Přeskočit na obsah

Gleicheniovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Jak číst taxoboxGleicheniovité
alternativní popis obrázku chybí
Dicranopteris pectinata
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádgleicheniotvaré (Gleicheniales)
Čeleďgleicheniovité (Gleicheniaceae)
(R.Br.) C.Presl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gleicheniovité (Gleicheniaceae) je čeleď kapradin z řádu gleicheniotvaré. Jsou to často mohutné kapradiny s nápadně vidličnatě větvenými listy. Rostou v tropech celého světa.

Gleicheniovité jsou bylinné kapradiny s nápadně členěnými listy. Oddenky jsou zpravidla dlouze plazivé a větvené, pokryté šupinami nebo chlupy. V oddenku je jeden centrální cévní svazek (protostélé nebo sifonostélé). Listy jsou velké, většinou 1 až mnohokrát vidličnatě větvené, šplhavé nebo ovíjivé, v pupeni spirálovitě stočené. Vidličnaté větvení je zdánlivé, hlavní osa se zastavuje a v růstu pokračují 2 boční větve. Plodné listy (sporofyly) se tvarem neliší od sterilních (trofofylů). Růst listů je často neukončený a mohou dorůstat délky až 10 metrů[1]. Žilky v lístcích jsou volné, nevětvené nebo 1 až 3x větvené a běžící k okraji obvykle úzce kopinatého nebo trojúhelníkovitého úkrojku. Výtrusné kupky jsou okrouhlé, bez ostěry. Sporangia jsou kulatá nebo hruškovitá, se širokým nepřerušeným prstencem. Gametofyt je nadzemní, zelený, srdčitého nebo protáhlého tvaru.[2][3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Gleicheniovité zahrnují asi 125 druhů v 6 rodech.[4] Největší rod je Sticherus (62 druhů).[5] Gleicheniovité jsou pantropicky rozšířeny.[2] Největší rody (Sticherus, Dicranopteris, Diplopterygium a Gleichenia) jsou zastoupeny v tropech Nového i Starého světa.[2][6] Druh Dicranopteris flexuosa zasahuje na jihovýchod Spojených států.[3]

Gleicheniaceae tvoří spolu s čeleděmi Dipteridaceae a Matoniaceae monofyletickou starou vývojovou větev kapradin. Všechny tyto čeledi jsou řazeny do řádu Gleicheniales.[4] Rod Stromatopteris z Nové Kaledonie je občas řazen do samostatné čeledi Stromatopteridaceae v rámci řádu Gleicheniales.[7]

Čeleď Gleicheniaceae se ve fosilních záznamech objevuje s jistotou v triasu (rody Gleichenites a Mertenites), tedy v době před 200 až 250 miliony let. Do souvislosti s touto čeledí byly dávány i fertilní fosilie Oligocarpia z karbonu.[8]

Přehled rodů

[editovat | editovat zdroj]

Dicranopteris, Diplopterygium, Gleichenella, Gleichenia, Sticherus, Stromatopteris[7]

  1. INGROUILLE, Martin J.; EDDIE, Bill. Plants Diversity and Evolution. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780521790970. (anglicky) 
  2. a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5. (anglicky) 
  3. a b Flora of North America: Gleicheniaceae [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  5. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ferns of Thailand [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b PRYER, Kathleen et al. Phylogeny and evolution of ferns (monilophytes) with a focus on the early leptosporangiate divergences. American Journal of Botany. Roč. 2004. 
  8. CHESTER, Arnold. An Introduction to Paleobotany. New York: McGraw-Hill Book Company, 1947. Dostupné online. 
  9. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]