Přeskočit na obsah

Poměr obvodu pasu a boků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z WHR index)
Měření poměru obvodu pasu a boků (WHR)

Poměr obvodu pasu a boků, anglicky waist–hip ratio nebo též waist-to-hip ratio (zkráceně: WHR) je poměr mezi obvodem pasu (anglicky waist) a obvodem boků (anglicky hips). Výpočet WHR se provádí takto:

Například osoba, která má obvod v pasu 64 cm a obvod 97 cm v bocích, má WHR rovno hodnotě 0,66.

Index WHR se využívá k měření a indikaci zdravotního stavu a rizik vývoje vážných zdravotních komplikací. WHR také koreluje s plodností (s rozdílnou optimální hodnotou pro muže a ženy).

Měření

[editovat | editovat zdroj]

Protokol WHO

[editovat | editovat zdroj]

S ohledem na protokol Světové zdravotnické organizace ze sběru příslušných dat[1] by obvod pasu měl být měřen vprostřed mezi spodním okrajem posledního hmatatelného žebra a vrcholem kosti kyčelní, s využitím měřidla, které je odolné proti protahování, a pod tahem 100 g. Obvod boků by měl být měřen v místě, kde mají hýždě největší vyboulení, rovnoběžně k rovině podlahy.[2] Při měření je třeba mít nohy těsně u sebe, paže rozpažené a váhu těla rovnoměrně rozloženou (a samozřejmě je také potřeba měřit se bez oblečení přímo na těle). Měřená osoba by také měla být odpočinutá, měří se při normálním výdechu, každé měření by mělo být alespoň dvakrát opakováno, a pokud se výsledky měření liší o méně než centimetr, uvažuje se při výpočtu průměrná hodnota (pro rozdíl vyšší než centimetr se měření musí opakovat).[2]

Některé organizace využívají o trochu pozměněnou metodiku měření. Americký National Institutes of Health a the National Health and Nutrition Examination Survey využívá měření prováděné na vrcholu kosti kyčelní s měřidlem rovnoběžně k podlaze. Měření obvodu pasu se takto provádí u osoby v poloze ležmo. Podle posledních průzkumů však může být takto získaný WHR podhodnocen.[2]

Měření v praxi

[editovat | editovat zdroj]

V praxi prováděné měření se od doporučovaného postupu mírně odlišuje. Většinou se měří obvod pasu na nejtenčím místě břicha, často nad spodní částí břicha, a boky se měří na nejširší možné oblasti.[3] Dále v případech, kdy je tvar pasu spíše konvexní než konkávní, jako například při těhotenství či obezitě, je obvod pasu měřen horizontálně jeden palec (2,54 cm) nad pupkem.[4]

Indikátor zdravotního stavu

[editovat | editovat zdroj]

WHR se využívá k měření a indikaci zdravotního stavu a rizik vývoje vážných zdravotních komplikací. Výzkumníci ukázali, že lidé, kteří mají tělo v charakteristickém „tvaru jablka“ (s větším množstvím hmoty okolo pasu), jsou vystaveni vyššímu zdravotnímu riziku než osoby s pasem ve „tvaru hrušky“, kteří mají více hmoty kolem boků.

WHR je využíván k měření obezity, která je sama významným indikátorem závažných zdravotních problémů. Světová zdravotnická organizace uvádí, že obezita začíná při WHR vyšším než 0,90 u mužů a 0,85 u žen nebo v při BMI indexu vyšším než 30.[5] Americká organizace The National Institute of Diabetes, Digestive and Kidney Diseases (NIDDK) uvádí, že ženy s hodnotou WHR vyšší než 0,8 a muži s vyšší než 1,0 mají vyšší riziko zdravotních komplikací v důsledku nevhodného rozložení tuku v těle.[6]

DGSP[7] WHO[5] NIDDK[6]
Žena Muž Žena Muž Žena Muž
podváha ?? ?? ?? ?? ?? ??
normální váha < 0,80 < 0,90 ?? ?? ?? ??
nadváha 0,80–0,84 0,90–0,99 ?? ?? ?? ??
obezita > 0,85 > 1,00 > 0,85 > 0,90 > 0,80 > 1,00

WHR se ukázal jako efektivnější predikátor mortality starších lidí (ve věku nad 75 let) než BMI nebo samotný obvod pasu.[8] Pokud by byla obezita definovaná pomocí WHR namísto BMI, vzrostlo by procento lidí ohrožených srdečním selháním celosvětově třikrát.[9] Další měřící metoda je procentuální hodnota tělního tuku, ta bývá považována za ještě přesnější míru relativní váhy (tuk vs funkční tkáň). Z uvedených tří měřících metod pouze WHR bere v úvahu rozdílnou tělesnou stavbu jedince. Je tedy například možné, že dvě ženy mohou mít odlišný BMI, ale stejný WHR, nebo také naopak.

WHR se ukázal jako lepší predikátor kardiovaskulárních onemocnění než samotný obvod pasu či BMI.[10] Podle některých studií však dostačujícím indikátorem rizika kardiovaskulárních onemocnění je samotný obvod pasu,[11] podle jiných studií pak dobrým indikátorem je míra tělesného tuku,[12] podle jiných zase hypertenze a diabetes 2 typu.

Stres

[editovat | editovat zdroj]

Byla prokázána souvislost mezi zvýšenou hladinou stresového hormonu kortizolu, jehož vylučování reguluje hypotalamo-hypofyzárně-nadledvinová osa, a větším obvodem pasu (a tedy i vyšší hodnotou WHR).[13] Břišní tuk je markerem viscerálního tuku (který se ukládá mezi důležitými orgány v těle jako játra, slinivka či střeva) a má větší průtok krve a více receptorů na kortizol než jiná tuková tkáň. Čím větší je množství kortizolových receptorů v těle, tím je viscerální tuková tkáň citlivější na kortizol. Vyšší citlivost na kortizol vede ke stimulaci tukových buněk k dalšímu růstu.[14] Ženy, které mají kombinaci normálního BMI, ale vyššího WHR, mají vyšší reaktivitu na kortizol a hůře si navykají na opakovaný stres, než ženy, které mají WHR v normě.[15] To naznačuje, že vyšší WHR může ukazovat na disfunkci hypotalamo-hypofyzárně-nadledvinové osy a nadměrnou produkci kortizolu.

Plodnost

[editovat | editovat zdroj]

Ukázalo se, že WHR 0,9 pro muže a 0,7 pro ženy silně koreluje se zdravím a plodností. Ženy s WHR kolem 0,7 mají optimální hladinu estrogenu a jsou méně náchylné k závažným onemocněním jako diabetes mellitus, kardiovaskulární poruchy a rakovina vaječníků.[16] Ženy s vysokým WHR (0,80 nebo vyšším) mají významně nižší četnost otěhotnění než ženy s nižšími hodnotami WHR (mezi 0,70 a 0,79), nezávisle na jejich BMI.[17] U mužů s WHR kolem 0,9 se podobně ukázalo, že jsou zdravější, mají vyšší plodnost a je u nich méně rakoviny prostaty či varlat.[16]

Menopauza znamená v důsledku změny tvorby hormonů v těle ženy také vzrůst WHR, nezávisle na růstu tělesné hotnosti.[18] Menopauza tak představuje přirozenou změnu rozložení tuku v těle ženy.

Kognitivní schopnosti

[editovat | editovat zdroj]

Při využití dat z amerického National Center for Health Statistics ukázal William Lassek a Steven Gaulin souvislost mezi výsledky kognitivních testů dětí a WHR jejich matek. Nejlepší výsledky byly u dětí, jejichž matky měly široké boky a nízkou hodnotu WHR, což tyto vědce vedlo k domněnce, že plody mají prospěch z tuku v bocích, který obsahuje polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, které jsou důležité pro vývoj mozku plodu.[19]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Waist–hip ratio na anglické Wikipedii.

  1. ↑ STEPwise approach to surveillance (STEPS) [online]. World Health Organization [cit. 2012-03-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Waist Circumference and Waist-Hip Ratio, Report of a WHO Expert Consultation [online]. World Health Organization, 8–11 December 2008 [cit. 2012-03-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ In some places it is commonly accepted that a woman's waist is measured one inch (2.5cm) above her navel and that a man is measured one inch below his navel. Waist To Hip Calculator Archivováno 8. 4. 2011 na Wayback Machine. at University of Maryland Medical System. Retrieved Dec 2010
  4. ↑ Brown JE, Potter JD, Jacobs DR, Kopher RA, Rourke MJ, Barosso GM, Hannan PJ, Schmid LA. Maternal Waist-to-Hip Ratio as a Predictor of Newborn Size: Results of the Diana Project. Epidemiology. 1996, s. 62–6. DOI 10.1097/00001648-199601000-00011. PMID 8664403. JSTOR 3702758. 
  5. ↑ a b http://whqlibdoc.who.int/publications/2011/9789241501491_eng.pdf
  6. ↑ a b Waist to Hip Ratio [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ DGSP: S 1- Leitlinie Vorsorgeuntersuchung im Sport. 2007. www.dgsp.de [online]. [cit. 2017-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-22. 
  8. ↑ Price GM, Uauy R, Breeze E, Bulpitt CJ, Fletcher AE. Weight, shape, and mortality risk in older persons: elevated waist-hip ratio, not high body mass index, is associated with a greater risk of death. Am. J. Clin. Nutr.. August 2006, s. 449–60. PMID 16895897. 
  9. ↑ Yusuf S, Hawken S, Ounpuu S, Bautista L, Franzosi MG, Commerford P, Lang CC, Rumboldt Z, Onen CL, Lisheng L, Tanomsup S, Wangai P, Razak F, Sharma AM, Anand SS. Obesity and the risk of myocardial infarction in 27,000 participants from 52 countries: a case-control study. Lancet. November 2005, s. 1640–9. DOI 10.1016/S0140-6736(05)67663-5. PMID 16271645. 
  10. ↑ Mørkedal B, Romundstad PR, Vatten LJ. Informativeness of indices of blood pressure, obesity and serum lipids in relation to ischaemic heart disease mortality: the HUNT-II study. European Journal of Epidemiology. 2011, s. 457–461. ISSN 0393-2990. DOI 10.1007/s10654-011-9572-7. PMID 21461943. 
  11. ↑ Dobbelsteyn CJ, Joffres MR, MacLean DR, Flowerdew G. A comparative evaluation of waist circumference, waist-to-hip ratio and body mass index as indicators of cardiovascular risk factors. The Canadian Heart Health Surveys. Int. J. Obes. Relat. Metab. Disord.. May 2001, s. 652–61. DOI 10.1038/sj.ijo.0801582. PMID 11360147. 
  12. ↑ Ketel IJ, Volman MN, Seidell JC, Stehouwer CD, Twisk JW, Lambalk CB. Superiority of skinfold measurements and waist over waist-to-hip ratio for determination of body fat distribution in a population-based cohort of Caucasian Dutch adults. Eur. J. Endocrinol.. June 2007, s. 655–61. DOI 10.1530/EJE-06-0730. PMID 17535865. 
  13. ↑ WARDLE, J; CHIDA, Y; GIBSON, EL; WHITAKER, KL; STEPTOE, A. Stress and adiposity: a meta-analysis of longitudinal studies. Obesity. 2011, s. 771–778. DOI 10.1038/oby.2010.241. PMID 20948519. 
  14. ↑ PEDERSEN, SB; JONLER, M; RICHELSEN, B. Characterization of regional and gender differences in glucocorticoid receptors and lipoprotein lipase activity in human adipose tissue. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. 1994, s. 1354–1359. 
  15. ↑ EPEL, ES; MCEWEN, B; SEEMAN, T; MATTHEWS, K; CASTELLAZZO, G; BROWNELL, KD. Stress and body shape: stress-induced cortisol secretion is consistently greater among women with central fat. Psychosomatic Medicine. 2007, s. 623–632. PMID 11020091. 
  16. ↑ a b The Rules of Attraction in the Game of Love. www.livescience.com. Dostupné online. 
  17. ↑ Singh D. Female mate value at a glance: relationship of waist-to-hip ratio to health, fecundity and attractiveness. Neuro Endocrinol. Lett.. December 2002, s. 81–91. Dostupné online. PMID 12496738. 
  18. ↑ CAGNACCI, A; ZANIN, R; CANNOLETTA, M; GENERALI, M; CARETTO, S; VOLPE, A. Menopause, estrogens, progestins, or their combination on body weight and anthropometric measure. Fertility and Sterility. 2007, s. 1603–1608. DOI 10.1016/j.fertnstert.2007.01.039. PMID 17481628. 
  19. ↑ LASSEK, W.; GAULIN S. Waist-hip ratio and cognitive ability: is gluteofemoral fat a privileged store of neurodevelopmental resources?. Evolution and Human Behavior. January 2008, s. 26–34. DOI 10.1016/j.evolhumbehav.2007.07.005. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Poměr_obvodu_pasu_a_boků&oldid=24198888“