Přeskočit na obsah

Sousoší Olivetské hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sousoší Olivetské hory jsou sousoší, která jsou zpravidla věnována biblickému výjevu, kdy se Ježíš za přítomností usínajících apoštolů modlil noc před svým zatčením a ukřižováním v Getsemanské zahradě na úpatí Olivové hory. Zvyk zobrazovat Krista na Olivové hoře vznikl na základě pašijí v jižním Německu, později se dostal i do Česka, a to zejména na Moravu, kde byly budovány na vnějších stranách kostelů a v samostatných kaplích Olivové hory.[1]

Sousoší Olivetské hory v Krakově – sochy Krista a sv. Petra se zachovanou původní polychromií

Na Moravě patří mezi nejznámější gotické sousoší ve vnější kapli kostela svatého Mořice v Olomouci. Další dvě podobná gotická sousoší jsou u kostela svatého Gotharda v Modřicích u Brna a v kostele svatého Jakuba v Jihlavě.

Další gotické sousoší Olivetské hory vytvořené mezi lety 14881518 se nachází například v polském Krakově u kostela svaté Barbory. Na tomto sousoší vytvořeném některým ze spolupracovníků Veita Stosse se zachovala původní bohatá polychromie.

Negotické sousoší s výjevem hory Olivetské stojí také například před kostelem svatého Jana Křtitele s kapucínským klášterem ve Znojmě.[2]

Reference

  1. Sousoší Kristus na Olivetské hoře, Strahovský klášter (o rekonstrukci jihlavského sousoší restaurátorem Petrem Váňou, 2010)
  2. Kostel sv. Jana Křtitele s kapucínským klášterem http://www.znojmo.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=19341&id=2597&p1=4894 citováno 12. září 2008

Související články