František Josef Andrlík
| František Josef Andrlík | |
|---|---|
.jpg) František Josef Andrlík | |
| Narození | 21. září 1852 Polička  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. listopadu 1939 (ve věku 87 let) Ústí nad Orlicí  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov v Ústí nad Orlicí |
| Pseudonym | Jaroslav Lipovský, Josef Borek |
| Povolání | učitel, spisovatel, překladatel |
| Národnost | česká |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Josef Andrlík (21. září 1852 Polička[1] – 28. listopadu 1939 Ústí nad Orlicí[2]) byl český učitel, spisovatel knih pro mládež a překladatel.[3]
Život
Narodil se v Poličce Dolním Předměstí. Jeho otec Vincenc Andrlík byl krejčí a vlastník obchodu se střižným zbožím, matka Anna Záleská z Prosetína. Měl sestru Marii Vincencii (1856). Oženil se s Annou Korábovou, se kterou měl šest dětí: Franze (1875), Jindřicha (1877–1879), Jaroslava (1880–1952), Annu (1882–1950), Marii (1884) a Ludmilu (1887).
Poté, co absolvoval obecnou školu a v roce 1863 německou reálku, na přání rodičů vystudoval roku 1871 učitelský ústav v Hradci Králové. Svou učitelskou pouť započal jako podučitel v roce 1872 ve Výprachticích. V následujícím roce nastoupil již jako učitel v Ústí nad Orlicí, kde působil 39 let.
Ve svých literárních začátcích přispíval do různých časopisů a kalendářů. Jeho cílová skupina byla především mládež, ale psal i prózu pro dospělé. Byl redaktorem časopisu „Přítel mládeže“ v Hradci Králové. Publikoval rovněž pod pseudonymy Jar. Lipovský a Josef Borek. V roce 1880 se vydal na cesty. Procestoval celý Balkánský poloostrov. Z těchto cest vzniklo mnoho článků, které byly otištěny ve Zlaté Praze, Lumíru a dalších časopisech. Od roku 1887 redigoval „Literární věstník“ a edici „Přítel mládeže“.
František Andrlík napsal a vydal 124 knih, z toho bylo 84 titulů pro mládež. Za svého života mu bylo uděleno čestné občanství města Ústí nad Orlicí. Dále obdržel uznání Zemské školní rady a vyslanectví ČSR v Bulharsku. Zemřel 28. listopadu 1939 v Ústí nad Orlicí, kde byl rovněž i pohřben na zdejším městském hřbitově.
Výběrová bibliografie
Vlastní próza
- Když nepřiletí vrána (1880), povídka ze slovenského venkova.
- Z malého světa (1882), obrázek dětského života, dva díly.
- Z otroctví ku svobodě (1884), původní povídka z dob utrpení národa bulharského
- V ďáblových tenatech (1884), obrázek ze života karbaníkova.
- Důvěřuj Bohu! (1885), původní povídka ze života námořníkova.
- Růže a trní (1886-1887), povídky pro mládež. dva svazky.
- Škapulíř a talisman (1886), příhody katolické rodiny pode jhem tureckým.
- Český Robinson Crusoe (1886), dobrodružný román.
- Odkaz hajdukův (1888), povídka z dob utrpení křesťanů balkánských.
- Umění nad bohatství (1889), povídka ze života hercegovského guslara.
- Příběhy českého vystěhovalce (1890), povídka.
- Na svobodě a v okovech (1891), povídky pro mládež.
- Robinsonka (1893), příhody dívky na opuštěném ostrově.
- Robinsonka na Balkáně (1893), příhody osamělé dívky za války rusko-turecké.
- Z vlasti a ciziny (1897), povídky pro mládež.
- Dobrodinci lidstva (1898), črty ze života světoznámých mužů, kteří získali si o lidstvo nepomíjející zásluhy.
- O sousto chleba (1900, dvě povídky z továrního prostředí.
- Jaká setba, taková sklizeň (1900), povídka z počátku devatenáctého století.
- Bratrstvo mstitelův (1901), povídka z dob poroby křesťanů balkánských.
- Bezděčná pouť (1902), příhody mladého Čecha v cizině.
- V záři půlměsíce (1903), povídka z posledních zápasů křesťanů balkánských.
- Děti a zvířata (1904), řada črt pro nejmladší čtenáře.
- Za chlebem (1907), příhody české rodiny v Mandžursku za války rusko-japonské.
- Pohádky z tajůplných světů (1912), sbírka pěkných pohádek pro českou mládež.
- Život venkova (1926), sebrané povídky.
- Světem žertovných pohádek (1926), sebrané pohádky.
- Havrdova rodina (1927), povídka z maloměstského prostředí.
- Svému osudu nikdo neujde a jiné povídky (1938).
Překlady
- 1881 – E. T. A. Hoffmann: Oběť přátelství.
- 1883 – Margarethe Wulff: Mařenka, obrázek z nejútlejšího mládí, volný překlad.
- 1883 – Hedwig Prohl: K nebi, volný překlad.
- 1885 – Margarethe Wulff: Ratolístky, obrázky z mladistvého věku, volný překlad.
- 1887 – Franz Strässle: V kouzelné říši, pohádky.
- 1895 – Charles Dickens: Děd a vnuk, život a příhody Martina Chuzzlevita.
- 1903 – Onorato Fava: Budulínek, společně s Václavem Markem, upraveno se souhlasem autorovým.
- 1905 – Francis Bret Harte: Puritánka.
- 1916 – Carlo Collodi: Panáček Nosáček (1916), dobrodružství dřevěného kloučka, volný překlad knihy Pinocchiova dobrodružství.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ František Andrlík zemřel. Lidové noviny. 30. 11. 1939, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Lexikon české literatury 1, Praha: Academia 1985, S. 66-68
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Josef Andrlík na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Josef Andrlík
- Šablona:Kramerius autoři
- Osobnosti regionu, František Josef Andrlík
- František Josef Andrlík v Databázi knih
- Městské muzeum v Ústí nad Orlicí, František Josef Andrlík[nedostupný zdroj]
- Orlický deník, Zapomenutý ústecký autor František Josef Andrlík
- Vybrané pohádky z knihy Světem žertovných pohádek online na stránkách Pohadkozem.cz
