Ksenofont Ochrymovyč
| Ksenofont Ochrymovyč | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1885 – 1901 | |
| Ve funkci: 1907 – 1908 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1877 – 1901 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polský klub Rusínský klub |
| Narození | 3. prosince 1848 Halyč  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 4. ledna 1916 Lvov  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Lvovská univerzita nebo Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ksenofont Ochrymovyč, cyrilicí Ксенофонт Охримович, polsky Ksenofont Ochrymowycz (3. prosince 1848 Halyč – 4. ledna 1916 Lvov[1]), byl rakouský politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na konci 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Narodil se 3. 12. 1848 ve městě Halyč.[1] Pocházel z rodiny řeckokatolického kněze. Střední školu studoval v Ternopilu a Stanislavově.[2] Co se týče vyššího vzdělání, zdroje se rozcházejí. Některé uvádějí, že Vystudoval filozofii na Lvovské univerzitě.[1] Podle jiných ale absolvoval Vídeňskou univerzitu, kde se naučil dobře německy.[2]
Po jistou dobu pak působil jako suplent na gymnáziu v Drohobyči.[1] Coby pedagog zde působil od roku 1871 do roku 1876 a vyučoval ukrajinský jazyk a zeměpis. Mezi jeho žáky zde byl i pozdější významný ukrajinský spisovatel Ivan Franko.[2] Pak opustil profesi pedagoga a věnoval se veřejné službě a politice. Byl starostou Drohobyče a členem tamního okresního výboru. Později působil i jako místodržitelský účetní rada. Zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[1] Zemským poslancem byl ve volebních obdobích 1877–1882, 1883–1889, 1889–1895 a 1895–1901.[2]
Od konce 70. let se podílel na činnosti rusofilských spolků.[2]
Byl poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam poprvé usedl ve volbách roku 1885 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Stryj, Drohobyč atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1891 i ve volbách roku 1897.[3] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Xenophon Ochrymowitz, majitel nemovitostí a předseda pobočky venkovské banky, bytem Drohobyč.[4] Do parlamentu se vrátil ještě ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 58. Rezignoval 6. dubna 1908. Do parlamentu místo něj usedl Vasyl Stefanyk.[5]
Na Říšské radě je po volbách v roce 1885 uváděn coby člen Polského klubu.[6] V roce 1890 je ovšem již řazen do Rusínského klubu.[7] V roce 1891 je řazen mezi rusínské poslance.[8] Po volbách roku 1897 je označován jako umírněný Rusín.[9] Patřil mezi umírněné maloruské poslance, kteří udržovali korektní vztahy s Poláky. Kvůli polarizaci polsko-rusínských vztahů už ve volbách roku 1901 nekandidoval a z politiky odešel.[1] Při krátkém návratu do Říšské rady v roce 1907 je řazen mezi členy Ukrajinské strany.[10]
Po odchodu z parlamentu přijal funkci správce školního knižního skladu při lvovském místodržitelství. Zemřel 4. 1. 1916[1] po dlouhé a bolestivé nemoci.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Býv. posl. Ochrymovič zemřel. Národní listy. Leden 1916, roč. 56, čís. 12, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Учитель Івана Франка, бургомістр Дрогобича Ксенофонт Охримович (1846 – 1916) [online]. protruskavets.org.ua [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&page=286&size=45
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=315&size=45
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
- ↑ Das Vaterland, 17. 3. 1897, s. 3.
- ↑ Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 4. 6. 1907, s. 2.
- ↑ Todesfälle. Neue Freie Presse. Leden 1916, čís. 18457, s. 9. Dostupné online.
