Muchomůrka růžovka
 Muchomůrka růžovka | |
|---|---|
 Muchomůrka růžovka | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | štítovkovité (Pluteaceae) |
| Rod | muchomůrka (Amanita) |
| Binomické jméno | |
| Amanita rubescens | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) | |
|---|---|
 | |
 | lupeny na výtrusném roušku |
  | klobouk je polokulovitý či plochý |
 | lupeny jsou volné |
 | na třeni je prsten |
 | třeň je kuželovitý |
 | povrch třeně je skvrnitý |
 | zakončení třeně je hlízovité |
 | výtrusný prach je bílý |
 | mykorhizní ekologický typ |
 | jedlost: jedlá |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), často nazývaná jen růžovka či masák, je výtečná jedlá houba z čeledi muchomůrkovitých.
Poddruhy
Existuje odrůda této houby se žlutým prstenem, která je klasifikována jako Amanita rubescens var. annulosulphurea.
Vzhled
Klobouk má průměr 5–15 cm. V mládí je polokulovitý, později sklenutý až rozložený. Může být červenavě hnědý, řidčeji bělavý, žlutohnědý nebo červenavě šedý. Bývá pokryt snadno stíratelnými, špinavě bílými až šedorůžovými zbytky plachetky. Lupeny jsou bílé, posléze červenavě skvrnité; husté, u třeně volné. Třeň je bělavý, často krytý růžovými skvrnkami, k bázi stejnoměrně ztlustlý, na bázi s bradavičnatou širokou hlízou. Prsten je převislý, široký, podobný sukni, vyrůstající z vrcholu třeně. V mládí je prsten přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhování. Barva může být bílá, u A. rubescens var. annulosuphurea žlutá. Dužnina je bílá, při poškození pomalu červenající. Má slabou nenápadnou vůni. Výtrusný prach je bílý. Pochva chybí.
Možnost záměny
Růžovku lze splést s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou (panterovou). Určit se musí každý exemplář, protože obě muchomůrky mohou růst vedle sebe.
Hlavní rozlišovací body jsou:
- Prsten u růžovky je vroubkovaný, u muchomůrky tygrovité je hladký
- Po otlaku, naříznutí nebo stažení kůže klobouku maso růžovky nabíhá do růžova, u muchomůrky tygrovité zůstává bílé.
- Pochva u růžovky chybí, naopak muchomůrka tygrovaná má výraznou pochvu, která se lidově nazývá kalich smrti.
Výskyt
Muchomůrka růžovka je celkem hojná houba. Roste od června do listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích.
Použití
Růžovka je jednou z nejlepších hub pro všechny, mnohdy jsou sušeny nadrobno nakrájené plátky plodnic. Sbírá se však až od poloviny 20. století. Masák je velmi chutný jen osmažený na přírodno na másle, či sádle pouze s kmínem a solí, kdy chutí skutečně připomíná smažené maso. Muchomůrka růžovka je za syrova jedovatá – obsahuje hemolytické proteiny, které se ale degradují tepelnou úpravou.
Reference
Literatura
- KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: REBO Productions, 1998. 288 s. ISBN 80-85815-95-8. S. 157–158.
- GARNWEIDNER, Edmund. Houby. Praha: Slovart, 1995. S. 82.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu muchomůrka růžovka na Wikimedia Commons - Galerie muchomůrka růžovka na Wikimedia Commons
- Detailní snímky panterové a růžovky a další články o houbách
