Přeskočit na obsah

Právo Evropské unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Právo

Právo

Právo Evropské unie, společné právo Evropské unie, je základem evropské integrace (evropského sjednocování). Sleduje cíl jednotného společného práva ve všech členských zemích. Staví na základech původní historické zkušenosti kontinentálního evropského práva.

Jedná se o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států. Na jeho vzniku, zavedení, dohledem nad ním a na dalším jeho vývoji se podílí řada institucí EU.

Společné právo EU má tři oblasti, které se ale navzájem prolínají:

Evropské právo je seřazeno v takzvaném Acquis communautaire.

Primární právo

Primární právo EU se skládá především ze smluv EU ale i dalších úmluv. Jedná se o dohody, které byly uzavřeny mezi vládami členských zemí a které odpovídají právní formě smluv. Musí být ratifikovány parlamenty členských států, stejně jako všechny jejich případné změny.

Smlouvy EU se také týkají úkolů a pravomocí institucí a orgánů EU. Dále upravují zákonodárné, výkonné a judikativní postupy společného práva EU.

Zakládající smlouvy Evropských společenství byly několikrát měněny nebo doplňovány. Obdobně se vyvíjejí smlouvy Evropské unie.

Podpis
Platnost
Smlouvy
1948
1948
Brusel
1951
1952
Pařížská
1954
1955
Paříž. doh.
1957
1958
Římské
1965
1967
Slučovací
1975

TREVI
1985
1985
Schengenská
1986
1987
JEA
1992
1993
Maastrichtská
1997
1999
Amsterodamská
2001
2003
Niceská
2007
2009
Lisabonská
                         
Tři pilíře Evropské unie:  
Evropská společenství:  
Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Smlouva vypršela v roce 2002 Evropská unie (EU)
    Evropské hospodářské společenství (EHS)
        Schengenská smlouva   Evropské společenství (ES)
    TREVI Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV)  
  Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (PJCC)
          Evropská politická spolupráce (EPS) Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)
Bruselský pakt Západoevropská unie (ZEU)    
Smlouva vypršela v roce 2011  
                       

Právní akty Unie

Právní akty Unie (dříve tzv. sekundární právo) vycházejí ze smluv EU a jsou vytvářeny a schvalovány podle postupů, stanovených ve článcích smluv EU.

V zakládajících smlouvách Evropských společenství byly stanoveny následující právní akty:

  • nařízení – jsou obecně závazné a bezprostředně použitelné v každém členském státě, aniž by k tomu byly potřebné, nebo vyhrazené, jakékoliv kroky na národní úrovni, pokud nejde o rámcové nařízení, které je příliš obecné, než aby se samo o sobě dalo aplikovat nebo samo předpokládá vydání národního prováděcího předpisu
  • směrnice – zavazují členské země dosáhnout určitých cílů během určené doby, přičemž národní instituce mohou určit prostředky, jak jich dosáhnout, směrnice musí být transponovány do práva jednotlivých členů, konkrétní způsob transpozice je členský stát povinen oznámit Komisi
  • rozhodnutí – jsou pro příjemce závazná, mohou se týkat členských zemí, právnických či fyzických osob, členské státy jako adresáti jsou povinny přijmout potřebná prováděcí opatření
  • doporučení a stanoviska – nejsou závazná, nedodržení doporučení však může být v některých případech sankciováno

Všechny nařízení, směrnice a rozhodnutí určená všem členským státům zveřejňuje Úřední věstník Evropské unie.

Judikatura

Judikatura EU, vykonávání její soudní pravomoci, obsahuje rozsudky Soudního dvora Evropské unie a Soudu první instance ve sporech, které jsou jim předloženy Komisí, soudy členských států, organizacemi nebo jednotlivci.

Sociální a tržní regulace

Podrobnější informace naleznete v článku Evropský jednotný trh.
Související informace naleznete také v článku Soukromé právo.

Podnikání, služby, pracovníci a spotřebitelé

Občané

Kapitál

Veřejná regulace

Související informace naleznete také v článku Veřejné právo.

Reference

Související články

Externí odkazy