Kostel svatého Jiří (Luková)
| Kostel svatého Jiří | |
|---|---|
 Kostel svatého Jiří (Manětín) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Obec | Manětín |
| Souřadnice | 50°0′59″ s. š., 13°9′38″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | plzeňská |
| Užívání | Římskokatolická církev |
| Zasvěcení | svatý Jiří |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1352 |
| Další informace | |
| Kód památky | 19282/4-1431 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jiří v Lukové u Manětína na severním Plzeňsku byl vybudován v polovině 14. století. Ačkoli je chráněn jako kulturní památka České republiky,[1] nachází se v havarijním stavu. Jeho záchraně má napomoci výstava soch, které jsou od roku 2012 instalovány v interiéru kostela.
Historie
Kostel byl postaven v roce 1352. V roce 1796 zasáhl tehdy barokní kostel ničivý požár. Ohni nepodlehla pouze klenba presbytáře a sakristie. Zvony a varhany byly poškozeny, kostel dostal zvonek ze špitálu v Manětíně. V roce 1800 byl při přestavbě regotizován. Poslední obnovy se dočkal v roce 1858.[2]
Popis
Z mobiliáře kostela, který byl mnohokrát vyloupen, se kromě lavic nic nezachovalo. V interiéru bývaly původně tři oltáře. Hlavní oltář se dvěma pozlacenými sochami sv. Petra a Pavla v životní velikosti nesl obraz sv. Jiří. Boční oltáře byly zdobeny obrazy Spasitele světa a Immaculaty. V kostele se nacházela také renesanční křtitelnice, tesaná z pískovce, a liturgické vybavení.
O zvony kostel přišel kvůli požárům a také první světové válce, kdy byly zrekvírovány dva věžní zvony i zvon na sanktusníku.
Výstava soch Má mysl
.jpg)
V roce 2012 využil kostel pro realizaci své bakalářské práce na Fakultě designu a umění ZČU v Plzni student Jakub Hadrava. V kostele instaloval 32 stojících nebo sedících sádrových soch.
Výstava přitahuje návštěvníky z celého světa a na dobrovolném vstupném se díky ní vybralo již asi 100 tisíc korun.[3] Budou věnovány na opravu kostela, do kterého poničenou střechou zatéká.
„Kostel jakožto místo, kde se člověk setkává s bohem, se svým morálním učitelem, je místo, které je podle mého názoru primárně určeno k pěstování dobra v lidech. Fakt, že tyto stavby nyní zejí prázdnotou a chátrají, se promítá i do stavu dnešních lidí, kteří rovněž duševně chátrají a následně se rozpadají. Chtěl jsem na tuto problematiku upozornit a přimět náhodného pozorovatele zamyslet se nad tím, na jak významném místě právě stojí,“ uvedl autor výstavy Jakub Hadrava.[4]
Galerie
-
Fasáda a střecha -
Vstup do kostela -
Opěrné pilíře -
Interiér, pohled k oltáři -
Lešení v presbyteriu -
Žebra v presbyteriu -
Pohled od oltáře -
Schody na chór -
Hlídač u vchodu -
Pozůstatky hřbitova -
Náhrobek
,_v%C3%BD%C5%BEka.jpg)
,_kostel,_dve%C5%99e.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
,_h%C5%99bitov.jpg)
,_n%C3%A1hrobek_II.jpg)
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-10-31]. Identifikátor záznamu 130036 : Kostel sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kostel sv. Jiří [online]. Lukova-kostel.cz. Dostupné online.
- ↑ VAINDL, Ladislav. Kostel v zapadlé vsi se stal senzací, v lavicích tu sedí „duchové“. iDNES.cz [online]. 2014-10-31. Dostupné online.
- ↑ HADRAVA, Jakub. Výstava - cíl práce [online]. Lukova-kostel.cz. Dostupné online.
Literatura
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. Dostupné online. Kapitola Luková (Lukov), fara, s. 39-41.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiří na Wikimedia Commons
