Přeskočit na obsah

Alej Zahav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alej Zahav
עלי זהב
stav v roce 2012
stav v roce 2012
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška360 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátIzraelIzrael Izrael
distriktJudea a Samaří
oblastní radaŠomron
Alej Zahav
Alej Zahav
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel983 (2014[1])
Správa
Vznik1982
Zakladatelstoupenci hnutí Betar a Cherut
Oficiální webwww.shomron.org.il/Index.asp?ArticleID=174&CategoryID=289&Page=1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alej Zahav (hebrejsky עֲלֵי זָהָב, doslova „Zlaté listy“, zároveň jméno obce tvoří akronym části jména manželky bývalého předsedy izraelské vlády Menachema BeginaAlizy Beginovéעלי זה בגין, neboli ALJZHB[2], v oficiálním přepisu do angličtiny Ale Zahav[3], přepisováno též Alei Zahav) je izraelská osada a vesnice typu společná osada (jišuv kehilati) na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Šomron (Samařsko).

Geografie

Nachází se na v nadmořské výšce 360 metrů na jihozápadním okraji hornatiny Samařska, cca 15 kilometrů východně od města Petach Tikva, cca 10 kilometrů jihozápadně od města Ariel, cca 35 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 27 kilometrů východně od centra Tel Avivu.

Osada je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena pomocí lokální silnice číslo 446 vedoucí na západ k sousedním izraelským osadám Pedu'el a Bejt Arje-Ofarim a na východ k takzvané Transsamařské dálnici, která zajišťuje spojení jak s vnitrozemím Západního břehu Jordánu a s městem Ariel, tak s aglomerací Tel Avivu.

Alej Zahav leží v menším ale územně souvislém bloku izraelských vesnic (Guš Ma'arava) na západním okraji okupovaného Západního břehu Jordánu, jen cca 5 kilometrů od Zelené linie, která odděluje území Izraele v mezinárodně uznávaných hranicích. Součástí tohoto bloku jsou ještě obce Pedu'el, Bruchin a Bejt Arje-Ofarim (v širší definici je Alej Zahav součástí velkého sídelního bloku Guš Ari'el). Okolo ale existuje několik palestinských vesnic (nejblíže z nich Kafr ad-Dik, necelé 2 kilometry jihovýchodně od Alej Zahav).

Dějiny

Obec Alej Zahav vznikla v roce 1982.[3] Podle jiného zdroje roku 1983. Jejími zakladateli byla skupina rodin blízká pravicovým politickým hnutím Betar a Cherut. Původní jméno osady znělo Jo'ezer. Účelem zřízení nové obce bylo posílit izraelskou populaci na dosud jen málo osídleném jihozápadním okraji Samařska.[2] V roce 1999 vyrostla východně od obce nová skupina domů nazvaná Bruchin, zpočátku nazývaná též Alej Zahav-východ, která je nyní samostatnou obcí.[4] Jižně od Alej Zahav se při silnici číslo 446 nachází průmyslová zóna.

Západně od Alej Zahav vyrostla nová skupina zástavby, formálně považovaná za součást Alej Zahav, ve skutečnosti ale fakticky samostatná vesnice zvaná Lešem.

Podle plánů z počátku 21. století měla být obec Alej Zahav společně se sousedními osadami Pedu'el, Bejt Arje-Ofarim a Bruchin zahrnuta do Izraelské bezpečnostní bariéry, která zde měla vytvořit podlouhlý koridor směřující z vlastního Izraele až do centrálního Samařska, k městu Ariel. Dle stavu z roku 2008 ale nebyla bariéra v tomto úseku ještě postavena a ani nedošlo k definitivnímu stanovení její trasy.[5]

Alej Zahav se stala dějištěm několika teroristických útoků. 31. prosince 1997 zde byl smrtelně postřelen jeden muž.[6] 25. července 2002 během druhé intifády byl jeden Izraelec zastřelen a další zraněn při útoků poblíž osady. Přihlásily se k němu Brigády mučedníků Al-Aksá.[7]

Demografie

Obyvatelstvo Alej Zahav je v databázi rady Ješa popisováno jako sekulární.[8] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 983 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace stoupla o 33,4 %.[1] Do těchto údajů je ovšem započítáno i obyvatelstvo sousední osady Lešem. Do roku 2011 bylo do populace řazeno i obyvatelstvo sousední vesnice Bruchin, která se ale následně administrativně osamostatnila. Populace Alej Zahav by se měla výhledově zvýšit ze 120 rodin uváděných zde v roce 2009 na 300 rodin.[2]

Vývoj počtu obyvatel Alej Zahav 1983–2000[9][10]
Rok 1983 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 62 234 268 315 313 353 308 339 350 355 391
Vývoj počtu obyvatel Alej Zahav od r. 2001[1][10]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 408 414 424 429 684 723 772 851 458 497 689 462 737 983

Odkazy

Reference

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. a b c עלי זהב [online]. מועצה אזורית שומרון [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-10. (hebrejsky) 
  3. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  4. Outposts List Bruchin [online]. Peace Now [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-24. (anglicky) 
  5. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2009-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Fatal Terrorist Attacks in Israel Since the Declaration of Principles [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2009-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Major Terrorist Attacks in Israel [online]. Anti-Defamation League [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-14. (anglicky) 
  8. Communities in the Shomron (Samaria) [online]. Yesha Communities [cit. 2009-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  10. a b Table of population in each one of the settlements since 1967 [online]. Peace Now podle údajů Centrálního statistického úřadu [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-26. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy