91. pěší pluk
| 91. pěší pluk | |
|---|---|
_in_Dienstadjustierung.png) Uniforma nadporučíka c.k. 91. pěšího pluku | |
| Země |  Rakousko-Uhersko |
| Vznik | 1.1.1883 |
| Zánik | 1920 (převzat do Československé armády) |
| Typ | pěší pluk |
| Posádka | Budějovice |
| Přezdívka | „Papagairegiment“, "Bohmerwald's Sohne" - "Synové Šumavy" |
| Čestný název | „Freiherr von Czibulka“ |
| Motto | "Immer Voran!"-"Stále vpřed!" |
| Velitelé | Claudius Czibulka von Buchland (1909 - 1910), Hermann Eccher ab Echo und Marienberg (1914), Alfred Steinsberg (1915-1916), Friedrich Graf von Beck–Rzikowsky (1916-2017), Rudolf Kieswetter (1917- 1918), Vinzenz Sagner (listopad 1918-leden1919), Klement Machotka (únor 1919-4.11.1919), pplk.Mrákava (5.11.1919-30.9.1920) |
| Nadřazené jednotky | 9. pěší divize |
| Účast | |
| Války | první světová válka |
91. pěší pluk (celý název: k.u.k. Böhmisches Infanterie Regiment „Freiherr von Czibulka“ Nr. 91) byl v letech 1883 až 1918 pěší pluk Rakousko-uherské armády. Po skončení první světové války a vzniku První republiky se stal součástí Československé armády, jako 1. českobudějovický pěší pluk, a později byl opět označen jako 91. pěší pluk (vojska domácího). V říjnu 1920 byl 91. pěší pluk sloučen s 1. střeleckým plukem Československých legií do pěšího pluku 1.[1]
Historie pluku v Rakousko-Uhersku
Doplňovací obvod
Okresy České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice
Egalizační barva
- Výložky: papouškově zelená
- Knoflíky: zlaté
Posádky pluku
- Štáb: Praha
- II. a III. prapor: Praha
- I. prapor: od roku 1906 byl umístěn v Dalmácii[1]
- IV. prapor: České Budějovice
Osobnosti vykonávající vojenskou službu u 91. pěšího pluku
91. pluk v literatuře
Široké veřejnosti je pluk znám zejména jako útvar u něhož se odehrává část děje románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války spisovatele Jaroslava Haška. V románu se objevuje mj. odkaz na sídlo štábu pluku v Karlínských kasárnách v Praze a na Mariánská kasárna v Českých Budějovicích. Autorova fikce je často konfrontována se vzpomínkami dalších příslušníků 91. pluku.[1][3][4]
První světová válka
Pluk (kromě mužstva detašovaného I. praporu) měl koncem července 1914 válečný počet 3300 mužů, shromážděných v Českých Budějovicích.
Náhradní prapor
Sídlo náhradního praporu bylo nejdříve v Českých Budějovicích, dne 2. června 1915 byl prapor přeložen do Brucku nad Litavou, přesněji do Bruckneudorfu (maďarsky Királyhida). Od náhradního praporu byly vypravovány pochodové prapory.
Srbská fronta
Štáb pluku a část mužstva odjel na frontu 31. července 1914. Další transport byl vypraven 1. srpna. Pluk (kromě I. praporu) se stal součástí 9. pěší divize, která byla součástí VIII. sboru a 5. armády. Pluk měl na srbské frontě velké ztráty. Jen při bitvě na řece Kolubaře u Lajkovace v 2. polovině listopadu 1914 padlo 179 mužů, 891 jich bylo raněno. 324 mužů bylo nezvěstných.
Ztráty I. praporu
Velké ztráty měl též I. prapor, který byl umístěn v Dalmácii Jen dne 13. listopadu 1914 během boje o Osladić padlo 35 mužů a 145 jich bylo zraněno. Dne 23. listopadu 1914 padlo v boji o Maljen 28 mužů a 105 mužů, včetně 6 důstojníků, bylo zraněno.
Ruská fronta
Po ústupu ze Srbska byla 9. pěší divize, včetně 91. pluku přesunuta na ruskou frontu, kde jen na přelomu března a dubna 1915 padlo 45 mužů, 81 mužů bylo raněno a 87 mužů bylo zajato. 684 mužů bylo nezvěstných; pravděpodobně však byli také zajati, protože 3 setniny III. praporu padly na Malém Žolobinu (dnes Tworylczyk v polských Bieszczadech) do ruského zajetí.
Bitva u Sokalu
Ve dnech 15. července1915 až 1. srpna 1915 proběhla bitva u Sokalu, při které pluk měl 91 padlých, 440 nezvěstných, 39 nemocných a 9 prokazatelně zajatých.
Bitva u Chorupan
Poblíž cca 12 km severozápadně od Dubna vzdálené vesnice Chorupany měl pluk dne 24. září 1915 19 mužů padlých, 76 raněných a 520 zajatých. Osud 426 mužů se nepodařilo zjistit. Zajat zde byl i Jaroslav Hašek.[5]
Italská fronta
Pluk byl na italskou frontu nasazen v květnu 1916, pluk zde trpěl podvýživou a nemocemi. Jen ve dnech 23. až 29. května 1917 pluk ztratil 1457 mužů, z toho 102 padlých. Z italské fronty byl pluk v září 1918 převelen na srbskou frontu, kde jej zastihl konec války a rozpad monarchie.[1]
Historie pluku po vzniku Československa
Velitelem československého 91. pěšího pluku byl od listopadu 1918 do konce ledna 1919 hejtman Vinzenz Sagner, který pak používal počeštěnou podobu svého jména, a to Čeněk Ságner. Koncem roku 1918 pluk zasahoval proti separatistickým snahám v jihočeském pohraničí. 1. polní prapor pak byl dne 22. 12. 1918 vyslán zajišťovat pořádek na Liberecku; koncem ledna 1919 byl tento prapor rozpuštěn. Od konce dubna 1919 do konce září 1920 pak 91. pluk operoval na Slovensku.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e CIGLBAUER, Jan. Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-7415-180-4, ISBN 80-7415-180-8. OCLC 1098031230
- ↑ a b Encyklopedie Českých Budějovice: Kasárny [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Případ Švejk [online]. [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Dubno. www.svejkmuseum.cz [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
Literatura
- Jan Ciglbauer, Jednadevadesátníci - Skutečný příběh dobrých vojáků 91 regimentu, Pelhřimov 2018.
Externí odkazy
- Pěší pluk č. 91 (1883-1918) na www.valka.cz
- Pěší pluk č. 91 (1881 - 1918) Archivováno 16. 8. 2016 na Wayback Machine. na www.panzernet.net
