Bad Salzuflen
| Bad Salzuflen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°5′ s. š., 8°44′48″ v. d. |
| Nadmořská výška | 607 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| spolková země | Severní Porýní-Vestfálsko |
| Zemský okres | Lippe |
  Bad Salzuflen | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 100,05 km² |
| Počet obyvatel | 52 277 (2014) |
| Hustota zalidnění | 520 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Wolfgang Honsdorf |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 05222, 0521, 05221, 05232, 05266, 05208 a 05228 |
| Označení vozidel | LIP |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bad Salzuflen je lázeňské město v Německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v Lippe. Na konci roku 2013 mělo toto město 52 121 obyvatel. Samotné město leží na východním okraji Ravensberské kotliny na soutoku řek Salze a Werra. Ve srovnání s jinými městy a oblastmi v Lippe je město i jeho okolí hustě obydlené. Město je obklopeno vesnicemi a poli. od roku 2008 je město součástí chráněné oblasti Teutoburský les.
Geografie
.jpg)
Bad Salzuflen na východě sousedí s městem Lemgo, s Lage na jihu, na jihozápadě s Leopoldshöhe. Všechny tři komunity jsou součástí okresu Lippe. Na západ leží krajské město Bielefeld a na severozápadě město Herford. Na severu Bad Salzuflen hraničí s Vlotho v okrese Herford.
Město je rozděleno do dvanácti částí; Bad Salzuflen, Biemsen-Ahmsen, Ehrsen-Breden, Grastrup-Holsen, Holzhausen, Lockhausen, Papenhausen, Retzen, Schotmar, Werl-Aspe, Wülfer-Bexten a největší okres Wüsten. Nejvíce zalidněné okresy jsou Bad Salzuflen s asi 19 700 obyvateli, dále Schotmar s 8 900 obyvateli a Werl-Aspe s 7 500 obyvateli.[1]
Co se podnebí týče, pak panuje v Bad Salzuflen vlhké mírné klima typické pro střední Evropu a s maximem deště během léta. Roční průměrná teplota 9,3 ° C, nicméně ročně zde naprší 743 mm srážek, což je o něco více, než je průměr ve zbytku Německa.[2] Toto počasí pravděpodobně způsobuje Teutoburský les, jehož součástí Bad Salzuflen oficiálně je.
Prameny
| Jméno | Rok vývrtu | Hloubka [m] | Teplota [° C] | Využití |
|---|---|---|---|---|
| Paulinenquelle | 1802 | 63 | 12,2 | Inhalování |
| Loosequelle | 1889/91 | 400 | 14,25 | Pitná voda |
| Leopold-Thermalsprudel | 1904/6 | 534 | 21,7 | Koupele |
| Neubrunnen | 1913 | 54 | 12,2 | Koupele |
| Gustav Horstmann Thermalsprudel | 1919/27 | 1018 | 38 | Koupele |
| Inselquelle | 1936 | 52,4 | 12,6 | Pitná voda |
| Sophienbrunnen | 1953 | 12,5 | 11,7 | Pitná |
| Thermalsprudel III | 1956/60 | 412,75 | 21,4 | Koupele |
| Sophienquellen (pramen a, pramen b) | 1962 | 49,6 (a) 9,0 (b) | 13,05 (a), 13,55 (b) | Koupele |
Historie
První osady na území dnešního města Bad Salzuflen vznikaly v průběhu 11. století. Tato oblast byla tehdy známá jako Uflon, což značí les. Později se tato oblast rozdělila na tři s různými názvy; Uflen, Mitteluflen a Dorf Uflen. Celý název tedy znamená solné koupele v lese.[3]
Již ve středověku byl pramen Paulinenquelle využíván pro ozdravné účely. Díky podzemním pramenům vznikl i znak města. Postupem času si díky lukrativnímu obchodu získalo město své zastánce a příznivce, mimo jiné i hrabata ze Šternberka. Ta zajistila městu opevnění; kruhové opevnění s celkem čtyřmi branami. Všechny brány stojí i v současné době; brána Schliepsteiner stojí na severu města, brána Heßkamper je na severovýchodě, brána zvaná Arminius zase na jihovýchodě a poslední brána, zvaná Herfordská, stojí na západě města, směrem na Herford. K tomu všemu byly postaveny ještě tři strážní věže, i ty stále stojí.
Až do třicetileté války obchod vzkvétal a přinášel do města velké bohatství. Staré přepychové domy, zvané Bürgerhäuser, jsou tohoto bohatství důkazem. Stejně tak luxusní radnice postavená mezi lety 1545 a 1547. Avšak nejstarší dochovanou budovou ve městě je třípodlažní dům Traufenbau z roku 1520. Třicetiletá válka obchod zruinovala, avšak město se díky výrobě soli a pramenům dokázalo znovu postavit na nohy a stalo se jedním z mála středověkých měst, která netrpěla finančními potížemi. Po objevení několika dalších pramenů byla ukončena výroba ve většině jiných odvětví a vše se soustředilo pouze na lázeňství.
Až do 14. dubna roku 1914 se město jmenovalo pouze Salzuflen, až tohoto dne obdrželo Bad.
Kultura
V Bad Salzuflenu se nachází městské divadlo s téměř pěti sty místy k sezení. Další kulturní záležitostí je Kurpark, který ale sousedí s Country Park; 120 akry zeleně vhodné pro dlouhé procházky. Jedná se o jeden z největších parků v Německu. Samotný Kurpark se rozkládá podél řeky Salze a je zde možnost půjčení lodě nebo jízdy na kole. Ze společenských událostí jsou oblíbené trhy zemědělců, pořádané každou středu a sobotu v Schotmar a v úterý, čtvrtek a sobotu v Salzhof.
Bad Salzuflenský Maraton se ve městě koná každoročně již od roku 1933 a to poslední sobotu v únoru. Závod organisuje LC 92 Bad Salzuflen. Vyhlášení jsou také místní vánoční trhy, pořádané od listopadu do Vánoc.
Známí lidé
- Johann Schröder, významný lékař
- Henry Charles Brandes, ředitel vysoké školy Lemgo, autor cestopisů
- Albert Krecke, chirurg
- Friedrich Frisius, viceadmirála
- Karel Niestrath, sochař
- Hans Leo Kornberg, biochemik a profesor na Bostonské univerzitě
- Ingrid Hartmann, kanoistka
- Arnold Schönhage , matematik a profesor
- Hildegard Ochse, fotograf
- Klaus Leroff, politik
- Andreas Lukoschik, televizní moderátor, herec a spisovatel
- Ute Frevert, historik
- Bernd Begemann, hudebník
Partnerská města
Bad Salzuflen podepsal smlouvy o spolupráci s těmito městy:
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bad Salzuflen na anglické Wikipedii.
- ↑ ÖFFENTLICHKEITSARBEIT, Stadt Bad Salzuflen -. www.stadt-bad-salzuflen.de [online]. www.stadt-bad-salzuflen.de [cit. 2016-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-21.
- ↑ www.dwd.de [online]. www.dwd.de [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
- ↑ wiki-de.genealogy.net [online]. wiki-de.genealogy.net [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bad Salzuflen na Wikimedia Commons
