Gustav I. Vasa
| Gustav I. | |
|---|---|
| král švédský | |
 Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od Jakoba Binckse. | |
| Doba vlády | 6. června 1523 – 25. září 1560 |
| Narození | 12. května 1496 (pravděpodobně) Hrad Rydboholm, Uppland nebo Lindholmen, Uppland |
| Úmrtí | 29. září 1560 (64 let) Stockholmský palác, Švédsko |
| Pohřben | Katedrála v Uppsale 21. prosince 1560 |
| Předchůdce | Kristián II. Dánský |
| Nástupce | Erik XIV. Švédský |
| Potomci | Erik XIV. Švédský Jan III. Švédský Kateřina Vasa Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská Magnus, vévoda z Östergötlandu Anna Marie, falckraběnka z Veldenz Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská Karel IX. Švédský |
| Dynastie | Vasa |
| Otec | Erik Johansson Vasa |
| Matka | Cecilia Månsdotter Eka |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.
Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.
Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.
V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.
Manželství a potomci
Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.
24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513–1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.
1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514–1551). Z manželství vzešlo deset potomků – pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:
- Jan (1537–1592), švédský král v letech 1567–1592;
- Kateřina (1539–1610), ∞ vévoda Eduard II. Východofríský;
- Cecilie (1540–1627), ∞ vévoda Kryštof Baden-Rodemachern;
- Magnus (1542–1595), vévoda östergötlandský;
- Karel (1544)
- Anna (1545–1610), ∞ vévoda Jiří Jan Falcko-veldenzský;
- Sten (1546–1547)
- Žofie (1547–1611), ∞ vévoda Magnus II. Sasko-Lauenburský;
- Alžběta (1549–1597), ∞ vévoda Kryštof Mecklenburský;
- Karel (1550–1611), švédský král v letech 1599–1611;
Dne 22. srpna 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535–1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.
Literatura
- LARSSON, Lars Olof. Gustaw Waza : ojciec państwa szwedzkiego czy tyran. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s. ISBN 978-83-06-03167-6. (polsky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav I. Švédský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Kristián II. |
|
Švédský král Gustav I. 1523–1560 |
|
Nástupce: Erik XIV. |
| Předchůdce: Kristián II. Dánský |
|
Finský vévoda Kustaa I. Vaasa 1523–1560 |
|
Nástupce: Erik XIV. Švédský |
Šablona:Švédští panovníci - Vasa
