Index tělesné hmotnosti
Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického body mass index) je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Výslednou hodnotu je nutné interpretovat v závislosti na věku a pohlaví, protože zatímco hodnota BMI = 23 znamená ve věku 10 let obezitu, tak ve věku 15 let jde již o standardní hodnotu. Stejně tak je potřeba upravit interpretaci pro obyvatele Asie (jiná stavba těla) a sportovce (BMI nedělá rozdíl mezi obsahem tuku a svalů, ale hodnotí pouze celkovou hmotnost).[1]
Charakteristika
Index BMI je možné spočítat vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky:
![{\displaystyle {\mbox{BMI}}={\frac {\mbox{hmotnost [kg]}}{{\mbox{(výška [m]) }}^{2}}}}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/b1170fc7a1c1b813e3498b9e439918f134f67ba2)
Do tohoto vzorečku se dosazuje hmotnost v kilogramech a výška v metrech a výsledná jednotka kg/m² se často vynechává. Pro stanovení hodnoty BMI se také používají tabulky, nomogramy nebo počítačové programy.
Index tělesné hmotnosti vytvořil někdy v letech 1830–1850 belgický matematik a statistik Adolphe Quetelet při práci na svém systému „sociální fyziky“, proto se BMI někdy označuje také jako Queteletův index.
BMI je nejčastěji používaným ukazatelem, používají se i jiné indexy, např. Brocův index, Rohrerův index nebo WHR index. Brocův a Rohrerův index vycházejí rovněž z poměrů výšky a hmotnosti. WHR index vyjadřuje poměr mezi pasem a boky. Rohrerův index se využívá především v pediatrii. V tomto indexu vystupuje výška postavy se 3. mocninou (index má pak fyzikální rozměr hustoty), takže lépe vystihuje odchylky i pro malé či vysoké postavy (vyjma případu novorozenců).[2] V dospívání totiž index tohoto typu neroste s věkem[3] jako BMI (ten se totiž při dospívání zvětšuje v průměru až o +1 BMI za rok, aniž by šlo o negativní jev).
Použití
BMI se obecně dá považovat pouze za statistický nástroj, u konkrétního jedince je BMI příliš jednoduchým prostředkem, který ignoruje velké množství důležitých faktorů (např. stavbu těla, množství svalstva apod.). V klinické praxi se proto obvykle používají přesnější testy jako měření tloušťky podkožního tuku, impedanční měření atd.
BMI je nejužitečnější pro statistické průzkumy mezi rozsáhlejšími vzorky populace, nejčastěji pro zkoumání korelace mezi obezitou a jinými faktory. Důvodem pro použití BMI je, že pro jeho použití stačí v datech uvádět výšku a hmotnost. Pokud by v datech byly dostupné např. výsledky měření bioimpedance, byl by BMI zbytečný, to však pro běžné průzkumy obvykle neplatí.
Výpočet BMI pro konkrétního jednotlivce nelze proto brát jako absolutní ukazatel, spíše jen jako přibližné vodítko, které by mělo být použito jen jako jeden z více prostředků.
Číselné hodnoty BMI
V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.
Běžně se používají následující hranice:[4]
| Kategorie | Rozsah BMI [kg/m²] | BMI prime | Hmotnost osoby vysoké 180 cm |
|---|---|---|---|
| těžká podvýživa | ≤ 16,5 | méně než 0,66 | méně než 53,5 kg |
| podváha | 16,5–18,5 | 0,66–0,74 | 53,5–60 kg |
| ideální (zdravá) váha | 18,5–25 | 0,74–1 | 60–81 kg |
| nadváha | 25–30 | 1–1,2 | 81–97 kg |
| obezita prvního stupně | 30–35 | 1,2–1,4 | 97–113 kg |
| obezita druhého stupně | 35–40 | 1,4–1,6 | 113–130 kg |
| obezita třetího stupně (též morbidní obezita) | > 40 | nad 1,6 | nad 130 kg |
Jak už však bylo uvedeno, BMI je pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav lišit od významu naměřené hodnoty BMI. Např. kulturista může mít hodnotu BMI nad 30 a přesto nebýt obézní, protože vysoká hodnota indexu je u něj dána velkým množstvím svalové hmoty. Naopak starší lidé s malým množstvím svalstva mohou být ze zdravotního hlediska obézní, přestože jejich BMI je řadí do kategorie ideální váhy.
Hranice hodnot BMI se také liší pro různé populace. Např. Asiaté používají o něco nižší hranice, za obézní se tam považují již lidé s BMI nad 27,5, jako ideální se stanoví BMI v rozmezí 18,5—23. BMI narůstá rychleji ve venkovských oblastech.[5]
Za nejatraktivnější (nezávisle na kultuře) je považováno BMI okolo 19, tedy na dolní hranici ideální váhy s podváhou, protože atraktivita je spojena s mládím a u něj je ideální váha (zdravé BMI) nižší.[6]
Pro populaci USA je z hlediska nejmenší úmrtnosti optimální BMI v rozmezí 18 až 27,[7] podle studie na evropské populaci je optimální BMI zhruba 25.[8] I z hlediska nemocnosti je optimální BMI obdobné,[9] tomu odpovídají i minimální náklady na léčbu.[10] Odchylky od optimálního BMI u matek také zvyšují riziko obezity potomků.[11]
-
Úmrtnost mužů (nekuřáků) podle BMI -
Úmrtnost žen (nekuřaček) podle BMI
BMI podle WHO
| Category | BMI (kg/m2) | BMI Prime | ||
|---|---|---|---|---|
| od | do | od | do | |
| Velmi vážná podvýživa | 15 | 0,60 | ||
| Vážná podvýživa | 15 | 16 | 0,60 | 0,64 |
| Podvýživa | 16 | 18,5 | 0,64 | 0,74 |
| Normální | 18,5 | 25 | 0,74 | 1,0 |
| Nadváha | 25 | 30 | 1,0 | 1,2 |
| Nadváha I. stupně (Střední obezita) | 30 | 35 | 1,2 | 1,4 |
| Nadváha II. stupně (Vážná obezita) | 35 | 40 | 1,4 | 1,6 |
| Nadváha III. stupně (Velmi vážná obezita) | 40 | 1,6 | ||
BMI Prime
BMI Prime se získá jednoduchou úpravou výpočtu BMI. BMI Prime je poměr osobního BMI k horní hranici BMI normální váhy (definovaná na 25). Protože se jedná o poměr dvou hodnot BMI, je BMI Prime bezjednotková veličina (bez přiřazených jednotek). Osoby s BMI Prime menším než 0,74 jsou podvyživené; osoby s váhou mezi 0,74 a 1,00 mají optimální váhu; a osoby s více než 1,00 mají nadváhou. BMI Prime je užitečné v medicíně, protože říká jak se jedinec odlišuje od horní váhové hranice. Například osoba s BMI 34 má BMI Prime 34/25 = 1,36, a je 36 % nad její horní váhovou hranicí. V jihovýchodní Asii a v jižní Čině je BMI Prime počítáno s horní hranicí BMI 23 místo 25. Nicméně BMI Prime umožňuje srovnání i mezi populací, která má jiné horní hranice BMI.[12]
Kritika
BMI je poslední dobou kritizován jako zastaralý a nedostatečný ukazatel a měl by být přehodnocen. Svou kvadratickou závislostí na výšce ignoruje přirozenou závislost na třetí mocnině.[13] Nerozlišuje mezi tuky a svaly. Kategorie (intervaly) se historicky mění. Se zdravotními riziky koreluje lépe poměr obvodu pasu a boků (WHR) a ještě lépe poměr mezi obvodem pasu a výškou (WHtR).[14]
BMI rovněž nikterak nezohledňuje pohlaví jedince nebo jeho tělesný typ (somatyp), a tak často řadí osoby mohutnější stavby těla mezi obézní.
Odkazy
Reference
- ↑ About Child & Teen BMI. Centers for Disease Control and Prevention [online]. 2015-05-15 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online.
- ↑ DE A. BRAGA, Taciana D.; LIMA, Marília C. Weight/length ratio: Is it a good index to assess the nutritional status of full-term newborns?. Jornal de Pediatria. 2002, roč. 78, čís. 3, s. 219–24. DOI 10.2223/JPED.834. PMID 14647778. (anglicky)
- ↑ FLEGAL, Katherine M. Curve smoothing and transformations in the development of growth curves. The American Journal of Clinical Nutrition. 1999, roč. 70, čís. 1, s. 163S–5S. Dostupné online. PMID 10419421. (anglicky), obr. 2 (zde "ponderal index")
- ↑ DOLEČEK, Rajko; STŘEDA, Leoš; CAJTHAMLOVÁ, Kateřina. Nebezpečný svět kalorií. Praha: Ikar, 2013. 414 s. ISBN 978-80-249-2113-6. S. 13.
- ↑ Obesity rising faster in rural areas than cities. medicalxpress.com [online]. 2019-05-08 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 'Evolutionary fitness' key in determining why some females more physically attractive than others. phys.org [online]. 2015-08-26 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERRINGTON DE GONZALEZ, Amy; HARTGE, Patricia; CERHAN, James R., et al. Body-Mass Index and Mortality among 1.46 Million White Adults. New England Journal of Medicine. 2010, roč. 363, čís. 23, s. 2211–9. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMoa1000367. PMID 21121834. (anglicky)
- ↑ PISCHON, T.; BOEING, H.; HOFFMANN, K., et al. General and Abdominal Adiposity and Risk of Death in Europe. New England Journal of Medicine. 2008, roč. 359, čís. 20, s. 2105–20. DOI 10.1056/NEJMoa0801891. PMID 19005195. (anglicky)
- ↑ FAO, Chapter 6 Health and BMI, obr. 6.3 - http://www.fao.org/docrep/t1970e/t1970e07.htm
- ↑ QUESENBERRY, Charles P.; CAAN, Bette; JACOBSON, Alice. Obesity, Health Services Use, and Health Care Costs Among Members of a Health Maintenance Organization. Archives of Internal Medicine. 1998, roč. 158, čís. 5, s. 466–72. DOI 10.1001/archinte.158.5.466. PMID 9508224. (anglicky)
- ↑ Obezita: V USA se léky schvalují rychleji než v Evropě. scienceworld.cz [online]. 2014-02-26 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online.
- ↑ GADZIK, James. 'How much should I weigh?' Quetelet's equation, upper weight limits, and BMI prime. Connecticut Medicine. 2006, s. 81–8. PMID 16768059.
- ↑ TAYLOR, Richard S. Use of body mass index for monitoring growth and obesity. S. 258–258. Paediatrics & Child Health [online]. 2010-05-01. Roč. 15, čís. 5, s. 258–258. Dostupné online. DOI 10.1093/pch/15.5.258. PMID 21532785. (anglicky)
- ↑ SCHNEIDER, Harald J.; FRIEDRICH, Nele; KLOTSCHE, Jens; PIEPER, Lars; NAUCK, Matthias; JOHN, Ulrich; DÖRR, Marcus. The Predictive Value of Different Measures of Obesity for Incident Cardiovascular Events and Mortality. S. 1777–1785. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism [online]. 2010-04-01. Roč. 95, čís. 4, s. 1777–1785. Dostupné online. DOI 10.1210/jc.2009-1584. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu index tělesné hmotnosti na Wikimedia Commons
