Plešivec (České středohoří, 510 m)
| Plešivec | |
|---|---|
 Suťová pole na Plešivci | |
| Vrchol | 509 m n. m. |
| Prominence | 112 m ↓ J od Hlinná |
| Izolace | 1,8 km → Hradiště |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Českého středohoří |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Lovošská vrchovina / Plešivecká část |
| Souřadnice | 50°33′58″ s. š., 14°5′17″ v. d. |
  Plešivec | |
| Hornina | olivinický čedič |
| Povodí | Labe |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plešivec (též Ledový vrch, německy Eisberg) se nachází asi pět kilometrů na severozápadně od Litoměřic na jižním okraji Českého středohoří (Kostomlatské středohoří). Vrchol se tyčí se do výše 509 m n. m. Od roku 1966 je celý vrch chráněn jako přírodní památka na rozloze necelých 33 ha.
Geologie a geomorfologie
Vrch je neovulkanickým sukem na žíle olivinického bazaltu, kterou eroze vypreparovala z okolních santonských pískovců. Strmá úbočí jsou pokrytá kamennými moři a balvanovými haldami. Vyskytují se v nich ledové suťové jámy a drobné pseudokrasové jeskyně.[1]
Vrch je většinou zalesněný, ale jeho jižní svah pokrývá rozsáhlé suťové pole.[2] Suťová pole složená z přibližně stejně velkých úlomků se také nazývají droliny. Vyskytují se na mnohých kopcích v této oblasti. V sopečném reliéfu Českého středohoří představuje Plešivec výrazný útvar budovaný žílou olivinického čediče, který se zde do roku 1945 těžil. V sutích na úpatí západního a severozápadního svahu, vznikly trvalé ledové jámy. V dutinách suti se hromadí těžký studený vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění v dolní vanovité části suti nemůže proudit. V jámách se proto udržuje led a sníh do pozdního jara až počátku léta.[2] Ledové jámy na Plešivci patří k nejznámějším jevům toho druhu v Českém středohoří, jedná se však o jev známý z mnoha dalších míst. Pod vrcholem se nachází Ledová studánka se stálou teplotou vody od 5 do 7 °C.[3]
Na jižním svahu stojí barokní kaple svatého Jana Křtitele postavená roku 1660 kolem ní rostou staleté duby.
Flóra a fauna
Lokalita je významným hnízdištěm vzácných druhů ptáků, především dravců a sov. Na úpatí rostou náletové dřeviny především akát. Na svazích rostou duby a habry, místy tyto porosty mají pralesovitý ráz. Na vrcholu se objevují i lípy. Z květin se svazích brzy z jara objevuje jaterník podléška a bledule jarní.
Přírodní památka
Chráněné území s rozlohou 32,65 ha bylo na Plešivci vyhlášeno 14. října 1966. Důvodem byla ochrana suťových polí se systémem cirkulace vzduchu s trvalými ledovými jámami a ventarolami, na jejichž stabilizaci se podílejí výjimečné exempláře lip.[4]
Okolí
Z vrcholu se otevírá pohled do širokého okolí, západně na tok Labe a vrch Lovoš, na jihu je vidět obec Miřejovice dále Litoměřice a zřícenina hradu Kamýk s okolním Hazmburkem a Košťálovem.
Odkazy
Reference
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Plešivec, s. 349.
- ↑ a b VOJTÍŠKOVÁ, Zdena. Plešivec - ceskestredohori.cz. www.ceskestredohori.cz [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Plešivec - České středohoří a Podřipsko. www.ceskestredohori.info [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online.
- ↑ AOPK ČR. PP Plešivec [online]. AOPK ČR [cit. 2016-10-03]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plešivec na Wikimedia Commons
