADIO AIDS AND FOG SIGNALS 2018 s. 184 Helnes
  7. BJØRKHAUG, Birger. Norges fyr. Oslo: Grøndahl, 1987. Dostupné online. ISBN 8250408136, ISBN 9788250408135. OCLC 1028247974 S. 257. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  •  Bjørkhaug, Birger og Poulsson, Svein (1987). Norges fyr – Fra Stad til Grens-Jakobselv. 2. Oslo: Grøndahl. ISBN 8250408543.
  •  Ellingsen, Eli Johanne (2012): "Ishavsfyr", Trondheim, ISBN 978-82-519-2858-8
  •  Fyrentreprenørene, Fyrhistorisk årbok 2002

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]