Marek Mayer
| P. ThDr. Marek Jakub Mayer, OFM Cap. | |
|---|---|
| řeholní kněz | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcený život | |
| Institut | kapucíni |
| Sliby | |
| doživotní | 1935 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1937 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 13. srpna 1913 |
| Místo narození | Dambořice |
| Datum úmrtí | 29. ledna 1997 (ve věku 83 let) |
| Místo úmrtí | Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marek Jakub Mayer (13. srpna 1913 Dambořice – 29. ledna 1997 Nemocnice pod Petřínem,[1][2] Praha) byl český kapucín, řeholní kněz perzekvovaný komunistickým režimem a jeden z překladatelů Jeruzalémské bible do češtiny.[1]
Život
Občanským jménem se jmenoval Jakub. Když vstoupil do kapucínského řádu přijal řeholní jméno Marek. Věčné sliby zde složil roku 1935 a na kněze byl vysvěcen o dva roky později,[1] tedy v roce 1937.[3] Doktorát z teologie a licenciát biblických věd[2] získal absolvováním svých studií v Římě, která probíhala od roku 1940. Po příchodu totalitního režimu v Československu po roce 1948 musel trávit několik let na vojně u PTP a později byl blíže neurčenou dobu ve vězení, za tzv. maření dozoru nad církvemi.[4] Po roce 1968, když došlo k rozvolnění režimu byl jedním z bratří kapucínů, kteří se po roce 1968 pokusili o obnovení řeholní komunity na Jejkově. Zde mu velmi záleželo na prohlubování náboženských znalostí věřících. Proto zavedl sobotní odpoledne na prohlubování znalostí Písma svatého. Vždy se přečetl úryvek z Písma, ke kterému potom pořádal přednášku. Vše bývalo zakončeno svátostným požehnáním. V létě zase pořádal víkendové duchovní obnovy pro věřící. Mimo to pořádal i náboženské kurzy pro mládež, vždy hojně navštěvované. Jelikož v této době nebyl možný život v klášterních budovách, obýval přístavek za oltářem kostela, hned vedle skladiště. Sem mu chodil pomáhat a starat se o jeho výživu br. Vavřinec Zimmermann. Brzy poté mu byl odebrán státní souhlas na působení v duchovní správě v Třebíči, proto odešel do rosického děkanátu.[1] V letech 1974–1987 byl administrátorem v Pravlově. Mezi lety 1983–1990 pak dále působil jako spirituál v tehdy jediném kněžském semináři v Litoměřicích.[5] Ve své době byl jediný český doktor teologie, který se mimo jiné jako odborný poradce účastnil překladu tzv. Jeruzalémské bible.[1] Hned po skončení akademického roku v červenci 1990 se pak stal prvním kapucínem, který se vrátil do opět vráceného kláštera v Praze na Hradčanech.[6] Zde obýval dočasně vrátnici kláštera, protože zbytek byl zcela zdevastován.[1] V Praze se také dožil 50. výročí od složení řeholních slibů a zde pak 29. ledna 1997 zemřel.[2] Podle pamětníků byl člověkem, který v kostele trávil většinu svého času. Často ho bylo možné vidět při modlitbách nebo při přípravách jeho přednášek.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g NOVÁKOVÁ, Monika. Kapucínský klášter a farnost Třebíč – Jejkov v letech 1899–2000. Brno, 2011 [cit. 2021-05-01]. 70 s. bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra historie. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 39–40. Dostupné online.
- ↑ a b c Nekrologium [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní kniha farnosti Třebíč – Jejkov, s. 102.
- ↑ MATĚJKA, Pacifik Miroslav. Ne mečem a měšcem, ale bezbranností lásky. Velehrad-Roma: Refugium, 1999. 117 s. ISBN 80-86045-30-7. S. 69.
- ↑ Matějka, s. 83.
- ↑ Matějka, s. 92.
