Tlustice stromkovitá
 Tlustice stromkovitá | |
|---|---|
 Tlustice stromkovitá (Crassula arborescens) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lomikamenotvaré (Saxifragales) |
| Čeleď | tlusticovité (Crassulaceae) |
| Rod | tlustice (Crassula) |
| Binomické jméno | |
| Crassula arborescens Willd., 1798 | |
| Poddruhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tlustice stromkovitá (Crassula arborescens) je subtropická tučnolistá rostlina rostoucí jako keř nebo malý strom, druh rozsáhlého rodu tlustice. Ve středoevropských podmínkách je nejvíce známa jako interiérová bylina uzpůsobený pro růst v suchém a celoročně teplém prostředí.
Výskyt
Rostlina pochází z Paleotropické a Kapské floristické oblasti v Jižní Africe, kde roste v dobře odvodněných a na živiny chudých půdách na pískovcových a břidlicových podložích. Vyskytuje se na velkých plochách, hlavně na kopcích a již méně v údolích, vždy ale na slunných stanovištích.[1][2]
Ekologie
Je přizpůsobená prostředí s teplým a suchým podnebím, kde prší jen minimálně a intenzívně svítí slunce. Má ojíněné listy s voskovým povlakem odrážející sluneční záření a pro snížení světelné expozice jsou listy lehce vzpřímené. Kořeny má rozprostřeny plytce, to aby zachytily vláhu i z krátkého deště či rosy.
Listy nebo mladé větvičky mají schopnost, po odlomení a dopadu na substrát, snadno zakořenit. Takto se okolí původně jen několika rostlin postupně silně zahušťuje a rostliny sestupují ze svahů i do údolí.[2][3]
Popis
Ve své domovině roste tento sukulent jako keř nebo nevysoký a silně větvený strom s hrubým kmenem, tlustými větvemi a plytkými kořeny. Roste jen zvolna, dorůstá do výšky 2 metrů a má šedě zelenou kůru, na které jsou patrné jizvy po opadaných starších listech. Listy jsou hrubé a masité, šedě ojíněné, slunci vystavené mají načervenalé okraje a bílé tečky; vyrůstají křižmostojně a bývají přisedlé nebo krátce řapíkaté. Listové čepele jsou obvejčité až okrouhlé, 2 až 4 × 1 až 3 cm velké, bázi mají zúženou, na vrcholu jsou oblé nebo mají ostrou špičku a po obou stranách jsou slabě vypouklé.
Hvězdicovité, oboupohlavné květy vyrůstají v hustých větvených a téměř kulovitých stopkatých hlávkách v květenstvích které převyšují listy. Korunní lístky, dávající květu hvězdičkovitý tvar, mívají barvu bílou, smetanovou, růžovou nebo načervenalou, jsou až 10 mm dlouhé a ostře špičaté. Tyčinky s fialovými prašníky jsou stejně jako čnělky na úrovni nebo vystupují z koruny, opylovány jsou hmyzem slétajícím se za nektarem. Začínají kvést v zimním období, obvykle v prosinci a lednu.
Po opylení dostane okvětí hnědou barvu a poměrně dlouho na rostlině vytrvá. Plody jsou asi 6 mm tobolky se zbytky okvětí, otevírají se podélně a obsahující tři až pět měchýřku s množstvím drobných, větrem rozfoukávaných semen.[2][3][4]
Rozmnožování
Tlustice stromkovitá se nejčastěji rozmnožuje vrcholovými nebo listovými řízky, které se před vysazením nechávají několik dnů zaschnout, rostlinky z vrcholových řízků jsou vzhlednější a rychleji rostou. Může se také rozmnožovat semeny, což je zdlouhavé a náročné.[1][2]
Význam
Když se opomine využití tlustice stromkovité africkými .domorodými kmeny, kteří uvařené kořeny jedí a listy používají proti průjmu a epilepsií, je hlavním důvodem pro její pěstování estetický vzhled a potřeba minimální péče. V tropických a subtropických podmínkách se vysazuje v okrasných zahradách skalkového typu. V klimatických pásmech se zimní teplotou klesající k nule se pěstuje jako interiérová, stále zelená, pomalu rostoucí a nenáročná rostlina, která majitele za dva či tři roky nevytlačuje z bytu.[1][2][4]
Pěstování
Rostlina se obvykle pěstuje v propustné směsi zahradní zeminy a hrubého písku či perlitu a díky skromným kořenům v malých květináčích, přesazuje se co dva až tři roky do jen o málo větších. Příliš výživná půda způsobuje nepřirozeně dlouhé přírůstky a proto se jen minimálně hnojí. V létě se na plném slunci zalévá častěji, ale vždy až po vyschnutí půdy. Přes zimní období může zůstat v chladné místnosti při teplotě 8 až 12 °C s minimální zálivkou, nebo se pěstuje při běžné pokojové teplotě s omezeným zaléváním, to aby se rostliny pro nedostatek světla nevytahovaly. Ve středoevropských podmínkách tlustice stromkovitá obvykle nekvete. Nejčastější příčinou její záhuby je hniloba kořenů následkem nadbytečné vláhy.[1][2][4]
Taxonomie
Tlustice stromkovitá ve své domovině vyrůstá ve dvou poddruzích:
- Crassula arborescens Willd. subsp. arborescens – čepele listů jsou téměř okrouhlé až široce vejčité a 2 až 4 × 2 až 3 cm velké
- Crassula arborescens Willd. subsp. undulatifolia – čepele listů jsou eliptické až elipticky obkopinaté, užší než 2 cm, mírně zvlněné a více vztyčené.[1][2]
Galerie
-
Keřovitá rostlina -
Sluncem vybarvené listy -
Květ
Reference
- ↑ a b c d e MARTÍNEK, Jiří. Tlustice stromkovitá [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g PlantZAfrica: Crassula arborescens [online]. (SANBI) South African National Biodiversity Institute, Pretoria, ZA [cit. 2015-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-01. (anglicky)
- ↑ a b BISCHOFBERGER, Margrit. Crassula arborescens [online]. International Crassulaceae Network, CH, rev. 12.05.2011 [cit. 2015-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-03. (anglicky)
- ↑ a b c Crassula arborescens [online]. Plantrescue.com, Santa Rosa, CAL, USA [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tlustice stromkovitá na Wikimedia Commons 
Taxon Crassula arborescens ve Wikidruzích
