Svatá Jenovéfa
| Svatá Jenovéfa | |
|---|---|
 | |
| Narození | 421 Nanterre, Francie |
| Úmrtí | 512 Paříž, Francie |
| Svátek | 3. leden |
| Místo pohřbení | Kostel Saint-Étienne-du-Mont, Paříž |
| Státní občanství | Francie |
| Vyznání | katolicismus |
| Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Významné zasvěcené kostely | Chrám sv. Jenovéfy (dnes Panthéon) |
| Atributy | svíce, pohár, měch, ovoce, vřeteno, kniha |
| Patronkou | Paříže, biskupství Nanterre, francouzského četnictva |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatá Jenovéfa (také Jenůfa, francouzsky Geneviève, kolem 420 – kolem 500) je legendární zachránkyně Paříže před Atilovými Huny a hladomorem v polovině 5. století. Římskokatolickou církví je uctívána jako světice a patronka Paříže. Její svátek připadá na 3. ledna.
Legendární život
Svatá Jenovéfa se narodila roku 421 v Nanterre u Paříže. Její rodiče měli ještě římská jména: Severus a Gerontia; Jenovéfa je již jméno franské. V patnácti letech složila před pařížským biskupem slib panenské čistoty. Když jí zemřeli rodiče, přestěhovala se natrvalo do Paříže. Žila velmi skromně; až do svého stáří jedla například jen ječný chléb a med. Když roku 451 hunský král Attila ohrožoval Paříž, svolala prý Jenovéfa pařížské ženy a vyzvala je k modlitbám a k postu. Měla vidění, že jedině tak město bude zachráněno. Attila se skutečně Paříži vyhnul a její obyvatelé tak Jenovéfu začali uctívat jako světici.
Při obléhání města franským králem Childerichem nastal hladomor. Jenovéfa se vydala na člunu po Seině a všude prosila venkovský lid o pomoc. Vrátila se s jedenácti loděmi naplněnými obilím. Na předměstí Paříže dala postavit ke cti sv. Diviše kapli, okolo které během let vznikl slavný klášter Saint-Denis. Zbožný lid jí prokazoval až do pokročilého stáří mimořádnou úctu.
Smrt a kanonizace
.jpg)
Zemřela v roce 502 nebo 512 (dle pramenů) a byla pohřbena v kostele sv. Petra a Pavla, přejmenovaném pak na chrám sv. Jenovéfy. V okolí bylo postaveno benediktinské opatství. V chrámu byla uchována skříňka, zhotovená sv. Eligiem (od roku 640 biskup v Noyonu) s ostatky světice. Tento chrám byl v 9. století pobořen Normany a ve 12. století obnoven.
Roku 1130 řádil v Paříži mor a tehdy byly neseny v prosebném průvodu ostatky sv. Jenovéfy do hlavního chrámu. Zázrakem se tehdy uzdravilo mnoho lidí, a proto papež Inocenc II. nařídil, aby památka sv. Jenovéfy byla každoročně slavena.
Roku 1791 byly ostatky této patronky Paříže nevěřícími spáleny za Velké francouzské revoluce. Chrám sv. Jenovéfy byl proměněn na Panthéon, kde se pochovávají velcí francouzští myslitelé a umělci.
Odkazy
Literatura
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- Pracný, P.: Český kalendář světců. Praha: EWA 1994.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jenovéfa na Wikimedia Commons - Životopisy světců
