Vilém IX. Akvitánský

Vilém IX. Akvitánský
	vévoda akvitánský a hrabě z Poitiers
Narození	22. října 1071
Úmrtí	10. února 1126; hrad Blaye
Pohřben	klášter Montierneuf v Poitiers
Potomci	Vilém X. Akvitánský; Jindřich; Raimond z Poitiers; Anežka Akvitánská
Dynastie	Ramnulfidové
Otec	Vilém VIII. Akvitánský
Matka	Hildegarda Burgundská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém IX. Akvitánský zvaný Trubadúr (fr. Guillaume de Poitiers, okc. Guilhèm de Peitieus; 22. října 1071 – 10. února 1126)^[1] byl akvitánský vévoda, hrabě z Poitiers, křižák a milovník krásných žen. Je považován za prvního jménem známého trubadúra, z jeho básnické tvorby se dochovalo jedenáct veršovaných skladeb^[2] opěvujících smyslovou lásku a zbožňovanou ženu.

Život

Narodil se jako syn akvitánského vévody Viléma VIII. a Hildegardy, dcery Roberta Burgundského. Po otcově smrti roku 1086 převzal vládu nad Akvitániii. Svou první choť Ermengardu z Anjou po roce trvání manželství zapudil^[3] a jeho druhá manželka Filipa z Toulouse, bývalá aragonská královna, od něj pro dlouholetou nevěru^{[pozn. 1]} odešla do kláštera.^[4] Pro svůj milostný život byl církví exkomunikován. Kronikář Vilém z Malmesbury jej považoval za marnivého smilníka.^[2]

„	Chvála buď té, jež v mládí mém naučila mě kouskům všem, jimiž jsem těšil mnoho žen. V hře na polštářích mistrem jsem už napořád a s kterýmkoli sousedem se změřím rád...	“
— Vilém IX. (Kéž každý ví)^[5]

Zúčastnil se křížové výpravy ve Svaté zemi, kde o vlásek unikl smrti a jako žebrák se dostal do bezpečí.

„	Když velikánské vojsko francké... směřovalo k Jeruzalému, byli v tom množství též Vilém, hrabě Poitonský... a lidu nesčetně, seskupeného v dvojí vojsko, jízdní a pěší. Těm na Romanských hranicích se postavil Turek Soliman... on nezapomenuv na své ztráty, s velikým množstvím Turků nešťastně rozprášil vojsko Francké a skoro vše k záhubě přivedl... Tam ztratil hrabě poitonský všecko, co měl, družinu a čeleď svou i peníze. A stěží smrti ušed, pěšky jen a bídou truchlý a zahanben došel do Antiochie...	“
— Fulcher ze Chartres^[6]

Strádání prožité ve Svaté zemi o několik let později Vilémovi nezabránilo v účasti na reconquistě v Andalusii, kde společně s Alfonsem Aragonským bojoval proti Maurům. Dvakrát se snažil získat hrabství Toulouse.^[2] Měl časté spory s duchovenstvem, ale podporoval náboženského reformátora Roberta z Arbrisselu a jeho snažení. Zdá se, že koncem života se vydal na pouť do Santiaga de Compostela. Zemřel na počátku roku 1126 a byl pohřben v klášteře Montierneuf v Poitiers.

„	Prosím, až budu po smrti, vzpomeňte na mě s vlídností. Dostalo se mi velké cti, že šťastné dny jsem mohl žít. Teď musím krásu, radosti i dvorský život opustit.	“
— Vilém IX. (Poněvadž zpívat nemohu)^[7]

Odkazy

Poznámky

↑ S Dangerouse, ženou vazala, kterou unesl. Syna a dědice Viléma pak oženil s dcerou své konkubíny.

Reference

↑ BEC, Pierre. Le comte de Poitiers, premier troubadour: à l'aube d'un verbe et d'une érotique. Montpellier: Centre d'études occitanes, 2004. ISBN 2-84269-573-9. (francouzsky)
↑ ^a ^b ^c Vzdálený slavíkův zpěv : výbor z poezie trobadorů. Příprava vydání Václav Černý; překlad Gustav Francl a další. Praha: SNKLÚ, 1963. S. 39. Dále jen Vzdálený slavíkův zpěv.
↑ THÉVENOT, Christian. Histoire des comtes d'Anjou: 850-1151. [s.l.]: Alan Sutton, 2001. ISBN 2-84253-605-3. S. 104. (francouzsky)
↑ www.mittelalter-genealogie.de
↑ Vzdálený slavíkův zpěv, str. 47
↑ CHATRESSKÝ, Fulcher. Fulchera Chartresského Historie Jerusalémská čili děje rytířstva křesťanského na výpravě do země svaté od léta Páně MXCV do MCXXVII a kralování obou Balduinů v Jerusalémě. Praha: Družstvo přátel studia, 1920. 158 s. S. 75–76. Dále jen Historie Jerusalémská.
↑ Vzdálený slavíkův zpěv, str. 53

Literatura

Nepřerušená píseň : deset století francouzské poezie. Přeložil Gustav Francl. Praha, 1980, s. 11-12.
Přátelé, přiléhavý složím verš : písně okcitánských trubadúrů. Překlad Josef Prokop a Jiří Holub. Praha, 2001, s. 46-60.
Vzdálený slavíkův zpěv : výbor z poezie trobadorů. Praha, 1963, s. 41-54.
SEGHERS, Pierre. Le livre d'or de la poésie francaise des origines a 1940. Paris, 1990, s. 15-16.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém IX. Akvitánský na Wikimedia Commons
(německy) www.mittelalter-genealogie.de
(francouzsky) Guillaume IX de Poitiers — Farai un vers de dreit nien

[4] S Dangerouse, ženou vazala, kterou unesl. Syna a dědice Viléma pak oženil s dcerou své konkubíny.

[1] BEC, Pierre. Le comte de Poitiers, premier troubadour: à l'aube d'un verbe et d'une érotique. Montpellier: Centre d'études occitanes, 2004. ISBN 2-84269-573-9. (francouzsky)

[Zpěv39-2] Vzdálený slavíkův zpěv : výbor z poezie trobadorů. Příprava vydání Václav Černý; překlad Gustav Francl a další. Praha: SNKLÚ, 1963. S. 39. Dále jen Vzdálený slavíkův zpěv.

[3] THÉVENOT, Christian. Histoire des comtes d'Anjou: 850-1151. [s.l.]: Alan Sutton, 2001. ISBN 2-84253-605-3. S. 104. (francouzsky)

[Vil-genmitt-5] www.mittelalter-genealogie.de

[Zpěv47-6] Vzdálený slavíkův zpěv, str. 47

[7] CHATRESSKÝ, Fulcher. Fulchera Chartresského Historie Jerusalémská čili děje rytířstva křesťanského na výpravě do země svaté od léta Páně MXCV do MCXXVII a kralování obou Balduinů v Jerusalémě. Praha: Družstvo přátel studia, 1920. 158 s. S. 75–76. Dále jen Historie Jerusalémská.

[Zpěv53-8] Vzdálený slavíkův zpěv, str. 53

[1]

[2]

[3]

[pozn. 1]

[4]

[5]

[6]

[7]