Kostel svaté Kateřiny (Vrbice)
Kostel svaté Kateřiny ve Vrbici | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Vrbice |
Souřadnice | 49°52′59,63″ s. š., 18°19′1,77″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | ostravsko-opavská |
Farnost | Římskokatolická farnost Bohumín-Starý Bohumín |
Zasvěcení | Jakub Starší |
Datum posvěcení | 12. listopad 1911 |
Světitel | Jiří Kolek |
Architektonický popis | |
Architekt | Anton Schiebel |
Typ stavby | kostel |
Další informace | |
Adresa | Farská 301, 73581 Starý Bohumín |
Kód památky | 104262 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svaté Kateřiny a svatého Jakuba Staršího ve Vrbici je filiální kostel, který se nachází v okrese Karviná. Náleží pod Římskokatolickou farnost Starý Bohumín, Děkanát Karviná, Diecéze ostravsko-opavská. Kostel byl v roce 2011 prohlášen kulturní památkou ČR.[1]
Historie
Kostel svaté Kateřiny a svatého Jakuba Staršího byl postaven na místě původního dřevěného kostela. V roce 1910 byl dřevěný kostel rozebrán a v červnu 1910 byl položen základní kámen.[2] Projekt stavby vypracoval architekt a stavitel Hrušova Anton Schiebel. Náklady na stavbu činily 82 000 korun. Dne 12. listopadu 1911 kostel vysvětil generální vikář Jiří Kolek z Fryštátu, v roce 1913 slavnostní vysvěcení provedl arcibiskup vratislavský Georg von Kopp. Během náletu 26. dubna 1945 byl kostel poškozen.[3]
Popis
Kostel je neorientovaná jednolodní zděná stavba. Orientace jihovýchod–severozápad (kněžiště). Kostel z červeného režného zdiva má obdélníkový půdorys s polygonálním uzávěrem. Po obou stranách kněžiště jsou sakristie. Na epištolní straně kněžiště je patrová sakristie s oratoří. Loď je sedlová krytá plechem s valbovým zakončením. Na střeše je sanktusník. Plášť kostela je vertikálně členěn vysokými přízedními pilíři. Boční stěny jsou čtyřosé, u závěru tříosé, gotizující okna mají ornamentální vitráže.[4]
Věž
Hranolová věž čtvercového půdorysu je přisazena k jihovýchodnímu průčelí. Věž je krytá jehlanovou plechovou střechou. Věží vede vchod do kostela s ústupkovým portálem s tudorským obloukovým zakončením. Vpravo od průčelí věže vede šnekové schodiště na kruchtu a do prostoru věže.[4]
Interiér
Loď je zaklenuta křížovou klenbou s meziklenebními žebry. Kněžiště je zaklenuto šestidílnou žebrovou klenbou, sakristie má plochý strop. Patrová oratoř je otevřená do kněžiště, je zaklenuta polygonální konchou s výsečemi.[4]
V roce 2015 byl kostel nově vymalován.[5]
Varhany byly vyrobeny v roce 1920 v krnovské firmě Rieger-Kloss, vnitřní vybavení pochází z dílny Ludwiga Lincingera z Lince.[3]
Zvony
Do nově postaveného kostela byly přeneseny zvony z dřevěného kostela. Další dva zvony byly ulity ve zvonařské firmě Adalbert Hiller a syn (Adalbert Hillerˈs Witwe und son) v Brně v meziválečné době. V roce 1927 byly doplněny zvonařskou dílnou Buřil-Roos z Hradce Králové. Zvony sv. Kateřina o hmotnosti 360 kg, Panna Marie o hmotnosti 205 kg a sv. Josef o hmotnosti 155 kg byly v březnu 1942 rekvírovány pro válečné účely. V kostele byl ponechán zvon sv. Cyril a sv. Metoděj o hmotnosti 25 kg.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-23]. Identifikátor záznamu 870118850 : kostelsvaté Kateřiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Bohumín - Vrbice, kostel sv. Kateřiny. www.turistika.cz [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b BOHUMÍN, Město. Město Bohumín - Volný čas - Kulturní památky. www.mesto-bohumin.cz [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c Detail dokumentu - G0110916. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Výmalba kostela sv Kateřiny Alexandrijské a sv Jakuba ve Vrbici - manatax.cz. manatax.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-23].
- ↑ Opevnění IV. sboru / 2 Bohumínský stavební podúsek.. 1. vyd. vyd. Kravaře: KVH Bohumín 219 S. s. ISBN 9788086011394. OCLC 643925205 S. 2018.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Kateřiny na Wikimedia Commons