Buorchajská zátoka
| Buorchajská zátoka | |
|---|---|
 Umístění zátoky v moři Laptěvů | |
| Maximální hloubka | 18 m |
| Šířka | 110 km |
| Délka | 120 km |
| Zeměpisné souřadnice | 71°20′0″ s. š., 130°50′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Moře Laptěvů |
| Podřazené celky | Zátoka Tiksi |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
| Ostrovy | Muostach |
| Sídla | Tiksi |
| Přítoky | Omoloj |
  Buorchajská zátoka | |
Buorchajská zátoka (rusky Губа Буор-Хая) je záliv v jižní části moře Laptěvů, jihovýchodně od ústí řeky Leny.[1] Administrativně patří do Republiky Sacha Ruské federace.
Geografie a oceánografie
Do pevniny vniká v délce asi 120 km. Šířka při vchodu je 110 km, hloubka 13-18 metrů.[2]
Řeka Omoloj je jedinou velkou řekou ústící do Buorchajské zátoky, její ústí se nachází v polovině východního pobřeží. Moře v této zátoce je každoročně asi devět měsíců zamrzlé a často zanesené ledovými krami. Uprostřed zátoky se nachází silně erozí poškozený ostrov Muostach, zbytek velké starověké pláně. 20 km západně od Muostachu se nachází skupina skalnatých ostrovů Karaulně Kamni.
V zátoce leží přístav Tiksi, který je důležitý pro lodní dopravu po Leně a také pro severní námořní cestu.
Slanost mořské vody v zátoce je 5 ‰.[3] Příliv a odliv mají jen malý vliv, jejich rozsah je jen 30 cm.[1] V posledních letech se zvyšuje počet dnů bez ledu v zátoce. To je doprovázeno erozí pobřeží, což způsobuje, že břeh například na Muostachu ustupuje o 3,1 metru za rok. Rozloha ostrova se za posledních 60 let zmenšila o 24 %.
Historie
Buorchajská zátoka byla poprvé prozkoumána v roce 1739 během Velké severní expedice ruským polárníkem Dmitrijem Laptěvem.[4] V letech 1902 až 1903 zde zimovala Zarja, loď ruské polární expedice Eduarda von Tollse.
Jako příspěvek ke 2. mezinárodnímu polárnímu roku zprovoznil Sovětský svaz v roce 1932 na jižním pobřeží polární stanici, kolem níž byla později vybudována osada Poljarka. V roce 1933 bylo o 6 kilometrů severněji založeno Tiksi. Další polární základny byly vybudovány na ostrově Muostach (1936), na mysu Buor-Chaja (1953) a na letišti Tiksi (1955).[5] Po rozpadu SSSR byly polární stanice zredukovány na meteorologické stanice. V roce 2020 byla ve spolupráci s Finským meteorologickým institutem, americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru a americkou Národní vědeckou nadací založena hydrometeorologická observatoř Tiksi.[6]
V roce 1934 musela dopravní loď Prončiščev přezimovat při ústí Omoloje, posádka se nakazila kurdějemi a kapitán zemřel.[7]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buor-Chaja-Bucht na německé Wikipedii.
- ↑ a b Буор-Хая губа. bse.sci-lib.com [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 140.
- ↑ MARCHENKO, Nataly. Russian Arctic Seas: Navigational conditions and accidents. [s.l.]: Springer Science & Business Media 293 s. Dostupné online. ISBN 978-3-642-22124-8. (anglicky) Google-Books-ID: i43gKisbfj8C.
- ↑ NUTTALL, Mark. Encyclopedia of the Arctic. [s.l.]: Routledge 2306 s. Dostupné online. ISBN 978-1-136-78680-8. (anglicky) Google-Books-ID: Swr9BTI_2FEC.
- ↑ KOSACK, Hans-Peter. Die Polarforschung: Ein Datenbuch über die Natur-, Kultur-, Wirtschaftsverhältnisse und die Erforschungsgeschichte der Polarregionen. [s.l.]: Springer-Verlag 488 s. Dostupné online. ISBN 978-3-663-02205-3. (německy) Google-Books-ID: 3GiCBwAAQBAJ.
- ↑ The Tiksi International Hydrometeorological Observatory - An Arctic Members Partnership. public.wmo.int [online]. 2015-11-12 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MARCHENKO, Nataly. Russian Arctic Seas: Navigational conditions and accidents. [s.l.]: Springer Science & Business Media 293 s. Dostupné online. ISBN 978-3-642-22124-8. (anglicky) Google-Books-ID: i43gKisbfj8C.
