Vilém Dušan Lambl
| Vilém Dušan Lambl | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. prosince 1824 Letiny  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. února 1895 (ve věku 70 let) nebo 25. února 1895 (ve věku 70 let) Varšava  Polsko |
| Příčina úmrtí | astma |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | lékař-spisovatel, vysokoškolský učitel, lékař, etnograf, překladatel, botanik a algolog |
| Zaměstnavatelé | Varšavská univerzita Charkovská národní univerzita V. N. Karazina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilém Dušan Lambl (5. prosince 1824 Letiny[1] – 12. února 1895, Varšava) byl český biolog, lékař, průkopník moderního dětského lékařství v českých zemích a politický aktivista.
Životopis
Narodil se v Letinech u Plzně. Vystudoval gymnázium v Plzni a posléze v Praze. Poté na Univerzitě Karlově studoval slovanské jazyky a medicínu. Již za studií hojně překládal z jihoslovanských jazyků. Stejně tak ještě za studií psal články do Časopisu českého musea. Prosadil v českém prostředí užívání pojmu řasy namísto slova žabinec, které razil Jan Svatopluk Presl. Studia se mu ale protáhla kvůli politické aktivitě a angažmá v revolučním dění roku 1848, na straně liberálů. Stal se tehdy členem Národního výboru a výboru Slovanské lípy. Spřátelil se s Karlem Havlíčkem Borovským a přispíval do jeho Národních novin. Promoval v roce 1851. Politiky se vzdal ve prospěch vědy, ale jeho širší zájmy prozrazuje kupříkladu spis Evropa v ohledu národopisném. Bádal na univerzitě a objevil přitom výrůstky na srdečních chlopních, které se pak nějaký čas nazývaly Lamblovy výrůstky.[2] Roku 1856 se habilitoval jako vůbec první soukromý docent patologické anatomie a histologie na Karlově univerzitě. Poté se stal lékařem v Dětské nemocnici císaře Františka Josefa. Zde jako první na světě v roce 1859 popsal bičíkovce ve stolici dětí s dysenterií. Nazval ho Cercominas intestinalis, v roce 1888 jméno na Lamblia intestinalis změnil zoolog Émile Blanchard (1819–1900). V roce 1915 byl druh přejmenován na Giardia lamblia americkým zoologem C. W. Stilesem (1867–1941) na počest Lambla a francouzského biologa A. M. Giarda (1846–1908).
V roce 1860 získal Vilém Dušan Lambl profesuru na Univerzitě v Charkově. Později působil i na univerzitě ve Varšavě, kde také zemřel.[3]
Vztah s Boženu Němcovou
V roce 1851 se Lambl seznámil Boženu Němcovou, kterou během její nemoci ošetřoval. Patřil ke spisovatelčiným literárním důvěrníkům, podporoval její slovanské uvědomění a byl lékařem celé její rodiny.[4] Intimní vztah Němcové s Lamblem trval od podzimu 1851 do jara 1853.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Letiny
- ↑ http://lekarske.slovniky.cz/pojem/lambl-vilem-dusan
- ↑ Archivovaná kopie. www.muzeumbn.cz [online]. [cit. 2017-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-15.
- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence II.. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-697-4. Kapitola Jmenný rejstřík s anotacemi, s. 545.
- ↑
Dílo Mravní stránka milostného života Boženy Němcové ve Wikizdrojích
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Dušan Lambl
