Jasná Hora
| Jasná Hora | |
|---|---|
 Klášterní komplex na Jasné Hoře | |
| Lokalita | |
| Stát |  Polsko |
| Místo | Čenstochová |
| Souřadnice | 50°48′45″ s. š., 19°5′50″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka |
| Založení | 1382 |
| Odkazy | |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jasná Hora (pol. Jasna Góra, lat. Clarus Mons) je paulinský klášter v polském městě Čenstochová a nejvýznamnější poutní místo Polska. Význam Jasné Hory daleko přesahuje polské hranice, ročně ji navštíví asi 5 miliónů poutníků, nejen z Polska, ale i ze zahraničí, zejména z České republiky, Slovenska a Maďarska. Řada z nich podniká svou pouť pěšky, některé poutní trasy jsou několik set kilometrů dlouhé.
Panna Marie Čenstochovská
V klášterní bazilice Nalezení svatého Kříže a Nanebevzetí Panny Marie se nachází slavná ikona Panny Marie Čenstochovské, které řada věřících připisuje zázračné vlastnosti.
Autorství ikony je podle tradice připisováno sv. Lukáši, který ji měl namalovat za života Panny Marie podle její skutečné podoby na desce stolu, který měla Svatá rodina ve svém domku v Nazaretu. Pravděpodobně se však jedná o byzantskou ikonu z raného středověku. Podle historických pramenů byla ve 12. století přivezena z Konstantinopole na Rus, kde se o sto let později octla v majetku haličského knížete Lva Daniloviče. Ten ji dal umístit v pravoslavném klášteře v Belzu. Tam se ikony počátkem 14. stol. zmocnili Poláci. Do Čenstochové byla ikona přivezena v roce 1384 za knížete Vladislava Opolčíka. V téže době bylo původně modré roucho Matky Boží na ikoně ozdobeno zlatými hvězdami a liliemi. Symbolika lilií patrně byla zvolena proto, že v této době v Polsku vládli Anjouovci, kteří měli lilie v erbu.
Roku 1430 byl klášter na Jasné Hoře zpustošen v průběhu husitské spanilé jízdy za účasti volyňského knížete Fjodora Ostrožského a polského šlechtice Jana Kuropatwy z Łańcuchowa. Ikona byla tehdy silně poškozena a musela být pečlivě zrestaurována. Památkou na tuto událost jsou šrámy na tváři Matky Boží, vzniklé po seknutí šavlí. Mnozí jí přisuzují podíl na záchraně kláštera a celého Polska v roce 1655, kdy se posádka asi 260 mužů (včetně řeholníků) ubránila těžce opevněný klášter proti asi 3,5 tisícové švédské armádě. Této bitvě, přestože z vojenského hlediska nebyla příliš významná, polská tradice připisuje mimořádný význam, neboť zákeřný útok na národní svatyni, jíž byla předtím přislíbena nedotknutelnost, rozzuřil polské obyvatelstvo. Důsledkem toho bylo všeobecné povstání, vedené Stefanem Czarnieckim, které Švédové nedokázali zvládnout. Po porážce Švédů byla Matka Boží Čenstochovská za účasti krále Jana Kazimíra ve Lvově korunována královnou a ochránkyní Polska.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jasná Hora na Wikimedia Commons - Galerie Jasná Hora na Wikimedia Commons
Téma Jasna Góra ve Wikicitátech
