Velociraptor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVelociraptor
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 75 až 71 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Moderní rekonstrukce druhu Velociraptor mongoliensis
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Theropoda
Čeleď Dromaeosauridae
Rod Velociraptor
Osborn, 1924
Binomické jméno
Velociraptor mongoliensis
Velociraptor osmolskae

Synonyma
  • Ovoraptor djadochtari
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velociraptor byl poměrně malý, srpodrápý teropodní dinosaurus, patřící mezi dravé dromeosauridy.

Areál a doba rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento malý teropod žil v období svrchní křídy (geol. stupeň kampán až maastricht), asi před 75 až 71 miliony let na území dnešního Mongolska. Jeho pozůstatky vědecky popsal známý americký paleontolog Henry Fairfield Osborn v roce 1924.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velociraptor byl jen asi 1,5 až 2,1 metru dlouhý a zaživa vážil kolem 20 až 25 kilogramů.[1][2][3] Výškou hřbetu nepřesáhl zhruba 80 cm a dosahoval tedy velikosti statného psa. Byl každopádně podstatně menší, než jak je zpodobňován například ve filmu Jurský park (tam velikostně odpovídal spíše rodu Deinonychus). Měl drobné ostré zuby a "srpovitý" dráp na noze o délce kolem 6,5 centimetru. Alespoň na části těla byl nepochybně opeřený (paže). Velociraptor pravděpodobně žil a lovil v menších smečkách, zabíjel malé a středně velké obratlovce a mláďata jiných dinosaurů, např. tehdy hojného rohatého dinosaura druhu Protoceratops andrewsi. Mnohem větším příbuzným velociraptora byl například Utahraptor objevený v USA. Je pravděpodobné, že by v dnešní době mohl být nebezpečný i člověku[4]. V roce 2007 byla odhadnuta maximální rychlost běhu velociraptora (u jedince s hmotností 20 kg) na 10,8 m/s (38,9 km/h).[5]

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Tento dinosaurus je známý především díky své záporné „roli“ dravého zabijáka ve velkofilmu Jurský park z roku 1993 (i jeho třech pokračování a také ve filmu Jurský svět). V tomto filmu byl velociraptor ve svých charakteristikách prezentován dosti přehnaně (dvakrát větší než ve skutečnosti, neuvěřitelně inteligentní, bleskově rychlý, s nekonečným apetitem). Důvodem je prostá skutečnost, že filmový velociraptor byl vytvořen podle svého severoamerického příbuzného, mohutnějšího rodu Deinonychus (v době natáčení filmu panovala mezi některými vědci domněnka, že se jedná o stejný rod). Objevuje se také například v pseudo-dokumentárním cyklu Dinosaur Planet z roku 2003, v díle seriálu Putování s dinosaury: Gigantičtí ještěři a kameo hraje také v Putování s dinosaury: Monstra pravěkých oceánů, kde na začátku pronásleduje hlavního hrdinu. Mládě Velociraptora se objevuje také ve čtvrté epizodě třetí řady britského sci-fi seriálu Pravěk útočí.

Skutečná velikost velociraptora byla výrazně menší, než ve filmu Jurský Park

Unikátní objev[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 objevila skupina polsko-mongolských paleontologů dvě do sebe zaklesnuté kostry dinosaurů - právě velociraptora a býložravého protoceratopse. Jde o unikátní nález dinosaurů, zachovaných a pohřbených v momentě vzájemného souboje. Jde o doklad predátorského chování velociraptorů i jiných dromeosauridů[6]. Podobný nález byl oznámen roku 2010 a sestává z fragmentárních pozůstatků protoceratopse s jasně patrnými rýhami po zubech velociraptora. Dravec zde zřejmě hodoval na mršině protoceratopse a ztratil při tom dva své zuby, rovněž dochované jako zkameněliny.[7][8]Tito 2 velociraptoři z nálezu zemřeli zřejmě při písečné bouři, protože jejich ostatky jsou ve výborném stavu.

Opeření[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 byla publikována vědecká studie, která dokazuje přítomnost pernatého pokryvu těla u tohoto dinosaura. Na základě ulnárních papil na kostech je jisté, že tito dinosauři byli alespoň na končetinách vybaveni pernatým integumentem. Ze studie loketní kosti vyplývá, že mohl mít 14 loketních letek. Je to potvrzení toho, co se již dlouhou dobu předpokládalo.[9]

Nový druh[editovat | editovat zdroj]

Dlouho byl znám pouze jeden druh velociraptora (V. mongoliensis). V roce 1999 bylo však belgicko-čínskou expedicí získáno množství lebečního materiálu, patřícího zjevně jinému druhu rodu Velociraptor. V roce 2008 byl na základě tohoto nálezu popsán nový druh velociraptora, Velociraptor osmolskae z oblasti Vnitřního Mongolska (souvrství Bayan Mandahu, Čína)[10].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 137 (anglicky)
  3. Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226
  4. https://dinosaurusblog.com/2012/09/26/slavne-americke-expedice-do-mongolska/
  5. Sellers, W. I. & Manning, P. L. (2007). "Estimating dinosaur maximum running speeds using evolutionary robotics". Proc. R. Soc. B. The Royal Society. 274 (1626): 2711–6. doi:10.1098/rspb.2007.0846
  6. SOCHA, Vladimír. Dinosauři zamrzlí v čase. OSEL.cz [online]. 4. března 2009. Dostupné online. 
  7. https://dinosaurusblog.com/2010/04/19/845418-velociraptor-znovu-usvedcen/
  8. R. Barsbold (2016). “The Fighting Dinosaurs”: The position of their bodies before and after death. Paleontological Journal 50(12): 1412–1417; doi: 10.1134/S0031030116120042
  9. Alan H. Turner, Peter J. Makovicky, Mark A. Norell: Feather Quill Knobs in the Dinosaur Velociraptor, Science 317, 1721 (2007)
  10. Godefroit, P. et al., 2008: A new species of Velociraptor (Dinosauria: Dromaeosauridae) from the upper cretaceous of northern China. Journal of Vertebrate Paleontology 28 (2): 432–438.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]