Fernando Pessoa
| Fernando Pessoa | |
|---|---|
 Fernando Pessoa (1914) | |
| Rodné jméno | Fernando António Nogueira Pessoa |
| Narození | 13. června 1888 Lisabon |
| Úmrtí | 30. listopadu 1935 (ve věku 47 let) Lisabon |
| Příčina úmrtí | jaterní cirhóza |
| Místo pohřbení | Klášter svatého Jeronýma |
| Pseudonym | Alberto Caeiro |
| Povolání | básník, překladatel, spisovatel, filozof, esejista, literární kritik a prozaik |
| Alma mater | Lisabonská univerzita Jihoafrická univerzita |
| Žánr | poezie |
| Významná díla | Kniha neklidu |
| Partner(ka) | Ofélia Queiroz |
| Rodiče | Joaquim de Seabra Pessoa a Maria Magdalena Pinheiro Nogueira |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fernando António Nogueira Pessoa (13. června 1888 Lisabon — 30. listopadu 1935 tamtéž), známý častěji jako Fernando Pessoa, byl portugalský spisovatel a básník.
Pessoa je vedle Luíse de Camões považován za největšího portugalského básníka; někteří kritici (např. Harold Bloom) jej řadí mezi nejreprezentativnější básníky 20. století. Pessoa prožil dětství a část mládí v jihoafrickém Durbanu, kde se mu dostalo vzdělání v angličtině; angličtina tak byla vedle portugalštiny Pessoovým druhým literárním jazykem.
Fernando Pessoa byl v občanském životě nenápadným korespondentem několika lisabonských firem. Za svého života nepublikoval téměř nic. Své básnické dílo napsal pod mnoha jmény, které nejsou prostými pseudonymy, nýbrž, jak Pessoa sám napsal, heteronymií: Álvaro de Campos, Ricardo Reis a Alberto Caeiro byli obyvateli Pessoova vnitřního světa, vzniklými fragmentárností Pessoovy osobnosti, kterou básník pociťoval od dětských let. Pessoa byl také zednářem a vyznavačem mystického portugalského vlastenectví (sebastianismu).
Dílo
Literatura a okultismus
Pessoa přeložil řadu portugalských knih do angličtiny[1]. Přeložil do portugalštiny mimo jiné "Šarlatové písmeno" Nathaniela Hawthorne, povídky O. Henryho a básně "Havran", "Annabel Lee" a "Ulalume" Edgara Allana Poe, který ho spolu s Waltem Whitmanem silně ovlivňoval. Kromě toho Pessoa přeložil do portugalštiny řadu knih theosofů jako Charles Webster Leadbeater a Annie Besant.[2]
V letech 1912-14, když žil se svou tetou "Anicou" a bratranci, se účastnil "semi-spirituálních setkání", které byly prováděny doma, ale byl považován za "zpožďovací prvek" ostatních členů zasedání. Pessoaův zájem o spiritismus byl probuzen ve druhé polovině roku 1915, při překladu theosofických knih. Zájem byl prohlouben koncem března 1916, kdy náhle začal mít zkušenosti, kde se stal médiem, které byly odhaleny automatickým psaním. 24. června Pessoa napsal impozantní dopis své tetě a kmotře. Poté žil ve Švýcarsku se svou dcerou a synem, v němž popisuje tento "tajemný případ", který ho překvapil. Kromě automatického psaní uvedl Pessoa také, že má "astrální" nebo "éterické vize" a byl schopen vidět "magnetické aury" podobné radiografickým obrazům. Cítil "více zvědavosti než strachu", ale byl vůči tomuto jevu obezřetný a požádal o utajení, protože věděl "o výhodách, ale i nevýhodách tohoto počínání". Mediumship měl silný vliv na Pessoovy spisy, kteří cítili, že "někdy najednou vlastnili něco jiného" nebo měli "velmi zvědavý pocit" v pravé paži, která byla "bez vůle" zvednutá do vzduchu ". Při pohledu do zrcadla viděl Pessoa několikrát to, co vypadalo jako heteronémie: jeho "tvář se vytratila" a byla nahrazena "vousatým mužem" nebo jinými čtyřmi muži celkem.[3]
Pessoa také vyvinul silný zájem o astrologii. Vypracoval více než 1500 astrologických grafů, včetně grafů známých lidí jako William Shakespeare, lord Byron, Oscar Wilde, Chopin, Robespierre, Napoleon I, Benito Mussolini, Wilhelm II, Belgičan Leopold II, Victor Emmanuel III, Alfonso XIII. Král Sebastian a portugalský Charles a Salazar. V roce 1915 Pessoa vytvořil heteronym Rafael Baldaya, astrolog a plánoval napsat pod jeho jménem "Astrologický systém" a "Úvod do studia okultismu". Pessoa založil ocenění svých astrologických služeb od 500 do 5000 réi a vytvořil horoskopy zákazníků, přátel a také sám sebe a úžasně heteronmy a také časopisů jako Orpheu. Narodil se 13. června a Pessoa byl původem z Blíženců a měl znamení Štíra. Postavy hlavních heteronymů byly inspirovány čtyřmi astrálními prvky: vzduchem, ohněm, vodou a zemí. Znamená to, že Pessoa a jeho heteronomy zcela obsahovaly plné principy starověkých znalostí. Ty heteronymy byly navrženy podle jejich horoskopů, všechny včetně Merkuru, planety literatury. Astrologie byla součástí jeho každodenního života a Pessoa udržoval tento zájem až do své smrti, kterou dokázal předpovědět s určitou přesností.[4]
Jako mystik byl Pessoa nadšený esoterismem, okultismem, hermetizmem, numerologií a alchymií. Spolu se spiritismem a astrologií také věnoval pozornost neopaganismu, teosofii, rosicrucianismu a svobodě, která silně ovlivňovala jeho literární dílo. Prohlásil se za Pagana ve smyslu "intelektuálního mystika smutné rasy neoplatonistů z Alexandrie" a věřící v "bohové, jejich agendu a jejich skutečnou a hmotně vyšší existenci." Jeho zájem o okultismus vedl Pessoa k tomu, aby odpovídal Aleisterovi Crowleymu a později mu pomohl vypracovat falešnou sebevraždu, když Crowley navštívil Portugalsko v roce 1930. Pessoa přeložil Crowleyho báseň "Hymn To Pan" do portugalštiny a katalog knihovny Pessoa ukazuje, že měl Crowleyho knihy Magick v Teorii a praxi a vyznání. Pessoa také napsal na Crowleyho doktríně Thelemy několik fragmentů, včetně Morala.[5]
Zajímavost
V televizní anketě Naši velcí Portugalci v roce 2007 se umístil na osmém místě.
Odkazy
Reference
- ↑ [Botto, António (2010), The Songs of António Botto translated by Fernando Pessoa. Edited and with an introduction By Josiah Blackmore. Minneapolis: University of Minnesota Press, ISBN 978-0-8166-7101-4. Dostupné online].
- ↑ [A Voz do Silêncio (The Voice of Silence) at the Portuguese National Library. Besant, Annie (1915), Os Ideaes da Theosophia, tr. Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora Leadbeater, C. W. (1915), Compêndio de Theosophia, tr. Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora. Leadbeater, C. W. (1916) Auxiliares Invisíveis, tr. Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora. Leadbeater, C. W. (1916), A Clarividência, tr. Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora. (1916), A Voz do Silêncio: e outros fragmentos selectos do Livro dos Preceitos Aureos, tr. ingleza e anot. por H. P. B., versão portuguesa de Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora. (1916), Luz Sobre o Caminho e o Karma, transcriptos por M. C., com notas, commentarios, traducção de Fernando Pessoa. Lisboa: Clássica Editora. Dostupné online].
- ↑ [Pessoa, Fernando (1999), Correspondência 1905–1922, Lisbon: Assírio & Alvim, ISBN 978-85-7164-916-3. Dostupné online].
- ↑ [Cardoso, Paulo (2011), Fernando Pessoa, cartas astrológicas, Lisbon: Bertrand editora, ISBN 978-972-25-2261-8. Dostupné online].
- ↑ [PASI, Marco (2002), "The Influence of Aleister Crowley on Fernando Pessoa's Esoteric Writings", The Magical Link, 9 (5): 4–11 Dostupné online].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fernando Pessoa na Wikimedia Commons 
Osoba Fernando Pessoa ve Wikicitátech- Volně dostupná Pessoova díla v portugalštině
