Haldenstein
| Haldenstein | |
|---|---|
 Haldenstein | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°52′44″ s. š., 9°31′37″ v. d. |
| Nadmořská výška | 566 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Plessur |
| Obec | Chur |
  Haldenstein Haldenstein, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18,56 km² |
| Počet obyvatel | 1 088 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 58,6 obyv./km² |
| Správa | |
| PSČ | 7023 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Haldenstein (rétorománsky Lantsch sut) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Plessur. Nachází se v údolí Rýna, asi 3 kilometry severně od Churu v nadmořské výšce 566 metrů. Má zhruba 1 000 obyvatel.
K 1. lednu 2021 se Haldenstein na základě výsledku referenda sloučil s Churem a stal se tak součástí kantonálního hlavního města.[1]
Historie
Nejstarší archeologické nálezy v Haldensteinu pocházejí z období neolitu a byly nalezeny na zřícenině Lichtenstein, nacházející se nad obcí. Na území obce lze prokázat osídlení z pozdní doby bronzové (kolem roku 800 př. n. l.). Na hradě Haldenstein byly nalezeny pozůstatky římského osídlení. Vesnice byla v listinách poprvé zmíněna pravděpodobně v roce 1149 jako přídomek pro osobní jméno Iohannes de Lanze. V roce 1375 se název obce objevuje jako Lentz inferior („Dolní Lentz“); ekvivalent přídavného jména, kterým se obec odlišovala od Oberlentzu, se zachoval v románském názvu Lantsch sut. S přechodem na němčinu nahradil od 14. století starší název osady, jehož původ se nepodařilo objasnit, název hradu Haldenstein, který se nachází nad obcí. Název Lantsch sut se používal ve 13. a 14. století k odlišení Lantsch od Oberlentz.[2]
Ve 13. a 14. století vlastnili hrad a vesnici rytíři z Haldensteinu jako léno churského biskupství. V roce 1424 získal Peter von Grifensee všechna panovnická práva, takže od té doby (až do roku 1803) byl Haldenstein samostatným baronstvím, nezávislým na Třech konfederacích. Po několika změnách majitelů se v roce 1542 dostal sňatkem k trpasličímu státu francouzský vyslanec Jean Jacques de Castion. V letech 1544–1548 byl postaven nový hrad, který postupně nahradil hrad jako centrum moci. V roce 1558 rozhodly konfederační obce, že patronát nad Haldensteinem náleží Třem konfederacím, ačkoli to bylo uznáno až v roce 1568, kdy se pánem Haldensteinu stal Gregor Carl von Hohenbalken.[3]
I v následujících staletích se obyvatelé Haldensteinu museli vyrovnávat s častým střídáním majitelů panství. Thomas von Schauenstein získal od císaře v roce 1612 právo razit mince, které byly použity k ražbě zlatých a stříbrných mincí. V letech 1613–1616 zavedl reformaci, v níž ho církevně podporovali protestantští kněží z Churu Georg Saluz a Johann Pontisella. V roce 1701 přešlo panství na pány ze Salisu. Johann Luzius von Salis v témže roce zrušil poddanství, ale panství stále nebylo součástí tzv. Tří lig (Drei Bünde).[4]
V roce 1803 se Haldenstein stal součástí Graubündenu. V roce 1825 velká část obce vyhořela. V roce 1943 lesní požár, který vznikl v oblasti střelnice Chur, zachvátil celý Calandahang, ale vesnici ušetřil.
V listopadu 2019 občané hlasovali o sloučení s městem Chur. Výsledek byl velmi těsný. 253 hlasovalo pro, 251 proti. V únoru 2020 hlasovali o sloučení občané Churu. Podle očekávání se 80 % hlasujících vyslovilo pro fúzi s obcí Haldenstein.[1]
Geografie
Haldenstein leží 3 kilometry severně od Churu na levém břehu Rýna. Území bývalé obce se táhlo od řeky, která tvoří jihovýchodní hranici v délce asi 6 kilometrů a ohraničuje nejnižší bod 540 m n. m., až po hřeben masivu Calanda, kde je nejvyšší nadmořská výška na vrcholu Haldensteiner Calanda (2 804 m n. m.). Vrchol Felsberger Calanda k území nepatří. Kromě centrálního Haldensteinu patřila k bývalé obci řada horských salaší na svahu Calandy, včetně osady Batänja (1 400 m n. m.), která byla celoročně obydlena až do roku 1868.
18 % rozlohy obce bylo neproduktivních, 54 % tvořily lesy a 26 % bylo zemědělsky využíváno, přičemž pouze 5 % tvořily louky a orná půda na dně údolí a zbytek byly vysokohorské pastviny. Sousedními obcemi byly Chur, Felsberg, Untervaz, Trimmis a Pfäfers v kantonu St. Gallen.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel Haldensteinu se za posledních 200 let celkově a v poslední třetině 20. století po přechodném poklesu výrazně zvýšil.
| Vývoj počtu obyvatel | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1803 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2002 | 2005 | 2019 |
| Počet obyvatel | 349 | 492 | 464 | 521 | 478 | 671 | 677 | 808 | 855 | 894 | 1 090 |
Doprava
Haldenstein leží na železniční trati Landquart – Chur – Thusis, vedoucí údolím Rýna. Trať provozuje Rhétská dráha. Zastávka Haldenstein se nachází na pravém břehu řeky.
Silniční spojení je zajištěno místní silnicí, oddělující se okraji Churu z kantonální hlavní silnice č. 3, vedoucí okolo obce. Obec leží také nedaleko dálnice A13 (nejbližší sjezd Chur-Nord).
Do obce zajíždí autobusová linka č. 3 MHD Chur.
Osobnosti
- Peter Zumthor (* 1943), švýcarský architekt, žije v Haldensteinu
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haldenstein na německé Wikipedii.
- ↑ a b CADOTSCH, Bettina. Fusion mit Haldenstein: Ein erleichterter Stadtrat. Südostschweiz [online]. 2020-02-09 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRISTOL, Andres. Haldenstein GR (Landquart). In: Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Stuttgart/Wien: Huber, 2005. ISBN 3-7193-1308-5. S. 427. (německy)
- ↑ JENNY, Rudolf. Urkunden-Sammlungen im Staatsarchiv Graubünden. 2. Teil: Regesten in chronologischer Folge 9. Jh.–1877 zum Urkunden-Zuwachs 1967–1970 und Inventar zu den Urkunden-Sammlungen. Chur: vlastní náklad, 1977. S. 115. (německy)
- ↑ MARGADANT, Silvio. Haldenstein [online]. 2019-12-16 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Haldenstein na Wikimedia Commons
