Přeskočit na obsah

Býčí skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o jeskyni. O národní přírodní rezervaci pojednává článek Býčí skála (národní přírodní rezervace).
Býčí skála
Skalní stěna nad vstupem do jeskyně Býčí skála
Skalní stěna nad vstupem do jeskyně Býčí skála
Údaje o jeskyni
StátČeskoČesko Česko
MístoHabrůvka
Zeměpisné souřadnice49°18′26,86″ s. š., 16°41′41,22″ v. d.
Památkový statuskulturní památka
Kód památky26543/7-447 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Býčí skála
Býčí skála
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Býčí skála (německy Stierfelsen[1]) je jeskyně nacházející se ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Spolu s Barovou (Sobolovou) jeskyní a Rudickým propadáním tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přesahující 16 kilometrů.

Historie objevů

Portál do Býčí skály se nachází vpravo

Vstupní část jeskyně byla navštěvována lidmi postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné-halštatské, laténské, římské, slovanské, obdobně i ve středověku a novověku. První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník Zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804 připomíná pamětní deska návštěvu císaře Františka I. a jeho ženy Marie Terezy. Jeskyni také v letech 1792, 1797, 1801 a 1804 navštívil majitel zdejšího panství Jan I. z Lichtenštejna.[2]

Od roku 1867 prováděl v jeskyni vykopávky Jindřich Wankel, který zde objevil sídliště z doby paleolitu. Mezi nejvýznamnější objevy patří soška bronzového býčka, kterou objevili bratranci Felklovi o dva roky později.[3]

V dalších letech pak učinil doktor Wankel nález Halštatského pohřbu. Na dně Předsíně bylo v roce 1872 nalezeno více než 40 koster a množství předmětů ze starší doby železné (halštatské).[4] Jednalo se o ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. Co bylo příčinou takto uložených ostatků nenašli archeologové ani historici shodu. Někteří tvrdí, že těla nalezených patřila do výpravy kupecké karavany, ostatní se domnívají, že se jednalo o rituální pohřeb velmože, s patřičnou obětní skupinou.[5][6] Podle revizního výzkumu z roku 2020, který provedl tým pod vedením Martina Golce z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, šlo o dlouhodobě fungující pohřebiště halštatských elit z let 575 až 450 př. n. l., nikoliv o jednorázově usmrcený vyšší počet osob.[7]

Prostor jeskyně byl patrně využíván jako jeskynní svatyně. Ve starší době železné zde mohly být provozovány náboženské obřady a rituály, které doložily široké spektrum obětin (lidských, zvířecích, vegetabilních a „symbolického“ usmrcování velkého množství předmětů) spojených s obřady renovace, reprodukce, obecně obnovy světa a znovuzrozením. Obdobně i nález kovárny, organické součásti svatyně, poukazuje na náboženský proces. Wanklův nález souboru není ojedinělým nálezem v popisované jeskyni.

V roce 1920 byl vyčerpán Šenkův sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka.[8] Ke konci druhé světové války začali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně budovat podzemní továrnu. Tu sice nestihli dokončit, stavebními pracemi ale došlo k nenávratnému poškození.[9]

Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova jeskyně a Májové jeskyně a dále v 80. letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do roku 1992 byl postupně prozkoumán Jedovnický potok od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí skálou.

Býčí skála v kultuře

V roce 2011 se v okolí Býčí skály natáčela pohádka Sněžný drak[10] a v roce 2015 v prostorách jeskyně také pohádka Korunní princ.

Fotogalerie

  • Bronzová socha býčka nalezená v roce 1869 v Býčí skále
    Bronzová socha býčka nalezená v roce 1869 v Býčí skále
  • Vitríny s nálezy z Býčí skály
    Vitríny s nálezy z Býčí skály
  • Vitríny s nálezy z Býčí skály
    Vitríny s nálezy z Býčí skály

Odkazy

Reference

  1. ↑ WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 234. 
  2. ↑ PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 11. 
  3. ↑ WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 244. 
  4. ↑ WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 246. 
  5. ↑ PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 70. 
  6. ↑ ADÁMEK, František. Halštatský pohřeb v Býčí skále. Blansko: Okresní vlastivědné museum, 1972. S. 29. 
  7. ↑ ŠÁRA, Filip. Výzkum v Býčí skále objasnil unikátní způsob dávného pohřbívání [online]. Novinky.cz, 2021-07-29 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 131. 
  9. ↑ PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 101. 
  10. ↑ CHARVÁT, Jan. OBRAZEM: filmaři na Býčí skále [online]. Denik.cz, 2011-08-18 [cit. 2011-08-29]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Býčí_skála&oldid=20871654“