Přeskočit na obsah

Evžen Vratislav z Mitrovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O českém šlechtici a politikovi z konce 19. století pojednává článek Evžen Vratislav z Mitrovic (politik).
Evžen Vratislav z Mitrovic
Narození8. července 1786
Vlčí Pole
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí14. února 1867 (ve věku 80 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánídůstojník
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
velkokříž Císařského řádu Leopoldova
Řád sv. Ondřeje
rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
… více na Wikidatech
RodičeAntonín Václav Vratislav-Netolický a Eleonora Bruntálská z Vrbna
PříbuzníFrantišek Vratislav z Mitrovic, Tereza Vratislav-Netolická, Alžběta Vratislavová z Mitrovic a Marie Apolonie Vratislavová z Mitrovic (sourozenci)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1861)
tajný rada
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Evžen Vratislav z Mitrovic (8. července 1786, Vlčí Pole[1]/Dolní Bousov17. února 1867, Vídeň) byl rakouský důstojník a generál, pocházející z českého šlechtického rodu Vratislavů z Mitrovic.

Život

Narodil se hraběti Antonínovi (1756–1791), který se přihlásil o dědictví Netolických z Eisenberka a přijal spojené příjmení (Vratislav-Netolický) a Eleonoře, rozené Bruntálské z Vrbna.

V roce 1804 Evžen vstoupil do armády. Po účasti v bojích v letech 1805–1809 a 1813–1816 dosáhl v roce 1816 hodnosti podplukovníka a byl velitelem 4. pluku hulánů. V roce 1820 byl povýšen do hodnosti plukovníka a v roce 1830 dosáhl hodnosti generálmajora. V roce 1835 byl povolán do dvorské válečné rady a stal se druhým majitelem 1. pluku kyrysníků. V roce 1840 se stal generálním adjunktem císaře Ferdinanda a tajným radou, v roce 1847 rytířem řádu zlatého rouna. V roce 1848 sloužil pod polním maršálem Radeckým jako velitel 1. armádní skupiny v Itálii, v roce 1849 měl hodnost generála kavalérie. V roce 1855 se stal kancléřem vojenského řádu Marie Terezie.

Ačkoliv se Evžen věnoval především vojenské kariéře, byl zároveň dědicem fideikomisu Kost a dalších statků, správu za svého života svěřoval vesměs úředníkům.

Zemřel bezdětný ve Vídni v roce 1867. Jeho osobou vymřela kostecká větev rodu (Vratislav-Netolický), což vedlo k dědickým sporům a Kost nakonec získal Flaminio dal Borgo, potomek mladší ze sester Evžena Vratislava.[2] Jeho dědicům patří hrad Kost dodnes.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Dolní Bousov
  2. Županič, Jan. Dědictví Netolických: panství Kost a jeho majitelé v 18.-20. století. In: Modrá krev Sobotecka: sborník k 520. výročí povýšení Sobotky na město (1498-2018) / [Sobotka]: město Sobotka, 2018, s. 64.

Externí odkazy