Leonardo Fibonacci
| Leonardo Pisánský | |
|---|---|
 | |
| Narození | ~1180 Pisa |
| Úmrtí | ~1250 Pisa |
| Místo pohřbení | Campo santo (43°43′26″ s. š., 10°23′42″ v. d.) |
| Povolání | matematik a master of calculations |
| Nábož. vyznání | křesťanství |
| Rodiče | Guglielmo Bonacci[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leonardo Pisánský zvaný Fibonacci (okolo 1180? – 1250) (také známý jako Leonardo z Pisy, Leonardo Pisano, Leonardo Bigollo, Leonardo Bonacci) byl středověký italský matematik. Významně podpořil rozšíření používání arabských číslic v Evropě. Je po něm pojmenována Fibonacciho posloupnost.
Život
Leonardo se narodil v Pise (tehdy byla městským státem) někdy v sedmdesátých či osmdesátých letech 12. století. Jeho otec Guglielmo byl přezdíván Bonaccio (dobrák) a Leonardo byl po něm nazýván Fibonacci (z filius Bonacci – syn Bonacciův). Leonardův otec byl vysokým státním úředníkem a vedoucím obchodního střediska v Béjaïi (přístavu ležícím v dnešním Alžírsku) a mladý Leonardo často cestoval do Afriky s ním. Pravděpodobně při jedné z těchto cest se seznámil s arabským číselným systémem. Brzy si uvědomil, že základní aritmetika používající arabské číslice je mnohem jednodušší než do té doby v Evropě používané číslice římské.
Ještě před rokem 1200 cestoval po středomoří a studoval u různých arabských matematiků. Po návratu vydal v roce 1202 knihu Liber Abaci (Kniha počtů), v níž představil arabský číselný systém Evropě. Uváděl velmi praktické příklady jeho užití, zejména pro obchodníky – výpočet marže, rovnovážného barteru, směny různých měn apod. Zároveň zde zavedl do evropské matematiky množstevní nulu a také tzv. Fibonacciho posloupnost.
Velkému milovníku matematiky, císaři Fridrichu II., s nímž se osobně stýkal a vedli spolu korespondenci, věnoval knihu Liber quadrotorum (Kniha čtverců).
Roku 1223 vydal knihu Practica geometriae (Geometrická cvičení). Navrhuje zde novou metodu výpočtu délky úhlopříček pětiúhelníku, obsahu pětiúhelníku, délky strany pětiúhelníku atd., a to na základě poloměrů kružnice opsané i vepsané.[2] Řešil zde také diofantické rovnice druhého stupně a jeho kniha je jakýmsi středověkým spojovníkem mezi antickým Diofantem a novověkým Pierre de Fermatem.[3]
Reference
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ REICHL, Jaroslav; VŠETIČKA, Martin. Encyklopedie fyziky. fyzika.jreichl.com [online]. [cit. 2018-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Leonardo Pisano | Italian mathematician. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-09]. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leonardo Pisánský na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Leonardo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
