Vincenc Dominik Bíba
| Vincenc Dominik Bíba | |
|---|---|
 Vincenc Bíba (1889) | |
| Narození | 25. března 1820 Rožmitál pod Třemšínem  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. června 1906 (ve věku 86 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | pedagog a spisovatel |
| Děti | Bohumil Bíba[1][2] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vincenc Dominik Bíba (25. března 1820 Rožmitál pod Třemšínem[3] – 2. června 1906 Praha[4]) byl český pedagog, dlouholetý profesor na učitelských ústavech, tvůrce metodiky pro základní školy a autor jazykovědných učebnic.
Život
Pocházel z rodiny chudého hutníka. Už v rožmitálské škole se projevil jako nadaný žák, ale na další studium neměli jeho rodiče peníze. Nastoupil proto na učitelskou průpravku ve Strakonicích. Po jejím absolvování získal místo ve škole v Kotouni[5] (dnes část obce Oselce) a v roce 1839 jako devatenáctiletý v Horažďovicích.[6] V letech 1842 – 44 studoval na pražské technice.[5] Potom až do konce 80. let působil jako pedagog – nejprve na Vocelově škole, pak v Amerlingově vzorné škole, české průmyslové škole[6] a od roku 1848 na učitelských ústavech.[5] Po roce 1866 přešel na nově založený ústav pro vzdělávání učitelek u svaté Anny a po jeho zestátnění tam byl jmenován profesorem.[5] Vykonával také funkci okresního inspektora na kolínsku (1869 – 75), zasedal ve zkušební komisi pro školy obecné a měšťanské (po r. 1870) a stál v čele spolku pro podporování vdov a sirotků po učitelích (nejprve jednatel, od roku 1873 starosta).[5]
Dílo
Bíba už jako mladý učitel na Vocelově ústavu vytvořil metodu psacího čtení.[5] Později soustavně uspořádal učivo první třídy.[5] K jeho nejvýznamnějším pracím patří Navedení k písemnostem, učebnice české mluvnice a slohu, která vyšla poprvé v roce 1847 a do roku 1881 se dočkala dvanácti vydání.[5][7] Dále napsal publikace Malý čtenář (učebnice používaná na obecných školách v letech 1848 – 53), Cvičení slohová (1858), Životopis Jakuba Jana Ryby (1860, připomněl zde slavného přeštického rodáka, později působil v Rožmitále p. Tř.), Druhá a Třetí mluvnice německá (1860 – 62).[5] Vedle toho psal věcné články do čítanek a texty o české mluvnici.[5] Obecně ale jeho činnost spisovatelská stála v pozadí za praktickou pedagogikou – výchovou dětí a později budoucích učitelů.[6]
Význam a ocenění
V českém školství působil Bíba úctyhodných padesát let.[6] Za tu dobu vychoval celé generace učitelů a především učitelek. Oslavy kulatého výročí uspořádal Spolek českých učitelek v Umělecké besedě.[6] Za celoživotní práci dostal i záslužný kříž s korunou.[8]
Odkazy
Reference
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských obyvatel, list 137 • 1820 • Bíba, Vincenz. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Jindřicha, sign. JCH N24, s. 172. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Vincenc Bíba farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ a b c d e f g h i j B. E. Prof. Vincenc D. Bíba. Světozor. 10. 1889, roč. 23, čís. 47, s. 562–563. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Vincenc D. Bíba. Humoristické listy. 10. 1889, roč. 31, čís. 45, s. 406. Dostupné online.
- ↑ Sedmé vydání z roku 1863 je dostupné na Google Books; dnešnímu čtenáři může poskytnout náhled do jazyka i společenských zvyklostí našich předků, jako např. ukázky vzorových soukromých dopisů na str. 183 a násl.
- ↑ VEČERKA, Radoslav. Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů. Brno: Masarykova univerzita, 2008. Dostupné online. S. 12.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vincenc Dominik Bíba na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vincenc Dominik Bíba
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Bíba, Vincenz (*1820) s rodinou
