Václav Thám
| Jan Šimon Václav Thám | |
|---|---|
 Jan Šimon Václav Thám | |
| Narození | 26. října 1765 Praha  České království |
| Úmrtí | okolo 1816 Halič  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | herec, spisovatel, režisér, dramatik, divadelní herec, překladatel, dramaturg a básník |
| Témata | divadlo, poezie a překlad |
| Příbuzní | Karel Ignác Thám (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Šimon Václav Thám (26. října 1765 Praha[1] – okolo 1816 Halič) byl český básník, dramatik, překladatel, herec, režisér a národní obroditel.
Život
Narodil se roku 1765 ve Valdštejnském paláci v Praze Václavu Thámovi z Rožďalovic a jeho ženě Magdaleně. Oba rodiče pocházeli z valdštejnského panství, byli osobně svobodní a působili na dvoře hrabat Valdštejnů.
V letech 1775–1780 navštěvoval akademické gymnázium v Praze a v letech 1780–1782 vystudoval filozofii [2]. V roce 1784 se stal úředníkem pražské policie. Po četných stížnostech na arogantní chování jeho i dalších mladíků v řadách policie (nemajíce potřebných zkušeností, dopouštějí se prý přehmatů a povyšují se nad občany, dávajíce jim s oblibou cítiti svoji úřední moc), byl nucen policejní službu opustit.[3].
Poté přešel k divadelní kariéře. Stal se jedním z hlavních činitelů Boudy, později i divadla U Hybernů. Roku 1793 jej kvůli problémům s alkoholem propustili z Mihulovy společnosti, ale vzápětí byl přijat do Vasbachovy společnosti.
Přispíval články do časopisů, v období 1789–1790 redigoval Schönfeldské král.pražské noviny.
Roku 1799 odjel z Prahy a hrál na různých místech nejen v Čechách. V letech 1812–1813 působil u Kronesovy společnosti, odkud přestoupil roku 1816 k společnosti Viovově.
Legendy a nejasnosti rodinného života a posledních let
Podle všeobecně tradované verze první žena, dcera ředitele Heina, (nikoliv Jaquese Butteaua, jak uvádí Alois Jirásek v F. L. Věkovi) byla němá, ale po porodu začala mluvit. Od Tháma později utekla s nějakým hercem. Thám údajně šel k jejímu hrobu, kde zemřel.
Národní listy z roku 1889, tedy z doby, kdy vyšel teprve první díl Jiráskova F. L. Věka, ještě legendu o putování k hrobu nevěrné manželky neuvedly. Autor fejetonu však znal příběh němé manželky; pouze mu nebylo jasné, zda byl Václav Thám ženat jednou nebo dvakrát a ke které z manželek se příběh vztahoval.[4] Lexikon české literatury z roku 2008 již zpřesnil, že Václav Thám byl ženat dvakrát. Poprvé se oženil 8. září 1793 s Josefou, dcerou herce Heima,[5] která zemřela asi roku 1793. Podruhé se oženil s německou herečkou J. Groisingerovou, se kterou a s dalšími herci opustil Prahu a založili německy hrající divadelní společnost. Zemřel v Haliči roku 1816 nebo počátkem roku 1817.[6]
Stejně tak nelze potvrdit ani vyvrátit tradovaný příběh, že ostatky Václava Tháma byly z Haliče převezeny do Prahy a uloženy na Olšanských hřbitovech do hrobu jeho bratra Karla Ignáce. Tento hrob již dnes nelze identifikovat.[7]
Dílo
Napsal asi 50 her, zachovala se pouze část (z některých známe pouze názvy). Byl to jakýsi první český divadelník, sháněl lidi, kteří by byli schopni psát české hry.[zdroj?] Sám také překládal z němčiny. Jeho hry jsou plné nadšení, ale kvalitou by dnes asi neobstály.
- Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera
- Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy
- Švédská vojna v Čechách aneb Udatnost pražských studentů
- Zpěvy z nejvýbornějších 12 zpěvoher
- Básně v řeči vázané – sbírka básní od různých autorů
V roce 1785 vydal reprezentativní dvojdílný sborník-almanach Básně v řeči vázané. Oba díly se vždy člení na 3 části. Ve vstupním oddíle Thám shromáždil ukázky ze starší české poezie, včetně veršů Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic či Jana Amose Komenského, aby tak dokázal, že současná tvorba má své předchůdce a opory. Druhý oddíl sborníku vždy obsahoval překlady, a to hlavně z dobově módních německých anakreontiků opěvujících smyslové prožitky, přírodní krásy, víno a ženy. V závěrečných oddílech pak byla uvedena vlastní tvorba Thámova a jeho spolupracovníků, která měla rovněž anakreontický charakter.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu, kostel Panny Marie Na louži, PML N6
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 522
- ↑ Roubík, F.: Počátky policejního ředitelství v Praze
- ↑ Národní listy, 3.5.1889, s. 1, Ze života starých herců pražských
- ↑ Matrika oddaných, sv. Jindřich, 1784-1807, snímek 149
- ↑ MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 896–898.
- ↑ Farnost Žižkov:I. olšanský hřbitov
Literatura
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 294–296.
- Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 657.
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 421.
- Kolektiv autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha : Academia, 1988. s. 522–3
- MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 896–898.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 723.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Thám na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Thám
- Václav Thám na WorldCat Identities
