Přeskočit na obsah

Saurornitholestes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSaurornitholestes
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 80 až 72 miliony let
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
ČeleďDromaeosauridae
RodSaurornitholestes
Sues, 1978
{{{druhotné dělení}}}

Druhy

  • S. langstoni (typus)
  • S. robustus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saurornitholestes byl rod malého teropodního dinosaura z čeledi Dromaeosauridae, žijícího v období pozdní křídy na území dnešního západu Severní Ameriky. Zástupci tohoto rodu mohli žít i za polárním kruhem, jak ukazují objevy ze souvrství Prince Creek na území Aljašky.[1]

Popis

Saurornitholestes - porovnání velikosti s člověkem.

Při délce kolem 1,3 až 1,8 metru[2] vážil tento teropod jen asi 5 kilogramů.[3]

Stejně jako ostatní příslušníci čeledi měl i tento dravec velké zahnuté drápy na druhém prstu zadní končetiny. Byl poměrně lehce stavěným dvounohým běžcem, podobným příbuznému rodu Velociraptor. Velmi hojní byli tito dravci na území Dinosaur Provincial Park (geologické souvrství Dinosaur Park a souvrství Oldman), kde se nachází jejich četné zuby i kosti. Zuby saurornitolestů byly objeveny ve spojení s kostmi velkého ptakoještěra (možná nedospělého kvetzalkoatla), jehož mršinu zřejmě okusovali. Další fosilie tohoto rodu byly možná objeveny i v souvrství Wahweap a souvrství Hell Creek.[4]

Fosilie tohoto rodu byly objeveny také na území Montany v sedimentech geologického souvrství Judith River.[5]

Systematické zařazení

V roce 2006 byl popsán další druh, S. robustus, není však zřejmé, zda nešlo pouze o jiného zástupce stejného rodu. Blízce příbuzným rodem dromeosaurida byl například Atrociraptor. Výzkum z roku 2019 však ukázal, že dromeosauridi ze Severní Ameriky a východní Asie představovali zástupce dvou různých a odlišných vývojových větví, ačkoliv měli stejného předka. To výrazně zlepšuje pochopení průběhu evoluce těchto křídových teropodů.[6] Přesné vývojové vztahy mezi různými skupinami deinonychosaurů jsou dosud předmětem vědeckých debat.[7]

Odkazy

Reference

  1. SOCHA, Vladimír. Vánoční pozdrav z pozdní křídy. OSEL.cz [online]. 21. prosince 2020. Dostupné online.  (česky)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 137-138 (anglicky)
  4. Tegan L. Beveridge, Eric M. Roberts, Jahandar Ramezani, Alan L. Titus, Jeffrey G. Eaton, Randall B. Irmis & Joseph J. W. Sertich (2022). Refined geochronology and revised stratigraphic nomenclature of the Upper Cretaceous Wahweap Formation, Utah, U.S.A. and the age of early Campanian vertebrates from southern Laramidia. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 110876. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2022.110876
  5. John P. Wilson & Denver W. Fowler (2020). The easternmost occurrence of Saurornitholestes from the Judith River Formation, Montana, indicates broad biogeographic distribution of Saurornitholestes in the Western Interior of North America. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1862828
  6. https://www.sciencedaily.com/releases/2019/10/191017125237.htm
  7. Mark J. Powers, Matteo Fabbri, Michael R. Doschak, Bhart-Anjan S. Bhullar, David C. Evans, Mark A. Norell & Philip J. Currie (2022). A new hypothesis of eudromaeosaurian evolution: CT scans assist in testing and constructing morphological characters. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e2010087. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.2010087

Literatura

Externí odkazy