Mähring
| Mähring | |
|---|---|
 Kostel svaté Kateřiny | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°55′ s. š., 12°31′ v. d. |
| Nadmořská výška | 652 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bavorsko |
| Zemský okres | Tirschenreuth |
| Administrativní dělení | 19 místních částí |
 Poloha Mähringu v rámci zemského okresu Tirschenreuth | |
  Mähring | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 72,9 km² |
| Počet obyvatel | 1 726 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 23,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | městys |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Großkonreuth 24 95695 Mähring |
| Telefonní předvolba | 09639 |
| PSČ | 95695 |
| Označení vozidel | TIR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mähring je městys v zemském okrese Tirschenreuth, vládního obvodu Horní Falc svobodného státu Bavorska v Německu. Od okresního města Tirschenreuth je vzdálen přibližně 16 kilometrů. Leží v bezprostřední blízkosti česko-bavorské hranice. V minulosti byl proto kulturně velice blízce spřízněn se zaniklou a neexistující obcí Slatina. Městysem protéká Hamerský potok (na německém území pojmenovaném jako Lohbach), pramenící na české straně Českého lesa (německy Oberpfälzer Wald) a po asi 2 km na německém území se opět vrací na české území. Městys má přibližně 1 700[1] obyvatel.
Historie
Mähring a okolní osady, které kdysi spadaly pod pražskou diecézi, daroval v roce 1181 český král Waldsassenskému klášteru, založeném již v roce 1133.[2][3]
Pro klášter se stal Mähring z dříve bezvýznamného místa důležitým hraničním přechodem do Čech. Ve 14. století zde byl postaven kostel svaté Kateřiny. Kolem roku 1500 získal Mähring právo vařit pivo a roku 1566 se stal městysem.[2]
Mähring byl nejblíže k obci Slatina (německy Lohhäuser), ležící na české straně hranice. Pro obyvatele měl Mähring se Slatinou mnoho společného, zejména práci, příbuzné a přátele. Až do konce první světové války mohli obyvatelé Mähringu stále používat svá pole a louky v Čechách. Z výpisu katastru z roku 1788 vyplývá, že nejméně šestnáct rodin z Mähringu obdělávalo půdu ve Slatině. Naopak obyvatelé Slatiny získali a spravovali čtyři hektary půdy v Mähringu.[4] Zejména v zimě chodila značná část obyvatel Slatiny na bohoslužby do kostela v Mähringu a to i poté co byla v roce 1787 založena farnost ve Třech Sekerách a postaven kostel Čtrnácti svatých pomocníků. Cesta do Tří Seker trvala asi dvě hodiny, ovšem cesta do Mähringu přes česko-bavorskou hranici byla dlouhá jen asi 2,5 km.[5]
Obvod Mähringu tvoří 19 místních částí. Při územní reformě 1. května 1978 byly do obvodu začleněny dříve samostatné obce Dippersreuth, Griesbach a Großkonreuth.[2]
Pamětihodnosti
- Farní katolický kostel svaté Kateřiny
- Kostel svaté Anny s turistickou vyhlídkovou věží na kopci Pfaffenbühl (692 m).[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mähring na německé Wikipedii.
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ a b c Grüß Gott in Mähring [online]. Obec Mähring [cit. 2020-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-26. (německy)
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1668-1. S. 158–159.
- ↑ Grüß Gott in Mähring - Was Lohhäuser mit Mähring verband [online]. Obec Mähring [cit. 2020-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-26. (německy)
- ↑ BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Lohhäuser – Slatina příběh zaniklé vesnice. 1. vyd. Mariánské Lázně: vlastním nákladem, 2006. 144 s. ISBN 80-239-9131-0. S. 12.
- ↑ Pfaffenbühl (692m) [online]. oberpfaelzerwald.de [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mähring na Wikimedia Commons
