Cheilón ze Sparty
| Cheilón ze Sparty | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Chilón z Lakedaimónu |
| Narození | 6. století př. n. l.? Sparta (starověké Řecko) |
| Úmrtí | 6. století př. n. l.? starověká Pisa v Řecku, asi 4 km od Olympie |
| Pohřben/a | Heroon of Chilon at Sparta |
| Tituly a úřady spartský předák, efor | |
| Umělecká činnost | |
| Znám jako | jeden ze sedmi mudrců |
| Žánr | filozofie, poezie |
|
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cheilón nebo Chilón ze Sparty řecky Χείλων nebo Χίλων ο Λακεδαιμόνιος (6. století př. n. l.) byl spartský předák, efor a politický reformátor. Bývá zařazován mezi sedm mudrců.
Život
Byl jedním z předáků starověké Sparty. Stal se eforem[1] a byl přijat do rady starších.[2] Jsou mu přičítány reformy (provedené patrně v letech 556/5 př. n. l.[3]), které vedly ke zdokonalení spartského politického zřízení; mimo jiné bylo posíleno postavení eforů[1] a omezena moc králů.[4] Došlo také ke změně spartské zahraniční politiky: Cheilón byl zřejmě jedním ze strůjců peloponéského spolku.[5]
Smrt ho zastihla v Pise (asi 4 km od Olympie). Byl již v pokročilém věku a zemřel z přemíry radosti, když objímal svého syna, který se právě stal olympijským vítězem v pěstním zápase.[6]
Výroky
Údajně se zabýval i poezií a složil elegii v rozsahu asi 200 veršů[1] (nedochovala se). Ve starověku byl někdy zařazován mezi sedm mudrců, např. Platónem v dialogu Prótagoras.[7] Díogenés Laertios uvádí, že na Cheilónově soše byl nápis:
| „ | Tohoto Chilóna zrodila Sparta, oštěpy slavná, který z mudrců sedmi prvním se v moudrosti stal.[6] |
“ |
S působením sedmi mudrců spojovali Řekové počátky své filozofie.[8] Cheilónovi je připisována řada stručných mravních naučení a životních rad, které byly často citovány.
Výběr Cheilónových výroků zmíněných Diogeném Laertiem:[9]
- Ručení – mučení.
- Na otázku, co je nesnadné, řekl, že uchovat tajemství, správně si rozdělit volný čas a umět snášet křivdu.
- Dával též takovéto předpisy:
- Všeho jen s měrou, vždyť všechno je krásné ve vhodný čas.
- Ovládat jazyk, a to zvláště při hostině.
- Nedovolit jazyku, aby předbíhal rozum.
- Nepomlouvat bližního, nechceme-li uslyšet, co by nás mrzelo.
- Nikomu nevyhrožovat, neboť to je zženštilé.
- Silný nechť je laskavý, aby měli bližní před ním spíše úctu než strach.
- Rychleji se ubírat k přátelům, jsou-li v neštěstí, než jsou-li ve štěstí.
- Neposmívat se druhému v jeho neštěstí.
- Uzavírat jen prostý sňatek.
- Mít v úctě stáří.
- Dávat na sebe pozor.
- Raději si volit škodu než nečestný zisk, neboť škoda nás bude mrzet jen jednou, nečestný zisk však po celý život.
- Učit se dobře spravovat svůj dům.
- Krotit hněv.
- Netoužit po nemožném.
- Na cestě nepospíchat.
- Poslouchat zákonů.
- Být klidný.
- Křivdí-li se ti, smiř se; jsi-li potupen, pomsti se![10]
Výrok „Poznej sebe sama" je přisuzován různým autorům. Podle Diogena Laertia ho první vyslovil Thalés a Cheilón ho převzal od věštkyně v Delfách.[11]
Zajímavosti
Výroky sedmi mudrců požívaly značné vážnosti a jejich obliba trvala až do konce starověku. Neplatilo to však vždy a všude. Jedna taverna (hospoda) z 2. poloviny n. l. v římském přístavu Ostii měla v nálevně namalovanou galerii sedmi mudrců. Nad každým vyobrazeným mudrcem byl obhrouble žertovný nápis v jadrné latině. U Cheilóna bylo napsáno: VISSIRE TACITE CHILON DOCVIT SVBDOLVS [„Tiše větry vypouštět učil lstivý Chilón."][12]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 57.
- ↑ Na základě zprávy Alkidamasovy to uvádí Aristotelés v Rétorice → Aristotelés. Poetika; Rétorika; Politika. Bratislava: Tatran, 1980. 278 stran. S. 149.
- ↑ PEČÍRKA, Jan et al. Dějiny pravěku a starověku. 1. část. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 607 s. cnb002185778. S. 471 a 507.
- ↑ FREL, Jiří. Od tyranů k Sókratovi: malý český Plutarch. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1969. 208 s. cnb000135549. S. 30.
- ↑ GRANT, Michael. Klasické Řecko. Překlad Gerik Císař. 1. vyd. v českém jazyce. [Praha]: BB art, 1999. 376 s. ISBN 80-7257-079-X. S. 36.
- ↑ a b Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 59.
- ↑ Platón. Prótagoras. Překlad František Novotný. 2., opr. vyd. Praha: Oikoymenh, 1992. 85 s. Oikúmené. ISBN 80-85241-16-1. S. 55.
- ↑ FREL, Jiří. Od tyranů k Sókratovi: malý český Plutarch. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1969. 208 s. cnb000135549. S. 25.
- ↑ Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 46, 57–59.
- ↑ Tento výrok citujeme dle knihy → SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. 5.
- ↑ Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 45.
- ↑ FREL, Jiří. Od tyranů k Sókratovi: malý český Plutarch. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1969. 208 s. cnb000135549. S. 38.
Literatura
- Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0.
- OLIVA, Pavel. Sparta a její sociální problémy. [1. vyd.]. Praha: Academia, 1971. 339 s. cnb000434410.
- VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cheilón ze Sparty na Wikimedia Commons - Chilón na webu „fysis"
Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Chilon ve Wikizdrojích (anglicky)- Dílo Lives_of_the_Eminent_Philosophers/Book_I#Chilon ve Wikizdrojích (anglicky)
